PROTESTUJI!

Vraždění a výhrůžky,

Bez uzardění vystrkuje růžky!

Křídla děsu přiletí,

Sem do jedenadvacátého století,

Z tenat černi tkají rubáše tmy,

Pod jejíž rouškou se vraždit smí,

Těžká bota drtí květ,

Rozpíná se pach krve, jed,

V němž mizí naděje,

Obraz bídného spáleniště,

Zasněžené pusté oraniště

Vrána dál se nesměje,

Kdo dává právo,

Více než je zdrávo,

Na Boha si hrát,

Zaplést vlas v ostnatý drát,

Co je přimělo svádět zlo,

Které se v peří havraním sneslo,

Šedou zvráceně nešetří,

Jak život brát dobře ví,

Ušetřit ho, hrdinství pravé,

Srdce neprohnilé, zdravé,

Nikdo se k tomu nemá,

Probouzející drak se protahuje, zvedá,

To se nedá!

Cožpak mír je věda?

Běda!

Vrahům držet zástavu,

Chránit otylou postavu,

Za zdmi pevnosti,

Se všemi cennostmi,

Projevy jeho úst,

Kéž ukončí půst,

A drak ať odvrátí tvář,

Kde bledne falešná svatozář,

Dívá se na utrpení,

Své pohledy rychle změní,

A bratři v jihozemí,

Nesnaží se být ve zlém stejní,

I ti bílí co hřímají slávu,

Ať zastaví rudou lávu,

Sever co ovládá blesk,

Stačí když opráší smíru lesk,

Nekrotí spalující žár, blesk,

Nebo nám zbude jen bol a stesk,

Neseme novou strašnou tíhu,

Štěstí mrtvé, naložené ve formaldehydu,

Atlasovi došel výdech, nádech...dech?

Čest se zmítá v rozbořených zdech,

Zastavte to bláznovství,

Proradný štít boje,

Těžko nastane boží království,

Když zapadli jsme do hnoje!

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

---