Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 462 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Brouk Čas
datum / id21.01.2022 / 528070Vytisknout |
autorKamamura
kategorieSmíšené veršeDalší dílo autora
témaExperimentální
zobrazeno267x
počet tipů14
v oblíbených1x
do výběru zařadilBačkovský,
Prolog

Alespoň už dnes vím, že si v noci nebroukám sám

Brouk Čas

Podivná věc, já a ten brouk

(mihem všech očí se na mě teď kouk')

Šinul se tmou, brouk mravenec,

dvacet let zpět (byl červenec).

Brouk s očima, jak střepů mrak,

pak noc a můj kámoš - bylo to tak.

Miles Davis hrál tenkrát "Bitches Brew",

(úplněk bolel, nebylas tam ani tu)

slabikář - akcent, bas, vysoké cé,

triolou zavírá - El, Es, a pak .

Brouk s očima jak okna tisíce snů,

(you'd just forgot me, but I still loved you)

bezčasá noc a Miles Davis hrál,

sám protančil jsem ten podivný bál.

Však nebyl jsem sám, byl tam ten brouk,

co prizmatem svých očí mě na máslo stlouk.

Nocí jsem tek, trefil mě šlak, (no ale dál, co bylo dál?)

najednou ráno kdos pod lampou stál.

Pod lampu stál, ve tváři škleb, 

klenutý břich a olyslou leb.

Ten chlapík fádní byl mé současné já,

co po letech smutně na vše vzpomíná.

Vždyť byla noc (Miles Davis hrál),

pak tu byl brouk, někdo se smál...




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

13.02.2022 19:58:10dát kritice tipKamamura

Dalí, to by byla velká pocta, to byl pan Mistr. Já to mám ale střižené do dadaismu, aspoň jsem se v tom našel, z literatury P. K. Dick. Vonnegut, Pratchett, Will Cuppy a samozřejmě Umberto Eco, to je nedostižný Pan Profesor, přečti si Baudolina, a pochopíš, odkud jsem načichl lásce ke komplexním fabulacím. Básníků jsem četl mnohem, mnohem méně, než by se mi chtělo přiznat, já beru veršování spíš jako hudební jam Session, a proto ze mě také asi chce Silene sedřít kůži (označení tupec a diletant si podle mě nezasloužím, makám na sobě celkem dost, každý den, systematicky, a v mnoha ohledech, i když jako nějaký básník se samozřejmě necítím, otevřeně jsem říkal, že psaní je pro mě forma autoterapie, relaxace, osobní realizace, výzva a tady na písmáku trénink nefyzického argumentačního boje - už se mi to hodně hodilo v práci). 

Z hudby mě ovlivnila World Music všeho druhu, hlavně rastafariánský dub, potom rap a hip-hop (proto je mi předhazováno, že mi "hapruje rytmus", ale ten mi nehapruje nikdy, problém bývá ve čtenářích), Nusrat Ali Khan, poslouchal jsem i indickou lidovou hudbu (hodně na gymplu), tabla, darbuka, tonbak, djembe, japonské bubny taikó - to je to, co slyším, když píšu. 

No a potom ta mysticizující vrávorání, za ta asi může Khalíl Džibrán, William Blake, a já nevím kdo ještě. 

Jsem jenom mixážní pult, co dráty přivedou, to opatřím efekty, nastříhám, zamíchám, a pustím do repráků...

Kubrickovi nevím, jestli přesně rozumím, u Vesmírné Odysei jsem usnul (byli jsme zhulení ;-), ale Dr. Strangelove - toje mistrovské dílo, čímž přicházíme k osobě Petera Sellerse, což je prostě herecký démon, takový už se další jentak nenarodí. 

Pak mě hodně ovlivnila generace komiků, Stephen Colbert, Jon Stuart, Bill Bailey (geniální muzikant), Dylan Moran, Conan O'Brien - sám se považuji za klauna, ale mí nepřátelé mi samozřeujmě říkají, že jsem šašek, což mi nevadí - klauna nebere nikdo vážně, dokud nevytáhne břitvu, jak nám ukázal Nolanův Joker - just kidding, moje žena, když viděla, jak ten film žeru, tak se skutečně lekla, a já nechci děsit lidi, fakt ne. 

Můj sen je, abychom se všichni domluvili, a zachránili vesmírný koráb zvaný planeta Země - každý, kdo ten sen sdílí, je automaticky můj spojenec a potenciální přítel. 

// Rant over!

Abych nežvanil jen o sobě, musím pochválit tebe, F.R.M.C., a to ne proto, že bych budoval fanklub, na fankluby seru, řeknu to ještě dvakrát, na fankluby seru, na fankluby seru, chválím tě proto, že makáš, i když si tě nikdo nevšímá, a že se zlepšuješ, protože se chceš zlepšovat, že hledáš, a nebojíš se vrávorat a tápat, že jsi ryzí, i když ne třeba každý den zrovna zlato, tak aspoň někdy železo, někdy olovo, někdy měď,  a někdy rtuť. Nikdo není pořád zlatem, já rozhodně ne, ani naše vzory ne, být pořád tím samým znamená umřít.

Řeknu to ještě dvakrát, protože je to důležité. 

Být pořád tím samým znamená smrt.

Být pořád tím samým znamená smrt. 

============ EOF ==================

13.02.2022 18:42:05dát kritice tipF.M.R.C.

Dneska jsme ňák grogy, 

Zkusme ňáký drogy...

Literární, samozřejmě.

Když už výše zmiňuješ Kubricka, to je tak trochu něco, čím bych charakterizoval tvojí tvorbu. Původně mě napadl literární Warhol, ještě původněji literární Dalí, ale literární Kubrick? To je mnohem lepší obrazné přirovnání. Jinak n e š k a t u l k o v a t, samozřejmě. Jen metafory, jen nadsázka, jen obraty jen jako.

 

13.02.2022 18:42:01dát kritice tipF.M.R.C.

Dneska jsme ňák grogy, 

Zkusme ňáký drogy...

Literární, samozřejmě.

Když už výše zmiňuješ Kubricka, to je tak trochu něco, čím bych charakterizoval tvojí tvorbu. Původně mě napadl literární Warhol, ještě původněji literární Dalí, ale literární Kubrick? To je mnohem lepší obrazné přirovnání. Jinak n e š k a t u l k o v a t, samozřejmě. Jen metafory, jen nadsázka, jen obraty jen jako.

 

25.01.2022 10:07:22dát kritice tipKamamura

Archer - gratuluji, máš zřejmě hudební vkus jako ta skupina mladíků z Kubrikcova filmu "Clockwork Orange"... buď... anebo jsi hudební kritik v počátečním stádiu vyhoření. Anebo se mýlím docela, a jsi něco, co přesahuje možnosti mé představivosti, ať již v bdělém stavu či snění. Motýl ministrem a zpátky, s frekvencí 120Hz (minimálně, s nižší si člověk Dark Souls moc neužije ;-)

Každopádně tě zdravím, myslím, že se (tu) ještě moc neznáme...

24.01.2022 23:42:39dát kritice tipArcher

Jen jsem prolétl kolem jako Miley Cyrus na demoliční kouli, ale zaujalo mě to .  budí to představivost 

23.01.2022 01:29:38dát kritice tipdievča z lesa

vidím obrazy, počujem trúbku ... ((( dávam tajný platinový výber, ale nikomu to nepovedz )))***

22.01.2022 02:19:46dát kritice tipSafián

Velmi pěkné. Rytmus doslova vtahuje čtenáře do obrazů. Surrealismus.

21.01.2022 14:44:17dát kritice tipBačkovský

 Ten chlapík fádní jsem i já. Čas má někdy strašidelnou tvář. 

Podivná věc, já a ten brouk je dobré, ale

Brouk s očima, jak střepů mrak je lepší 

Brouk s očima jak okna tisíce snů je skvělé. Navíc i učitekla biologie by Tě pochválila.

 Souhlas s Al Jad Úd "Mravenec brouk moc nesedí" (je to drobnůstka)," brouk času a tón na basu" lépe

Ať  už si s tím dal autor jakoukoli práci, výsledek je velmi pěkný a působí lehce; takhle si představuji, že jednou večer u láhve piva složím báseň. Povedla se, rád se k ní vrátím. Posílám *** 

 

21.01.2022 12:13:47dát kritice tipKamamura

No že se pozastavuješ nad těmi barvičkami. Každý, kdo zkoušel LSD, by podle měl vědět, o čem vlastně píšu. ;-D

Al Jal Úd - já vím, že mravenci nejsou brouci. Ale tohle byla magická noc, a magie se nestará o konvenční logiku. Byl to prostě z nějakého pohledu brouk, z jiného mravenec, a z dalšího pavouk (ale pavouků se všichni děsí, tak jsem to nechtěl vrhnout tímhle směrem, a navíc už je to tak dost komplikované). Složitost té hudby, která mi za střízliva připadala jako naprostá kakofonie, se "pod vlivem" rozpila to neuvěřitelného lesa zvukovo-obrazovo-verbálních asociací, a ten brouk/mravenec/pavouk byl jeho centrem, měl hmyzí oči jako gigantické drahokamy, a v každé broušené plošce těch očí se odrážel svět, můj život a moje okolí v trochu jiné verzi. A mě napadlo, že ty oči jsou výbornou metaforou pro lidské myšlení, které (jak víme), se vyznačuje silným paralelismem (je to koneckonců síť biologických neuronů), a ten mnohodimenzionální brouk je moje vědomí, a čas je jen jeden z jeho rozměrů - což se ukázalo nějak se blížit skutečnosti, protože okamžik ze dnešní noci, byl v nějakém rozměru těsně vedle okamžiku, kdy jsem to před dvaceti lety prožil (viz také Vonnegutovy slavné "Jatka číslo pět", kde hrdina žije vlastní život napřeskáčku, nikoliv chronologicky, a tomu odpovídá zvolený formát). 

... a to jsem se zapřísáhl, že nic nikdy nebudu vysvětlovat, ale je to obtížné téma, podnikl jsem takových "výletů" jen několik za život, data z nich mám dosud v krabicích v paměti, a pořád se to vybaluje, třídí, katalogizuje, zkoumá a pořád jednotlivé thready/myšlenkové procesy v mé hlavě produkují nejrůznější hypotézy o tom, co se to tenkrát vlastně stalo (objektivně se nestalo nic, kámoš usnul, tak jsem až do rána vrávoral po městě sám, a pak jsem přistál zpět na zeměkouli ;-)

21.01.2022 11:34:23dát kritice tipNorsko

Proč se ptáš ? Co ti chybí, přiznej se !

21.01.2022 11:31:30dát kritice tipKamamura

Norsko - tys nikdy nezkusil LSD? ;-D

21.01.2022 08:14:36dát kritice tipNorsko

Ten chlapík byl mé současnosti já.. Fakt dobrý momenty, který se ale hned rozplynou ve shluku náhodných obrazů. A ty barvičky! To už je obsese

21.01.2022 07:49:321 tipů dát kritice tipAru

 Pod lampou stál

Šnek z dun,

čet' pod lampou denní tisk,

než přijela mu tramvaj,

neb lístek štíp'

v cizí kapse,

teď se má čím vozit.

Snad nebyl to Miles Davis,

kdo byl okraden.

:D

 

21.01.2022 06:25:31dát kritice tipAl Jal Úd

Máš brouka v hlavě, zbav se ho hravě!

Mravenec brouk moc nesedí, brouk času a tón na basu líp

Ale jinak pěkný. Miles Davis zajímavě hrál a ty jsi tancoval, mám ho taky rád Pěkné! :)

 

 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor