horní hranicí lesa

zkouška sirén

 

neustále se zabýváš růstem okolních stromů

pečuješ o ně

toužíš je poznat pochopit

 

a mezitím kdesi uvnitř kdesi daleko

cosi bují; bez jakýchkoliv vnějších projevů

- život ve své děsivé podobě

 

ocitáš se poblíž horní hranice lesa

 

…

 

jsi na místě.

 

extrémní klimatické podmínky

se zde projevují

nápadným snížením výšky stromů

hlubokým zavětvením

rozkošatělými příběhy

a hlasitým nářkem

kterému chceš uniknout

 

porosty s přibývající nadmořskou výškou řídnou

okamžik kdy překročíš horní hranici lesa

ani nepostřehneš

 

teprve uprostřed louky

kde sychravo a ticho

zas volně dýcháš

jenže -

 

„Kdo utek jednou, ten navždycky utíká.“

 

raději šetři síly

ať se dostane

i na ty kolem

 

…

 

přirozená obnova lesa tu téměř neexistuje

jen v malé míře dochází ke spontánnímu hřížení

semenáčkům se nedaří než na plochách s narušeným travino-bylinným porostem

případně na místech s výskytem tlejícího dřeva

 

otevřený prostor ti však vyhovuje -

 

netušíš

proč se zase / stále ještě

bojíš sestoupit

 

mezi vzrostlé stromy

 

…

 

možná uprostřed lesů objevíš studánku

kterou jsi dosud znal jen z map

a vyprávění poustevníků

 

uslyšíš její ticho

napiješ se

 

poznání na dosah -

 

vtom na hladině cosi cizího lesklého

o kus dál mrtvá srna

- byla tam vůbec před chvílí?

 

konečně odpověď na tvoje věčný proč

 

chceš podpálit ty krásný a hluboký lesy

vysrat se na všechny sliby

i míle co ještě před sebou

 

chceš zahodit mapy

a -

neutéct

 

…

 

i přesto se opět blížíš k horní hranici lesa

 

po cestě myšlenky zplanělý -

co všechno jsi

co všechno jsi

zdědila

- kousek jabloňovýho sadu

- tři akcie čs. námořní plavby

- a cosi o čem se nemluví

 

tak moc si přeješ

aby vše bylo jako před válkou

 

- píšeš před válkou; přitom je to jen tvůj soukromej armagedon

nehledě na to

že s některými entitami se nebojuje

 

dosud nerozumíš zákonitostem fungujícím nad hranicí lesa

ale časem snad - - -

 

i proto

že kdosi říká – všechno bude dobrý

 

a ty konečně slyšíš

konečně posloucháš

 

všichni máme málo času

jen někteří z nás

o něco míň

 

 

 

---