Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Klapka

29. 01. 2022
4
21
591
Autor
rebecca13/CM

Klasika. Ať jsem dělala, co jsem dělala, čtvrtá hodina se neúprosně blížila a ty básně, co jsem měla za Armanda přečíst, jsem viděla jen tak letmo, jakože spíš připádově střemhlav. A nejen ty jeho, asi dalších čtyř post-avantgardních básníků. A nešlo jen o tohle. Měla jsem koordinovat celé to čtení. Ale furt se mi do toho něco sralo. Nakonec nebyly čtyři, ale dvě minuty po šesté, Armand tam sice nakonec na úvod přišel, ale já nemohla mluvit nahlas. Něco se zaseklo, nevydala jsem na mikrofon ani hlásku.

A nešlo o sál, konalo se to snad v kostele nebo co, a ty tři lodě byly úplně přeplněný načekanejma lidma. Takovej ten dav, co může každou chvíli vzplanout. Byla tam tma jak v prdeli s prominutím a pocit hrůzy mne obestřel od krku až po kotníky. Něco jsem blektala přímo Armandovi do ucha. Omlouvala jsem se, že nemám v ruce připravený program a neznám ani jména účinkujících. Vrhla jsem se pro něj, prodrat se k nějakému stolečku bylo málem nad lidské síly, ale moje papíry na tom stole byly překryté haldou kabátů.

Zpět. Ale co to, dav se mezitím změnil v kongres. Asi čtyřicet účastníků u stolečků s mikrofony a lampičkami, sluchátka, tlumočníci, kamery, reflektory, novináři...

... pak jsem u mikrofonu osiřela a v ruce mi zůstala akorát první báseň. Skládala se z kroutících se řádků se slovy, byl to vlastně obraz vlasaté hlavy z profilu. Řádky se vlnily jako Tomovy rasta copánky, jako ještě zelené obilí ve větru, jako hádci filmové Medúzy, a měla jsem pocit, že se vlní live, že je to živá báseň - video. Kurva, nedalo se přečíst ani jedno slovo. A to jsem neviděla ty další výtvory zblízka.

Klapka. Bořetice. Ufff. Potištěné závěsy se vlní nad topením a dnešní ráno. 

Klapka. Dlouhá doba bez psaní na dojíždějícím lithiu končí. Valproát je moje nová šance.


21 názorů

Přehodila jsem do kategorie, že nestojím o hlubší kritiku. Jak říkám, je to spíš jen zápisek, ale chtěla jsem ho tady mít.


Majaks: tak to pak jo :D :D.  Beru. Je oprávněný.

Gora: díky za tipy, nalistuju si to, až budu v knihovně


Gora
06. 02. 2022
Dát tip

Hartla nejsem schopná dočíst, ale např. Alenu Mornštajnovou už pár let mám v oblibě... román Hana je vynikající. Teď od ní čtu Listopád. Doporučuji...


Majaks - proč jsi mi dal tip, když pak píšeš, že kritika je ironická - ironický tip?


Jj, Žítkovské bohyně, omlouvám se.

Na toho Hartla se podívám.


Gora
05. 02. 2022
Dát tip

Žítkovské bohyně mě taky dost zaujaly.


Otevřu v knihkupectví knihu a nemůžu. Prostě si nemůžu nic vybrat. Ale tak něco jsem přece zvládla. Dala jsem Žídkovské bohyně třeba a líbilo se mi to. 


Nejhorší je, že už skoro vůbec nemůžu číst beletrii. Poslední vesměs beletrie, kterou čtu, jsou povídky na Písmáku.


Úplně jsem se v minulosti vypsala, na samou srdeční mez. Pauza je příslibem nového náboje. Tady z toho zápisků je znát, že případný restart je možný. Kvalita nejistá. Nerada bych skončila u kýče. Tenhle zápisek je na hraně.


Je to jen zápisek snu. Protože moc nepíšu, nechala jsem to v doporučených. Pro mne je tam důležitý ten závěr. Věřím, že zase budu psát a dobře, jako dřív. 


Janina6
04. 02. 2022
Dát tip

To je na mě? Já to teda myslím vážně, bavilo mě to a bylo to dostatečně krátké, aby mě to nestihlo začít nudit. A Armand byl fajn.


Janina6
04. 02. 2022
Dát tip

Bezva, hlavně druhá polovina (od kroutících se řádků).

No a jinak jsem zavzpomínala na Armanda a zjistila, že už tu dva roky nebyl, škoda. Chybí mi hlavně jeho komentáře, uměl člověka povzbudit.


Úplně jsem zapomněla napsat, že v tom snu byla fakt úděsná tma.


Ten sen byl úplně temnej. Taky úplně nevím, co si mám o něm myslet. 


Norsko 1
29. 01. 2022
Dát tip

Armanda mi vůbec nepřipomínej. Jedno z temných období


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru