Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 465 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Doteky dekadence
datum / id03.04.2022 / 530496Vytisknout |
autorOdpoutaný Prométheus
kategorieMiniatury, hříčkyDalší dílo autora
témaRomantické
zobrazeno283x
počet tipů6
v oblíbených0x
Prolog

"... a nakonec mi musíš přinést hvězdu z noční oblohy, ale neber ty modré, co studí jako rampouchy, pulsary ani bílé trpaslíky, a ne abys zas přinesl červeného obra, víš, že se na náhrdelník nehodí," poroučela, a občas dupla zlostně podpatkem do dláždění.


Pozoroval jsem zapadající slunce, jak se bezmocně topí v pivním půllitru, lapené skleněnými stěnami jako moucha v jantaru.


"Proč ne," řekl jsem, a líně jsem se protáhl, jako medvěd po dlouhém, ale osvěžujícím zimním spánku. "Když poletím kolem nějaké, která by se Ti mohla líbit, srazím ji z oblohy pohrabáčem..."

Doteky dekadence

Šeříkem voněla, když si ke mně sedla,

Muže svého by však nepodvedla.

Souzvukem, dotykem roztály ledy,

minula minulost, jak podzim šedý.

Šeříkem voněl jsem, když jsem se zvedl,

ani já bych svou ženu nepodvedl!




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

17.04.2022 12:03:35dát kritice tipOdpoutaný Prométheus

Bačkovský - mně celkem stačí, že s básní byla spokojena ta, o které se v básni píše, neboť byla v okamžiku tvorby modelovým čtenářem. ;-)

15.04.2022 10:01:53dát kritice tipBačkovský

To  Zeenddrich: Nenašel jsem nic, co by na textu bylo "vrcholně křesťanské" 

Nezdá se mi ani . že dílko je skvělé. Kamamura už napsal lepší kousky. 

To Kamamura: Na otázku "Kdo jste? Jak by jste se krátce představil?" směřovanou na tehdy nastupujícího papeže Františka, František odpovídá: " Jsem hříšník doufající v boží milosrdenství" . Myslím cituji přesně. 

tak není Kamamura vlastně tajný křesťan? Nebo dokonce tajný svatý? Když si je tak dobře vědomý své vlastní hříšnosti. Psáno s lehkou ironií, ale jen s lehkou.  

14.04.2022 06:22:43dát kritice tipOdpoutaný Prométheus

Zeanddrich E. - Musím říci, žes mě fakt pobavil, a nesměju se nahlas jen proto, že žena i dcera vedle v pokoji ještě spí.

Myslím, že pro velkou část křesťanů, které znám, jsem prostě hříšník, který po smrti shoří v plamenech pekelných (některá ta křesťanství - podle mně jich existuje tolik, co křesťanů - jsou tak nemilosrdná, že by z nich měl Ježíš Kristus [ten reálný, o kterém mnoho nevíme, i ten komiksově stylizovaný, k jehož různým verzím se dnes modlí kdekdo], tedy že by Kristus měl z některých odstínů křesťanství solidní noční můry, a možná by svou kariéru kazatele ještě přehodnotil, ačkoliv činy se obecně zpátky brát nedají).

A je to tak špatné shořet v nějakých plamenech? Podle mého názoru tenhle svět shoří v ohni změn klimatu, a poděkovat za to mohou lidé jen sami sobě - za generace předchozí, především tu naši, to ovšem odskáčou naši synové a dcery. Současné války jsou podle mě právě o tom - o stěhování národů kvůli zmenšujícímu se životnímu prostoru a kvůli devastaci biosféry a tenčícím se zásobám zdrojů, které jsme jako malé děti promrhali na nesmysly, protože se nám zachtělo uvěřit toxické idei, že něco může růst donekonečna (příběh o babylonské věži zřejmě moderní ekonomové někam vytěsnili).

V jistém smyslu svět hoří a umírá už teď, jen je ten vjem za horizontem vnímání, hořím a umírám i já, když chodím po Praze a nakukuji zvědavě svými zornicemi do různě vystavěných budov plných příběhů, které se navenek jeví jako lidské bytosti. Můj vlastní dům už se ale zdá být prázdný, a věru v něm už snad ani nenajdu onen "hříšný" plamen, který bych občas ještě použít mohl, ale ani nenávist, ani lítost a výčitky, už snad ani strach - ale nevím, strach je tak základně lidský, že si myslím, že jsem ještě v tomto ohledu neviděl všechno. V tomto tichu před bouří, která zřejmě pohltí vše, co známe a považujeme za "normální", se ale cítím jako prázdný a opuštěný dům - rozpadlé panty u dveří, okenice tlučou ve větru sem a tam, a jedinými obyvateli je občasné hejno netopýrů, liška, nebo lesní medvěd, který přišel na zimu přespat. Myslím proto, že se mi možná bude umírat lehčeji, než ostatním, i když je zbytečné a bláhové se naparovat, není nakonec kam spěchat, vše podstatné si nás nakonec stejně najde samo, a třeba mě Propast, kterou všichni padáme ve stejném směru a stejnou rychlostí, čímž vzniká ona iluze soužití ve společném světě, třeba mě ještě pořádně otluče o své stěny.

O zítřku totiž nikdo nic neví...

14.04.2022 00:38:54dát kritice tipZeanddrich E.

Je to skvělé (a navíc vrcholně křesťanské :) )

06.04.2022 00:44:18dát kritice tipAru

nemyslíš, že jsme si zvykli žít od krize ke krizi? to máš energetickou krizi, válečnou krizi, covidovou krizi, ekologickou krizi, duchovní krizi, vzdělávací krizi, politickou krizi, krizi západu, normálně když ráno vstávám, tak mám krizi, když jsem v práci, taky mám krizi, prostě kam se podíváš, tak ty prográmky na krizi jedou na plný obrátky :D

mě mrzí, že jsem nekoupil prvně xbox, má mnohem lepší módy do her od Bethesdy a game pass, ale už mám knihovničku v psku, plus ovladače do xboxu, s tím bys těžko jel soulovky, to si nejdřív zlámeš všechny prsty :D

už chápu to rozbaleno, někdo to ozkoušel, zjistil, že ten kus je v krizi :D a nabídl to dál

05.04.2022 23:34:31dát kritice tipHromtom

Jé, ty máš PS 5? Já se k hraní her poslední dobou vůbec nedostanu, jenom občas nějaký ten Counter Strike 1.6 s kamarády. :-)

05.04.2022 23:31:31dát kritice tipOdpoutaný Prométheus

Aru - já jsem koupil PS5 (už vím, proč byla "rozbaleno skladem", strašně jí vrčí cívky, ale mně to nevadí), a mám PS5 i PS4 v jednom balení. Supermazlík! Akorát začínám mít kvůli tomu gamesení černé svědomí, protože energetická krize je fakt v plném proudu. Ještě že už tolik negamesím. ;-)

04.04.2022 16:08:24dát kritice tipAru

šeřík a... angrešt! :D

všechno to hraní se vyplatilo, teď jenom jak dostal herního bota zpátky :D

čekám jak si říct o svého mazlíka a přitom koupit novou generaci, která ovšem nikde není :D:D

- tohle jaro ti vážně sedí, vzal jsem si z tebe příklad a na všechno se vysral, o víkendu jsem byl 48 hodin, plus-mínus na tabletu :))

04.04.2022 13:02:10dát kritice tipAndreina

Promethee, děkuji za pozdrav a svým způsobem taková hikikomori jsem také. Kromě posádky se pokud možno kontaktu s lidskou společností vyhýbám, protože se mezi vlastním druhem necítím dobře.

04.04.2022 12:40:58dát kritice tipOdpoutaný Prométheus

Andreina - věděl jsem, že to okno drnčí! ;-D Bývalý hikikomori zdraví současnou námořnici - ať nás Neptun ušetří bouří, které bičují duši jako hůř než uragán... To four weeks!

04.04.2022 12:21:341 tipů dát kritice tipAndreina

Nemám co odpouštět, protože v mnohém rozumím. Jsem povoláním námořník a potápěč. Dvacet let trávím na moři jedenáct měsíců v roce a poznala jsem valnou část přístavů i pobřežních zemí po celé Zeměkouličce, tak z praxe vím, čeho se Tvá přirovnání  týkají.

04.04.2022 12:01:221 tipů dát kritice tipOdpoutaný Prométheus

Andreina - jsem rád, že mé noční písně občas zarezonují se spřízněnou duší, podobně jako zvuk mého bubnu občas rozdrnčí okenní rámy ;-) (paralela, která ovšem nemá být výrazem absence respektu k případným čtenářům). 

Vždycky jsem se vyžíval v ambivalentních textech, a líbí se mi, když se podaří napsat text, který se dá číst více (the more, the merrier!) způsoby. Ty říkáš "podvedli", ale kdo ví, co se tenkrát vlastně stalo, a navíc - různí bohové a různá svědomí definují podvod různě. Lze podvést sebe, své ambice, své touhy a/nebo sny, očekávání vlastní i cizí, imperativy přijaté, vnucené, případně kategorické (pokud chceme věřit v jejich existenci), instituce, případně jejich představitele, a tak dále, a tak dále.

Osobně v existenci kategorických imperativů nevěřím, což ale neznamená, že by bylo možné brát vlastní superego (Freudův termín) na lehkou váhu.

Historicky to ovšem měli nejtěžší námořníci - na dlouhých plavbách nebylo koho podvádět a s kým, protože dlouhou dobu platilo v loďstvech všemožných vlajek a národů, že žena nesmí vstoupit na palubu, neboť to pro loď znamená smůlu a prokletí (podobná pravidla měla i jiná monogenderová společenství, například mniši v klášteřích, rytířské řády, a podobně). Jistě odpustíš historii její šovinismus - o hranicích států, a životech a smrti lidí se dlouhou dobu rozhodovalo na bojištích, na kterých zase rozhodovala fyzická síla a "killer instinct".

... a odpusť starci jeho toulavé úvahy, moje myšlení je jako arabský plnokrevník - rychlé, ale obtížně zvladatelné! ;-D

04.04.2022 10:29:51dát kritice tipAndreina

Prométhee, tak úsměvné verše jsem dlouho nečetla. Nemyslím zpracováním, ale obsahem. Podveli a rádi oba.

Moc se Ti dílko vydařilo.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor