Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kostelová, aneb Kostelničení

13. 01. 2022
11
35
751
Autor
Aru

Jednoho víkendu udeřilo na vesnici ráno. Pepík který vždy kouřil tajně cigarety za kostelem, místo aby jako slušný člověk měl zapalovač, držel se v postpubertálněstařeckém věku stále sirek a jednu samotnou, použitou odhodil. Při pádu si sirka myslela 'íííííí' a s tím zapadla mezi stěnu a pár suchých stébel, jež se přitulily k dosud nažhavené sirce, nestřežené Pepíkovým odchodem. Kostel se v krátkém čase vzňal plamenem a vypadal jako samotná brána do pekelného inferna, jelikož byl celý dřevěný, navíc byl stár 645788 let, postavený v roce -88766543 za Ludvíka IV. Hrozného, který neměl rád lidi a na výšku měřil 388766 km, ne Ludvík, ale kostel.

Jediné hasičské vozidlo jímž vesnice disponovala, tažené dvěma koňmi, nebylo schopné uhasit vzniklý požár hasičským sborem, Jendou, ten kočíroval a Frantou, ten s pomocí mírně protékajícího kbelíku doběhnuvším s ním k blízkému rybníku usilovně hasil, zatímco Jenda pokuřoval cigarety značky Mnichova tužba, které dle vlastní receptury vyrábělo nedaleké opatství a černým kocourem Ouškem s bílými oušky a čumáčkem, posedávajícím vedle Jendy, jako náhradní kočí, myl si kožíšek, aby večer mohl vyprášit kožich jiným kocourům a udělat dojem na kočičí slečny a při tom si vrznout. 

Po třech strašných dnech a třech temných nocích plných kouře, kdy Jenda s Ouškem hrály karty, chráněni protikouřovými maskami, kostel shořel dočista do popela a neshořelých kusů dřev, kteréžto už neměly chutí dále hořet. Kostel byl ale natolik slušný a ohleduplný, že spadl na sousední vesnici, která v soutěži o nejhezčí obecní květináče vždy vyhrála a tím v okolí vyvolávala nemístnou závist, pomluvy, zlé řeči, jako i klevety místních klevetnic, které měly klevety jako hobby i práci zároveň a důležité klevetné informace si předávaly vždy v čekárně u doktora úderem sedmé ranní a schůzi klevetného spolku končily čtrnáctou hodinou odpolední, kdy lékař zavíral, ačkoli klevetný spolek se nijak nezmenšil. Důležitý klevetný tok informací byl také před místním konzumním krámkem, kde se předávaly jen skutečně nejdůležitější pomluvy a klevety v rozsahu od půl hodiny do zhruba hodin dvou.

Místní kněz Pankrác, ač byl génius, vychodil školu v sedmi letech, církevní v osmi, v devíti se stal knězem, nyní ve třinácti letech byl při pohledu na trosky kostela táhnoucí se k nedohlednu velice smutný. Už nikdy si nevyjde svých každodenních 2 159 811 111 schodů na vrchol věže, aby si v tichu a osamění, daleko od lidí a Země poslechl penízkové zvony, které se v strašlivém žáru roztopily. Lidé přišly o zvony, na které se v dávné minulosti jejich dávní předci skládali, penízek ku penízku a z těchto mincí byly ony zvony dávným zvonařem zhotoveny.

Pankrác při pohledu na to strašlivé neštěstí, že bude muset sloužit mše v nějaké narychlo udělané zatuchlé kapli, nemístně blízko lidem a místo na varhany bude hrát na nějaké ďáblovy klávesy se zimou roztřásl a pohodil kolem sebe několik menších kupiček sněhu a v jeho nejbližším okolí se teplota vzduchu snížila o 12.2°C. Za knězem přišel i starosta obce Servác, nevelkého vzrůstu necelého metru a otcovsky svému otci v duchovních záležitostech položil ruku na rameno a soucitně vzdychl na vyjádření účasti a empatie z funkce svého starostenského úřadu, jelikož obecní pokladna zela prázdnotou a myší rodinou, která si tam zřídila nájem, nemohl Servác víc nabídnout. Servác propadl nelegálním kohoutím zápasům, které zastřešoval svoji autoritou, ovšem štěstí mu nepřálo a jeho kohout prohrál všechny zápasy a Servác přišel o dům i obecní peníze, které zcizil. Nezbylo tak na opravu chodníků a v obci se objevovaly několikakilometrové jámy z kterých se stávala jezera. Servác se odstěhoval na obecní úřad i s manželkou a 22. dětmi, kterých určitě dobrá polovina byla jeho.

Za Pankrácem a Servácem přišla i genderově vyvážená Servácova sekretářka Bonifác v minišortkách a těsném topu nad bříškem, která se nechala ve třech letech přeoperovat na ženu, když seznala, že se vždy identifikovala jako žena. Měla přírodní blond vlasy, které si nechala nastřelit a velmi bledou, zimničně bledou kůži, ježto pocházela ze starobylého vampýrského rodu, který sužoval kraj od nepaměti. Místní lidé byli naštěstí uvědomělí a tolerantní a chápali, že je občas nutno, aby někdo z nich za temných nocí zmizel pod zuby některých spoluobčanů. Bonifác se podívala Pankráci na jeho dětsky něžný krk s jemnou kůží, roztřásla se touhou a olízla si temně vínové rty, ale ovládla se, neboť kněží se nejí, jak jí doma učili. Díky tomu byla i církev shovívavá, 'host do domu, bůh domu', když občas bylo nahlášeno úmrtí z 'neznámých příčin'.

Bonifác jemně objala Pankráce a skončila k němu přitulená s rukou na jeho břichu a zašeptala mu, že se jí podařilo získat státní příspěvek na menší kapli, ale ať to nevyzvoní Servácovi, nebo peníze zmizí v kohoutích zápasech. Nejčernější Pankrácovi představy se naplnily, bude sloužit mše v kapli, hrůzostrašně blízko lidem. Ač Pankrác zapálený pro víru a své kněžské poslání, byl naprostý samotář a nepřál si nic jiného, než aby mohl pobývat v hlubokém osamění, zcela vzdálený lidem. Pankráce při těchto hrůzu nahánějících představách překvapila náhle se přihlásivší puberta, díky kněžskému úboru nikdo nezporoval jeho probudivší se mužskou chloubu, až na Bonifáce, která se na něho podívala v zamyšleném pohledu, plným touhy, nikoli po krvi, ale po muži.

V noci se ulicemi obce mezi jezery pohybovala postava zahalená do pláště, zastavila se u jednoho domu na který zaklepala, po chvíli se otevřely dveře, stála v nich Bonifác ve spodním prádle a zvala Pankráce dál...


35 názorů

Kytiii
19. 02. 2022
Dát tip

Pointa kněze s upírkou v posteli mi přijde jako málo... a ta bolestivá shoda přísudku s podmětem. 

Nápadů a vtipu plné, ale přijde mi, žes to po sobě ani nečetl.

To mám od tebe jiné oblíbené.


bixley
18. 02. 2022
Dát tip

Musím říct, že pohádky se Ti daří víc. Tady mi to přijde trochu chtěný humor, asi by to chtělo soustředit se na jednu linii, třeba ten kostel, a vynechat genderově vyváženou Bonifác. Ale chápu, že i když tohle zrovna není šálek mého čaje, své čtenáře tento typ textu má. Takže tip.


Lakrov
18. 02. 2022
Dát tip

Je to psané s notnou dávkou nadsázky a asi by to mohl být celkem dobrý komediální text, který ale z měho pohledu odnikud nikam nevede... ale možná je to, že se při čtení nebavím, způsobeno mojí současnou náladou.


Gora
09. 02. 2022
Dát tip

Aru, smysl pro humor ve tvé próze nechybí. Jen - někdy méně znamená více. Některá, jinak vtipná, místa tak bohužel zanikají v ohňostroji dalších, už třeba ne tak skvělých nápadů. Přesně vše vystihuje Janina6.

Text zrovna volá po tom, aby jej autor znovu pročetl, proškrtal, co je navíc a nefuguje, jak by mělo. Některé gramatické přešlapy v podobě čárek + - se dají přehlédnout, ale slovo Bonifác jako ženské jméno mi nejde z hlavy... a hlavně, v jakém tvaru je užívat:-)

Za nadhled směrem k tématu a pěkná místa v povídce tip.

 


Aru
28. 01. 2022
Dát tip

jo, tady jsem se pustil ze řetězu a ty věty jsou fakt nekonečně dlouhý, vím to, ale nechal jsem to "osudu" :)

moje čeština určitě není kanonicky správně stavěná, vyžadující od čtenáře schovívavost, i mě připadá věta se sirkou docela divná, forma nebyla nikdy moje silná stránka, jak ve verších, tak v próze, ostatně, kreslení těch obláčků nad větami ve škole jsem nikdy nechápal co se tím vlastně po mě chce.

díky Janino, "češtino, třes se", bych si mohl dát za krédo,  ;))


Janina6
28. 01. 2022
Dát tip Aru

Fajně se mi to četlo. Tenhle typ slovního humoru, naznačený už v první větě, mám dost ráda. Problém bývá, pokud to autor přežene a text vtípky poněkud „překoření“, což mi začalo připadat po dvou odstavcích. Vlastně si místy nejsem jistá, které jazykové podivnosti mají být vtipem a které jen vyplynuly z překombinovanosti a složitosti dlouhých souvětí. Třeba „sirka, nestřežená Pepíkovým odchodem“ nebo „uhasit vzniklý požár hasičským sborem“ je asi spíš to druhé (moje kantorka ze střední by asi řekla „češtino, třes se“). Musím ale říct, že zhruba od poloviny povídky se mi i ta sáhodlouhá souvětí už zdají v pořádku. A samotný příběh je fakt originální, jak je u tebe zvykem. Tak přidávám tip.


Aru
22. 01. 2022
Dát tip

díky! ;)


Aru
22. 01. 2022
Dát tip

netušil jsem, že je možné to spočítat :D

dám na tebe a opravím to, bude to povýšení vtipu, díky ;)


Andreina
22. 01. 2022
Dát tip Aru

Tu kravioditu čísel jsem pochopitelně pochopila, tak jsem jen tak pro zajímavost schody spočítala. Vyšla jsem z celkové výšky kostela a normované výšky schodu 18 cm. 


Aru
22. 01. 2022
Dát tip

ještě neskončilo prosincové kolo ;)

tys ty schody počítala? čísla jsou tam naprosto kraviodní :))

díky ti ;)


Andreina
22. 01. 2022
Dát tip

Ivi má pravdu, tohle je fakt na vyhlášení lednovým dílem. Tak se u mocných přimlouvám.

Dovolím si malou opravu, máš špatně počet schodů, kterých muselo při takové výšce kostela být 2 159 811 111. Na vršku by mohla být také podesta k sestupu na Měsíc a ušetřilo by se na dopravě. 


Aru
14. 01. 2022
Dát tip

Pankrác je na roztrhání, díky ;)


Jamardi
14. 01. 2022
Dát tip

Všichni chtějí lidi s velkým potencionálem.....


Aru
13. 01. 2022
Dát tip

samozřejmě iví, uvažuju dopředu, víš? :))

určitě Goro, ozvu se ;)


Gora
13. 01. 2022
Dát tip

Aru, prosím tě, připomeň to s PM po skončení kola za prosinec, díky... pak budou Nominace za leden...


Aru....myslím tak, že až se ukončí kolo, které právě běží...a bude vyhlášena nominace na lednová díla..mohl bys ses pokusit prorazit:-))))))


Aru
13. 01. 2022
Dát tip

ne ne, škola byla opravena! jen lehce ji olízly plameny :D

co myslíš, na prózu měsíce by byla povídka dobrým kandidátem? není důležité vyhrát, ale dojít do cíle, moje životní motto mimochodem :))


jsi bořitel...škol a kostelů:-)))))))))))))))))))))))


Aru
13. 01. 2022
Dát tip

ahoj iví ;)

BohuŽel, ale muselo k tomu dojít, kostel překážel v dráze Měsíce při oběhu kolem Země :D


Aru:-))))))))))))))))))))))))


Aru
13. 01. 2022
Dát tip

proč bych neměl být?


Norsko
13. 01. 2022
Dát tip

Proč jsi tak ukecaný ?


Aru
12. 01. 2022
Dát tip

Kočkodane, nejsme na erotickém, ale literárním webu, takže porno nečekej, ale úplně tě chápu co bys chtěl slyšet ;D


Kočkodan
12. 01. 2022
Dát tip

Kostelovou scénu líčíš podrobně, ale  co ta postelová?! To byl velmi drsný popisus interruptus!


Aru
12. 01. 2022
Dát tip

ahoj Evži, díky moc ;)


Půvabný příběh s dobrým koncem :-)


Aru
12. 01. 2022
Dát tip

to jsem rád, že pobavilo, smích není na škodu, je to pro zasmání ;)

díky F.M.R.C.


Lili.
12. 01. 2022
Dát tip Aru

Já vím,že ty postavy nemají lehké osudy,ale musel jsem se fakt smát...pardón,fakt jsem musel:-D

Elegantní humor,ačkoli tam vlastně nic vtipného není,že?Vynikající dílko.


Aru
12. 01. 2022
Dát tip

ahoj Milane, díky ;-)


MilanH
12. 01. 2022
Dát tip

:-) 


Aru
12. 01. 2022
Dát tip

povídce došel totiž dech :D

mimochodem věž kostela dosahovala až na Měsíc, takže při pádu kostel zavalil Zemi na několikrát :))

to né, Bonifác nesaje Pankrácovi krev, pouze spolu spí :D

díky Osmihanko ;)


8hanka
12. 01. 2022
Dát tip

ale no...taký "obyčajný" koniec pôvabného dielka, ktoré mi niekoľko ráz ukázalo, ako dobre som urobila, že som nematurovala z matematiky...vzdala som hneď na začiatku  snahu prerátať schody a roky na čísla pre mňa o niečo pochopiteľnejšie, rovnako ako nepochopiteľné je pre mňa, že Pankrác chodí nocou k Bonifácke a stále žije, asi má nielen krv na rozdávanie:)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru