Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Povzdech života

14. 01. 2022
0
1
227
Autor
Nagihan

Neuchopitelný uchopen láskou, položil květinu na okno. Už teď mu jí bylo líto, protože nejspíše zvadne, jako všechny ostatní, o které kdy pečoval. Zvadne, a on zůstane opět sám, neuchopitelný.

Stvořil jsem člověka,

toho co potřebuje vše takřka na omak.

Přesně toho, co ve chvílích nějtěžších,

prosí mě, neuchopitelného, o zázrak,

a abych odpustil mu jeho hřích.

Stvořil jsem člověka,

nádhernou bytost s darem svobody.

A mnozí mě svobodně opustili,

někteří i zapřeli, označili za náhody,

sobělibé modly k hádkám si vytvořili.

Stvořil jsem člověka,

z hlíny a tajemného šému,

neutuchajícího hledače odpovědí.

Tak rád dívám se do tváře jemu,

když s nadějí vpřed hledí,

s nadějí na život.


1 názor

Martyska
24. 01. 2022
Dát tip

pěkný


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru