Stařena

Díky, ZE:-)

Zrozenci v býku (tedy i já?) mají raději věci jasné/ až průzračné, ..., však neznamená to, že/ věci této měl bych říci NE -přestože nevím jistě, kdo/ tu mluví, působí to na mne svěže,..., mile, čistě..// 

(( ...)).

Evži, díky...

Zajímavý náhled.

Indianska, díky...

Takovýhle věci mám moc ráda. Bizárek trošku a prostor pro představy. Super.

Ivi, děkuju ti...

Jarmilo, díky, je to mix reality a představ, takový miniexperiment... děkuju i tak, že ses snažila dobrat!

Irčo!!!!!!....jsi skvělá pozorovatelka

Na mě je to moc zamlžené. Dala bych název "stařeny", vidím tam minimálně tři osoby protože: První se snaží vytěžit co nejvíce pozitivního z přítomného okamžiku (ta se psem). Druhá je stařenka litující (že je Hugo hladový). S nějakými takovými Hugy jsem se setkala a jde o to, že jsou společenští a chtějí se vybavovat a to že něco loudí je až na druhém místě nebo záminka k zahájení hovoru. A ta třetí je velice málo empatická, protože i když Hugo může jít na nervy a člověk má chuť ho poslat kamsi, tak blázinec je hodně tvrdý, protože tam se bude Hugo nudit nebo otravovat lidi, kteří nemají kam utéct. A ta s tou loutkou, to může být podle mě druhá (jako že si hraje) nebo třetí (jako že tak nazývá nesoběstatečného člověka) nebo ještě jiná.

Radovane, díky za náhled, vím, že je poctivý.

Možná se k tomu ještě někdy vrátím... teď jsem napsala, jak momentálně nejlíp mohu.

gabi, děkuju... tak nějak:-)

pro mě je zde nedořečenost příliš prostorná

výseč nějakého děje či popisu zas příliš úzká

Ano, místní figurku rozpoznávám, jeho kliku být hájen bratrem (starostou) taky, ale cizí čokl, loutka a bryndák, mi přijdou atributy sice autentické (asi to byl nahodilý děj u Jednoty a řeč při setkání), ale jinak právě tahle pasáž je pro mě to, co vytváří výseč děje snad úplně zbytečného, marného. Plácnutí čehosi směrem k bláznovi. Tedy nic, co by pomohlo v tápání čtenářovi.

Na druhé straně mě to nutí k představám, připodobňování k figurkám, které jsem znal z vesnice u babičky, k průzkumu atmosféry náhodného okamžiku. A z tohoto pohledu (pocitového) mi přijde báseň plodná.

uvazuje loutce bryndák - ja to vnímam takto - Hugo ako loutka, postihnutý chlapec, starena ho vypilala, teraz spomína...páči sa mi, ako v komentároch významne mlčíš a nechávaš čitateľa tápať :)

cassy, díky za super komentář, moc potěšilo...

výjev, krátký záběr ze života, který nás obklopuje, je naší součástí, i když by někdo chtěl mluvit o okraji...napadají mě třeba postavy pana Hrabala...

Květoni, pravda... ten "můj" Hugo předloni umřel a v oné vsi chybí. Díky moc.

Silene, děkuji:-)

Zajímavé je, že skoro každá vesnice má svého Huga, který salutuje autům (jenom já vím alespoň o třech), ale ještě nikoho nenapadlo se o tom zmínit. 

(salutuje autům... pěkná zvukomalba)

Ano, Bene, v podstatě tak... dík!

Karle, díky ti! Potěšilo.

Luboši, tos měl tehdy kliku opravdu:-)... a děkuji.

Renato, díky, ano - je to nejednoznačný děj...

Jani, děkuju moc za zamyšlení...

Přemku, díky... jsem ráda, že sis našel...

To je tak když se někdo obětuje a nepozná ani trochu vděku. Pro mě je to hodně tísnivé, bez východiska. Útěchu může hledat jenom nahoře. Smutné ale dobře napsané, Irčo.

Já bláznivej Kočkodan na rozdíl od Huga sedím mlčky ve vestě před klávesnicí. Možná jsem měl kliku, že jsem se před deseti lety dostal na Písmák. Ale přestanu mlít písemným pantem. (lehký neubryndaný smajlík)

Taky jsem z toho ze začátku byla zmatená. Teprve komentáře mě naťukly. Je v tom koncentrováno hodně problémů, řekla bych současného světa, ne jenom pohledu jednoho člověka. 

Irenko, myslím, že jsem to pochopila dobře. Málo slovy jsi vyjádřila mnoho. TIP

Rozverný okamžik života s pocitem spokojenosti. Hezké a tip.

Nic se neděje, Pavle, taky kolikrát přehlídnu název... a výklad je na čtenáři, jsou to vzpomínky stařeniny a co jí ze života zbylo...

Já jsem pitomej, vždyť je to stařena. Možná je té nedořečenosti příliš, možná ne.

Moc děkuju, Pavle, vysvětlení nechám na každém:-).

Pro Tebe celkem charakteristická sociální tématika spojená s pro Tebe charakeristickou nedořečeností a přítomným časem. Oboje si patrně přenášíš s haiku. Jednoduchý obraz s dominantní přímou řečí. Dáváš hodně prostoru čtenáři. Ne každý čtenář z toho pochopí, že to mluví loutka (jestli to dobře chápu). Možná je té nedořečenosti až přespříliš. Každopádně velmi zajímavý text.

Díky, an!

To je výborný, a trochu záhadný, dá se to vyložit různě. Je taky bláznivá a mluví s loutkou? Velmi zajímavej, barevnej text. Tip a.