Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

[SPOILERS!!!] What Remains of Edith Finch (textový trailer)

11. 01. 2022
7
14
372
Autor
Kamamura

Toto je volně převyprávěný úryvek z indie počítačové hry "What Remains of Edith Finch", který v roce 2018 vyhrála cenu BAFTA. 

Žila byla kdysi malá holčička, která bydlela v podivném, a možná i začarovaném domě na útesu na břehu moře, a která hlavně jednoho večera nemohla a nemohla usnout, protože měla ukrutný hlad. Když už jí bylo jasné, že neusne, hledala ve svém pokoji, co by snědla, a snědla bonbóny, sušenky, i rybičku v akváriu, a pořád neměla dost, tak lomcovala zamčenými dveřmi pokoje a volala maminku, že má hlad, ale maminka říká "Už spi, najíš se ráno při snídani!" Holčička tedy dál šmejdila po pokoji, až uviděla ptáčka na větvi stromu za oknem. Voňavého, křehoučkého, masitého ptáčka, tak potichu otevřela okno, aby ho nevyplašila, a čáry máry - najednou je z ní kočka!

V kočičí podobě pronásleduje naše malá hrdinka ptáčka po větvích stromu, ptáček letí jako blázen (protože mu jde o život), najednou křupne větévka, a kočička padá a padá... a v pádu se promění v sovu. A sova vidí pole kolem domu, plné sádelnatých hrabošů, tak létá a žere a létá, a pořád nemá dost, a najednou se ale promění v letu v žraloka!

To se rozumí, tlustý a těžký žralok se ve vzduchu máváním ploutví neudrží, tak padá a padá, v pádu se potluče o větve stromů, dopadne do lesa, a kutálí se a kutálí, a snaží se vyhýbat větším kmenům, protože by se zasekl a nakonec by bez vody lekl... což se mu daří, a tak se pod lesem skutálí do moře, které je jeho doménou - a moře je plné nádherných, šťavnatých ryb, a žralok žere a žere, a je větší a větší, až se promění v cosi nestvůrného s mnoha chapadly a tlamami, něco, co má tak šílený hlad, že tomu už ryby nestačí, když v tu se nablízku objeví rybářská loď.

Nově zrozená příšera nepozorovaně vklouzne na palubu, chapadly se posouvá od úkrytu k úkrytu, a postupně zardousí a sežere celou posádku včetně pasažérů a kapitána, a z kapitánského můstku spatří, že loď kotví u poloostrova, na němž je podivný, vysoký dům, v jehož jednom pokoji s výhledem na přilehlý sad spí malá, růžolící, a hlavně šťavnatá holčička. Příšera na nic nečeká, vyšplhá po zdi k oknu, potichu si otevře, a vklouzne holčičce pod postel... a čeká. Čeká, až holčička usne. 

Jenže holčička usnout nemůže, má strach, tak si aspoň píše deníček. Milý deníčku, nemohu spát, protože pod mojí postelí je příšera. Volala jsem maminku, ale ta mi nevěří, myslí si, že jsem malá a hloupá, a že si vymýšlím. Bojím se podívat, protože vím, že je to nejděsnější příšera na světě, a bojím se usnout, protože vím, že na to ta příšera čeká, protože má ukrutánský hlad, slyším, jak jí kručí ve všech žaludcích, kručí a kručí, a moje oči se klíží a klíží...

....

...

..

.


14 názorů

Kamamura
15. 01. 2022
Dát tip

Možná to vidíš pesimisticky. Zaprvé, podle postulátů zmíněného narativu (jak už jsem zmiňoval), je příšera totožná s holčičkou (a se sovou, kočkou a žralokem). Za druhé, ať už konec příběhu dopadne jakkoliv (příšera sežere/nesežere holčičku, jsou možné i jiné konce, například příšera s holčičkou sežerou při snídani maminku, btw nechal by sis z lásky ke svému potomstvu ubližovat od svých dětí? Zdám lidi, co nechají. Podle mě je to dost obtížné téma, vhodné možná pro jiný čas). Každopádně, ať už do příběhu zasáhneš nebo nezasáhneš, holčička pravděpodobně přežije alespoň jedné ze svých podob. Je také možné, že holčička popaným cyklem každou noc vygeneruje další a další příšeru, a že by tě proto čekaly dost vyčerpávající noční směny. Možná, že v příběhu hrozí, že holčička a její každonoční cyklus zaplaví postupně příšerami celý známý vesmír (ačkoliv to by odporovalo některým fyzikálním zákonům, ale ty nemusí být přesné, a v literatuře nemusí vždy platit!).

Všechno je prostě velmi složité, jakmile se nad tím člověk trochu zamyslí. Odtud asi pramení nechuť k přemýšlení u zhruba čtyř pětin populace (a scientifically proven fact). 

Co o tom soudí ostatní kontributoři?! Máte nějaké komentáře, případně vlastní hypotézy?


Lili.
14. 01. 2022
Dát tip

To je fakt,to je dost dilematické...potomek a zároveň příšera...nepřežije příšera,nepřežije ani potomek nebo nepřežije potomek a ani příšera...to je mi volba...a ta zodpovědnost rozhodnout to,vybrat jednu možnost ,do toho nejdu...to je totální hra bez brankáře a v dvojnásobném oslabení!


Kamamura
14. 01. 2022
Dát tip

To máš, F.R.M.C. naprostou pravdu, tvoje ochranitelské pudy jsou naprosto namístě, ve shodě s evolučně úspěšným vzorcem chování, který prioritizuje ochranu potomstva co pokračování existence rodu, druhu, a svébytné genetické informace namíchané spoluprací obou rodičů, nicméně v povídce je ten problém, že ta příšera pod postelí byla taky ta holčička - v závěru tedy vlastně sežrala sebe sama. Podivné a nezvyklé, není-liž pravda?! ;-D


Lili.
13. 01. 2022
Dát tip Kamamura

Jestli nějaká příšera za dcerou přijde,přileze,přiletí nebo se připlazí,tak už je po smrti,akorát o tom ještě neví.Mezinárodní ochránci mutantů a monster sice můžou láteřit,ale takový je svět.Přežít může jen jeden,buď já,nebo já.Zase to je ode mne vysoce morální a spravedlivé.


Aru
12. 01. 2022
Dát tip

můj vlastní názor je, že je mi to jedno! :D akorát raci, to jako já, mají tendence vnímat společnost jako celek. směřovali jsme zatím do země důchodců, ale vzhledem k tomu, že jsme teď na křižovatce dějin, tak nevím. úbytku lidí se ale už nevyhneme tak jako tak...

mě na občanství nezáleží, klidně bych se obešel i bez té průkazky :D


Kamamura
12. 01. 2022
Dát tip

To je dobrá zpráva, ne? Přelidněnost, respektive nemírné nároky té "vyspělé" části světové populace jsou dnes obrovským problémem ("Malthusovská past"), známé "Milujte se a množte se" se nám díky přelidnění a nedostatku zdrojů pomalu obrací v "Zabíjejte se a nenáviďte se" (imigrace, rasismus, třídní a sociální boj), takže úbytek světové populace (nač rozlišovat ten nebo onen národ, či etnikum? Osobně bych měl nejraději jediné občanství - Pozemšťan!) je možné vítat s opatrným optimismem, nebo máš jiný názor, Aru?


Aru
12. 01. 2022
Dát tip

tradiční pohádka byla hlavně pro širší publikum, nejenom pro děti, lidé žili více pospolu ve více generacích v menších prostorách, vypravěné příběhy nebyly jenom pro děti.

to nebylo jako dneska v době jedináčků, který každý má svůj pokojík, např. populaci ČR drželi už jenom lidé přicházející z ostatních států, nebýt toho že jsme uprostřed Evropy, tak už jsou tu dávno jenom důchodci, když si dva lidé udělají jedno dítě, tak ten jeden pro budoucnost prostě chybí,... i když teď už je to jedno, státy budou do budoucna zalidněné ze 3/4, někde možná i z 1/2 :D


Kamamura
12. 01. 2022
Dát tip

F.R.M.C. - to děláš moc dobře, je vidět, že jsi svědomitý otec. Rodič se má vždycky snažit dítěti věřit; když říká, že je vedle příšera, tak je tam příšera, a je úplně jedno, jestli je to jen personifikace nezvladatelného strachu, nebo skutečné monstrum - s obojím se bojuje stejně - rodič musí ukázat odvahu, odhodlání, empatii, a musí se pokusit do světa svého dítěte vstoupit a porozumět mu (pokud je v něm vítaným hostem). 

Já jsem vždycky dceři ukázal svůj meč z dob historického šermování, který mi dodnes visí na stěně, a říkal jem jí - jestli se budeš bát, zakřič, a já přijdu i s mečem, a zmaluju příšeru takovým způsobem, že se příště nebudeme bát my jí, ale ona nás. A když mě dcera prosila, abych zavíral dveře do koupelny, tak jsem je vždycky zavíral (až po letech mi vyprávěla, že jí kamarádky vyděsily řetězovou SMS, že prý když nepošleš dál pět kopií, tak vyleze v noci ze zrcadla příšera a podřízne tě - a musím říci, že jsem byl na dceru hrdý, protože tváří tvář smrtelné hrozbě neposlala nikomu nic, protože je nadána empatií, a nechtěla kvůli sobě obětovat ostatní. Ale připouštím, že mi možná i lhala, což bych jí neměl za zlé - byla malé děcko, a strach o život donutí i dospělého udělat skoro cokoliv). 

S dětmi je to prostě složité, když se člověk pořádně nevyzná sám v sobě, jak to může chtít po někom, kdo se zrovna narodil?  ;-D


Kamamura
12. 01. 2022
Dát tip

K3 - dobře končí jen špatné pohádky od Boženy Němcové, které byly autorkou "učesány", aby odpovídaly "metodickému záměru", ať už se té dámě honilo hlavou cokoliv. 

Tradiční, lidové pohádky končí dobře málokdy - přečti si třeba pohádky bratří Grimmů (třeba tu o smrti, kterou srazil k zemi obr, kterému se nechtělo umřít, a deset let nic neumíralo, nebo tu o lišákovi, který si doběhl každé zvířátko, a když se zvířátka spojila, aby si vymohla na lišákovi spravedlivou satisfakci, tak je nakonec lišákův nový kámoš dřevorubec všechny porubal sekerou), nebo japonské Kodžiki (svérázný mix dějepisu a mytologie, kde skoro nikdo nebojuje čestně a podle pravidel; pamatuji se na příběh následníka vládnoucího rodu, kterého chtěl někdo připravit o život, tak se s ním spřátelil, chodili spolu na lov a popíjeli víno, a když si jednou šli zaplavat, tak po návratu z vody při oblékání jeho "přítel" navrhl, ať si na znamení bratrství vymění oblečení. Následník souhlasil, a pak přišel návrh na cvičné kolo šermu. Následník opět souhlasil, jenže netušil, že jeho "přítel" tento okamžik připravoval dlouhá léta, a vždycky proto nosil jen bambusovou napodobeninu meče, která při prvním skřížení čepelí samozřejmě nevydržela. Zatímco užaslý následník zíral na pahýl zbraně v ruce, jeho přítel zapěl něco jak: "Oblaka plynou, voda teče, a můj přítel bojuje dřevěným mečem", a usekl následníkovi hlavu, a ujal se vlády sám), nebo africké, či indonéské pohádky - většina autentických pohádek je drsná, a končí špatně, protože pohádky mají vychovávat děti pro reálný život, a v reálném životě jsou dobro a zlo pojmy relativní a subjektivní


Lili.
11. 01. 2022
Dát tip Kamamura

Své skoro 5 leté dcerce jsem vždycky příšeru věřil.A věřím.Popravdě vždycky tam opravdu nějaká byla.No,ještě že má za tátu mě,van Helsinga.

Přece jí nenechám sežrat,když je roztomilá k sežrání:-)


K3
11. 01. 2022
Dát tip

Proč tu příšeru šťavnatou nesnědla, když měla takovej hlad? Pohádky přece končí dobře a zlo je poraženo.


Ptakopysk
11. 01. 2022
Dát tip

brácha to měl podobně


Norsko 1
11. 01. 2022
Dát tip

Neusíná


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru