Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 458 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

ZÁBLESK
datum / id11.01.2022 / 527807Vytisknout |
autorj.f.julián
kategorieVolné veršeDalší dílo autora
zobrazeno65x
počet tipů5
v oblíbených0x
ZÁBLESK

 

 

~ ZÁBLESK ~

 

 

to Slunce mi vykouzlilo dětství svým světlem,

jež ve zvláštním, šťastném odrazu od starého sekretáře

vzpomnělo na mojí babičku a její zašlý nábytek,

mé šťastné dny, vyřezávaný psací stůl,

na něm cigárové papírky a tabák…

Natahovací hodiny,

kostel sv. Antoníčka, na nějž jsem pohlížel z okna

a kde na mě dýchl vždy sám Kristus pán…

 

                                                                     Nevím,

proč se objevilo právě teď?

 

Snad proto,

abych si tím jediným náhodným zábleskem slunce,

zábleskem ztraceného štěstí,

připomněl jeho přítomnost,

nebo, že alespoň bylo, že existuje,

i když já ho nemám, nemohu mít,

 

či snad proto,

že se přiblížil Konec a je už na dohled

a já pohlížím do propasti Smrti,

tak, jako…

 

A možná proto, že už budu jen vzpomínat,

že už nikdy nebudu usměvavý a šťastný.

Třeba až v den mé smrti se ke mně vrátí zpátky...

Vrátí se do mé duše.

Vrátí se pro mě!

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

21.01.2022 20:45:18dát kritice tipj.f.julián

nejde, buď jsou mrtví, nebo o chudého již nikdo nestojí...

ale to je fuk

21.01.2022 20:29:05dát kritice tipRadovan Jiří Voříšek
redaktor poezie

nebuď sám, jestli to jde

21.01.2022 18:09:41dát kritice tipj.f.julián

ani to moc nepřeženu, když řeknu, že by mně pomohlo se zítra již neprobudit... 

nic jiného v podstatě od života již nechci, j.

21.01.2022 17:22:11dát kritice tipRadovan Jiří Voříšek
redaktor poezie

nezažil jsem, proto si to neumím představit, ale řada klientů, se kterými pracuji nebo jsem pracoval tím trpí, konec konců i má mamka v tom byla

chtěl bych tě nějak potěšit, pomoc v úlevě

21.01.2022 10:22:42dát kritice tipj.f.julián

Díky, ano, realita to byla v tu chvíli, tedy v manio depresivním stavu, což lze pochopit asi jen z knihy a souvislostí. Prostě... mnoho lidí moji trilogii nečetlo, ale jedním jsem si jist, že na takovou "temnotu duše" má jen stejně nalazený člověk, a já jsem si toho plně vědom, takže chápu všechny "normální", pro které je to "moc". Věř, že po přečtení celé trilogie Duše sebevrahů málokdo věřil, že ještě žiju. (tedy myslím ty, kteří mě neznají).

U mě to tak je v mnoha básních. Já opravdu chci, nutím se, do nějaké krásné, romantické básně s pozitivním a optimistickým koncem, ale než to dopíšu, tak upadnu do depky, a nebo, po čase se vrátím a přepíšu konec do svého, depresivního, konce! Protože deprese ap. stavy, to je moje přirozenost, tam jsem doma, tam si to užívám a vše ostatní je póza, většinou, abych někomu udělal radost. Ale on mi nakonec stejně řekne, že to byla smutná básnička, tak už se neznásilňuji.

20.01.2022 23:31:32dát kritice tipRadovan Jiří Voříšek
redaktor poezie

Začátek velice malebný, takové vzpomínky mám taky a hýčkám je. Proto vnímám tyto verše jako něco od kořene. 

Následující patos mi přijde moc  velikánský, ale je-li to realita, pak se proti tomu nedá nic říct.

11.01.2022 18:46:32dát kritice tipj.f.julián

No jo, jenomže je to, alespoň u mě, zase trochu jinak. Myslím, že šťastný je člověk jen ve chvíli, kdy si to v přítomném čase uvědomí. Já jsem šťastný tak nějak dodatečně, ale stejně o tom pochybuji, protože si pamatuji zejména chvíle, kdy jsem byl nešťastný. Ale není to třeba řešit, možná je to jen mou povahou a mými nemocemi, které jsem měl už tehdy. Díky, j.

11.01.2022 15:24:34dát kritice tipLitarts

Ano, vše má svůj smysl, ale krásné dětství nás dělá šťastnějšími .



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor