Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

" Fanda semafor"

04. 02. 2022
9
16
391
Autor
stromeček

Fanda semafor“                                                  motto: chceš-li boha pobavit, sděl mu svoje plány

 

 

Pan Nerad starší byl považován v třineckých železárnách za odborníka na moderní obráběcí stroje. Tak se stalo, že ho strana a vláda povolala, aby pomohl vybudovat novou výrobu v pražském ČKD.

 

Byl začátek padesátých let a protože odmítnout takovou nabídku se rovnalo vlastizradě, přesídlila celá rodina z malé moravské vísky až na pražský Žižkov. Národní výbor jim přidělil hezký byt v Příběnické ulici a maminka si našla práci na nedalekém mandlu.

Malému Františkovi bylo tenkrát deset let a tak bral každou změnu jako velké dobrodružství. Pod oknem mu jezdily vlaky na hlavní nádraží a hned za kolejemi byla rušná křižovatka „U Bulhara“, na které stál dopravák s bílými rukávci, píšťalkou a řídil dopravu. Malý František se na něj dokázal dívat celé hodiny a možná tehdy se zrodil jeho celoživotní sen.

 

Léta ubíhala, ale jeho touha po uniformě rostla s ním. Základní vojenskou službu absolvoval u pohraniční stráže a ještě než oblékl civil, přihlásil se do náborové akce k SNB. Jeho sen byl nadosah. Všechny zkoušky složil na výbornou, prošel zácvikem a potom přišel jeho nejšťastnější den.

Oblékl si zbrusu novou uniformu, vyzkoušel píšťalku a hrdě kráčel na svou první křižovatku.

 

Asi by to byl příběh jak z románů, který na poslední straně končí větou „ a tak tam šťastně žili dokud nezemřeli“, jenže osud zase jednou zamíchal kartami.

 

Ten den měl službu ve Spálené ulici, kde se právě vyměňovaly koleje a on měl za úkol řídit dopravu mezi hromadami dlažebních kostek a jiného stavebního materiálu. Už od rána byl nervozní a nedokázal se na nic soustředit. Nedávno mu krátce po sobě zemřeli oba rodiče a tak jeho mysl stále mizela kamsi jinam.

Přijela sklápěčka plná dlažebních kostek a zacouvala k chodníku. Jindy by byl asi ostražitější, ale dnes tam jen stál zády k bočnici a nepřítomně hleděl před sebe. Motor zahučel a korba se zvedla, aby vyklopila svůj náklad. Kostky se sypaly na chodník a jedna se odrazila tak nešťastně, že zasáhla Františka za ucho. Čepice letěla až k protějšímu domu a on se skácel jako podťatý.

 

Léčba byla dlouhá, lékaři dělali co v té době uměli, ale vážným následkům zabránit nedokázali. Fyzické zdraví se sice vrátilo, ale duševně byl František někdy v realitě, někdy zase ve své uniformě, kterou musel dávno odložit. To pak chodil po ulicích a snažil se řídit dopravu, jak byl zvyklý.

Postupem času práce psychiatrů přece jen přinesla své ovoce a František se z rušných křižovatek přestěhoval na staré město, kde v prapodivné uniformě, poskládané z toho co nabídla vetešnictví, usměrňoval davy turistů.

Lidičky, postupujte si dál.“

Tohle mi tu nemůžete dělat.“

Musíte udržovat plynulý provoz.“

Občas se s ním někdo vyfotil a dal mu pár drobných, které obratem propil. Takhle jsme ho potkávali celá léta, v létě, v zimě a nikdo mu po čase už neřekl jinak, než „Fanda semafor“. Patřil ke koloritu starého města desítky let. To, že ho najednou nebylo nikde vidět nikoho moc nepřekvapilo. Turisté nikde a všichni měli jiné starosti.

 

Teprve před pár týdny jsem náhodou narazil na krátkou zprávičku, která oznamovala, že Praha má o jednu pitoreskní postavičku méně, protože František Nerad už řídí dopravu na nebeských křižovatkách.

 

Tak klidnou službu, Fando, a hezké počasí.


16 názorů

stromeček
28. 02. 2022
Dát tip

próza měsíce

Obě povídky jsou ze sbírky " Neviditelné osudy". Pokud mám vybrat z těchto dvou, pak je to asi " Fanda semafor". Děkuji.


stromečku, i Fanda Semafor by se mohl dát do Nominací, vyber si z těch dvou možností a dej, prosím, vědět... díky


stromeček
06. 02. 2022
Dát tip

Kvaj

Děkuji za názor.


kvaj
06. 02. 2022
Dát tip

Příběh ukazuje, jak člověkem dokážou náhody, nebo snad osud, zamávat. Gora má pravdu, že povídka dýchá člověčinou. Proto si myslím, že by zasloužila méně suchý a strohý styl. Možná by stačilo málo, dvě tři vybočení. Tip všk určitě ano.


stromeček
05. 02. 2022
Dát tip

Evženie

Všude okolo nás je bezpočet zajímavých figurek.


Slyšela jsem o něm, ale ten jeho příběh jsem neznala. Děkuji.


K3
05. 02. 2022
Dát tip

stromček, však jo, ale totéž platí o čtenáři,


stromeček
05. 02. 2022
Dát tip

K3

Tak člověk nemůže být obden za Sheakspeara, děkuji za čtení....:-)


K3
05. 02. 2022
Dát tip

Tak se mi zdálo, že to je psané zlehka vesele, takže jsem takový konec ani nečekal. Ale zase mě nijak nepřekvapil. Něco mi v tom psaní chybí, náboj, emoce... Je to takové mdlé. To je můj dojem po dočtení.


stromeček
05. 02. 2022
Dát tip

Sny jsou semínka ze kterých raší touha.


Abakus
05. 02. 2022
Dát tip

Tak si snáď zapíska niekde na križovatkách hore. Je dobré mať nejaké sny a  nemusia sa vždy splniť.  


stromeček
04. 02. 2022
Dát tip

Gora

Děkuji za čtení Ireno......:-)


Gora
04. 02. 2022
Dát tip

Obyčejná povídka o obyčejném človíčku, a přitom potěší možná víc než kdovíjak složité autorské fabulace. Voní totiž člověčinou. Prima, stromečku...


stromeček
04. 02. 2022
Dát tip

8hanka

Budiž mu přáno.


8hanka
04. 02. 2022
Dát tip

smutný príbeh, žiaľ, nie ojedinelý...snáď si aj "tam" plní sen...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru