Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Odpusť prosím

24. 03. 2022
11
9
261
Autor
supizmus

Hlavu skloněnou za nocí

kdy je nebe poseté hvězdami

slova proplouvající okolo

ve chvílích kdy mi druzí otevírají srdce

hudbu v uších

když promlouváš tichým šumem přírody

ústa mluvící o pokoji

a srdce ve stavu válečné pohotovosti

zbabělou netečnost

před bolestmi a radostmi všude vůkol

rezignaci a cynismus

kde povoláváš mě k akci

chlad a samotu

když potřeba je pohlazení a úsměv


9 názorů

Litarts
02. 04. 2022
Dát tip

Myšlenky hezké, duchovní.


Kočkodan
25. 03. 2022
Dát tip Gora

 

Máme s Irčou stejného veršového favorita.


supizmus
25. 03. 2022
Dát tip annnie

Moc děkuju za milé komentáře!


Alenakar
25. 03. 2022
Dát tip

Její vztažené paže jako povolávací rozkaz? Moc pěkná metafora. Tip.


Hezké to máš


Velmi pěkné.


Gora
24. 03. 2022
Dát tip

Připomíná mi, supíku, meditaci, vyslovené přání - a dá se jen k němu připojit. Zaujalo mě například: srdce ve stavu válečné pohotovosti


annnie
24. 03. 2022
Dát tip

Velmi se mi líbí. Tip a.


Janina6
24. 03. 2022
Dát tip

Pěkně řečeno. Věřím, že uvědomit si tyhle "hříchy" je už první krok ke změně... Hvězd a šumu přírody, i slov proplouvajících okolo už se učím všímat si víc, s vděčností. Ovšem s rezignací a cynismem v sobě budu muset ještě hodně zabojovat :-)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru