Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 458 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

3x SYN, aneb, O tichých (skrytých) věcech...
datum / id13.01.2022 / 527879Vytisknout |
autorj.f.julián
kategorieSmíšené veršeDalší dílo autora
zobrazeno36x
počet tipů2
v oblíbených0x
Prolog

Vybral jsem 3 kousky, které možná nejsou na první pohled o dětech, ale ve skutečnosti jsou, jako ostatně i desítky mých jiných básní...

3x SYN, aneb, O tichých (skrytých) věcech...

 

~ HAVRAN ~

 

 

Opřu si kolo o lípu,

aby i ona věděla,

že jsem se vrátil zpátky.

 

Pak v kostele se pomodlím,

za všechny ty, co odešli,

za duši drahé matky.

 

~

 

Dnes i já vcházím šedivý,

i já jsem míval dítek,

však jejich oči nevidím,

sny padly do výčitek.

 

~

 

Nad hrobem dětí černý stín,

havran, jak smrtka krouží,

se stářím slunce míň a míň,

pohaslo Světlo Boží.

 

~

 

Snad havran na hrob usedne,

s ním klid do duše mé,

srdce ulehne do země;

 

mé srdce - prázdné čekání...

objetí bezedné!

 

-----------------------------------------------------------------------------------------

 

~ TICHÉ VĚCI ~

 

 

Jsou věci tiché,

jak myšlenka na smrt skloněná,

jsou uschovány v člověku

a pevně svíraj´ kolena.

 

~

 

Jsou věci tiché

a ty tak prosté jsou,

že člověk je dřív nezahlédne,

nežli mu zkázu přinesou.

 

~

 

Jednou se zjeví,

jak koláček nakousnutý;

na prázdném stole

zevnitř vykraden…

 

Bez tváře pláče,

osamělý a smutný;

Měsíc, co neunesl Den...

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

 

~ BALADA O SYNKOVI ~

 

 

Tatínku! Maminko!

Syn se Vám zbláznil!

 

Teď leží sněhem zavátý a ten mu chladí rány,

jenom tu rýhu na duši, tu zchladit nezmůže!

Je hluboká a trýznivá, jak život rozedraný,

jak člověk s Bohem sepjatý, jenž podleh´ nestvůře.

 

Ve sněhu krvavém uložen synek Váš!

Děsivý obraz pro havrany.

Krvavá lázeň pro muže!

 

~

 

On snažil se jen žít, tolik měl lidi rád,

však pro něj pozdě již…

Život mu uniká, z očí jde strach a chlad,

bolestný nesl kříž!

 

~

 

To v pomatení smyslů, tam svědomí už není,

ač člověk dál se pere, sám sobě nepřítelem.

 

Ten snížek bílý, jiskřivý, už barví krví svou…

ach, lidské dítě nešťastné,

hladí jej rukou mdlou.

 

~

 

Maminko, Tatínku,

tam v polích leží muž.

Tak nesuďte ho přísně, že vzal na sebe nůž.

 

Vždyť trpěl jako zvíře a hučelo mu v hlavě,

toužil být Bohu blíže a plakal usedavě;

chtěl radost dát i Vám.

 

Zlá nemoc hřímala mu v mysli;

již volný je a nezávislý,

však na světě být pro bolest...

ach, mezi lidmi sám!

 

Na světě celičkém, v krajině mrazivé,

pohled mu ulpěl v mracích,

navždy ho pochová peřina sněhová,

do duše mír mu vrací.

 

Pomalu snáší se,

ve vločkách hýčká jej,

rány mu zasypává.

 

Co zbylo ze syna?

Jen duše zbyla z něj;

z věčnosti slétla zpráva…

 

~

 

Pro Vás je určena,

Maminko, Tatínku!

Že už se to tak stává,

že člověk bezelstný odpouští beze slov,

svou Lásku zanechává.

 

~

 

Na bílé pláni mrtvý muž,

jen krev vytéká temně.

 

V tom sněhu bezmasém vpíjí se v holou zem!

Ta krev se ve sníh vpíjí,

v posvátné harmonii,

tam uvnitř Život zůstává…

Láska prolitá dnem!

 

 

Je KRVÍ této ZEMĚ!

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

15.01.2022 08:29:52dát kritice tipj.f.julián

Dík ahoj, j.

13.01.2022 21:41:04dát kritice tipAl Jal Úd

Nejvíc se mi líbí Tiché věci a Havran 

ale poslední Balada o... zajímavá

 

 

 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor