Chuchvalec

Nějak jsem tohle opomenul, nevím proč, asi se mi to zdálo příliš krátké; ale je to tvůj rukopis, který se mi moc líbí.

ano, zařazuji

pm, je možné ještě zařadit tento text do soutěže?

Určitě budu moc moc rád za nominaci!

cookie, nominace do pm za duben?

Ano. Někdy se stane i opak. Ani sám nevíš, jak tě vůbec mohlo něco tak dobrého napadnout. Najednou prostě víš, aniž bys o tom musel přemýšlet, že ve staré básni "musíš" změnit jen pár slov a bude to supr.

Heh, tak to se mi stává snad pokaždý...to už beru jako součást procesu :) Ale někdy se stane i opak, to je příjemný...ale to je spíš vzácnost :))

Může se ale stát i to, že se na báseň nebo na povídku podíváš po několika dnech či týdnech a už ti vůbec nepřipadá tak dobrá jako když jsi ji dokončil. Právě včera jsem předělávala překlad Baudelairovy básně Puklý zvon (Srdce), o které jsem si původně myslela, že je už hotový.

Alenakar: Já to tak mám třeba u písní - je to trochu jak skládat nějaký puzzle. Někdy dlouho hledáš to správný slovo a nejde to ani za nic...a ve spánku na to někdy přijdeš :) Luzz a Silene děkuju moc za za pochvalu a hekej rozbor...jo, dělám asi pořád stekný chyby, ale časem se to snad zlepší :) Jsem teď nějak línej na pracování na formě, sotva stíhám hodit něco na papír, protože se toho teď děje nějak moc, tak spíš sbírám materiál. Ale za všechny připomínky děkuju, nějak je reflektuju a hodlám se k nim vracet, ať pro to bude příhodnější čas.

Cookie,

začínala jsem psaním prózy a tak vím, že psaní povídky, nebo dokonce románu, skutečně ovládá mysl na dlouhou dobu a může skutečnost vtahovat do právě konstruovaného děje. My "básníci" máme aspoň tu výhodu, že nás báseň ovládá jen dokud není hotová a vypilovaná. Pak už od ní máme pokoj.

ta věta, jak jsem uváděla: "Všechno bylo provázaný a všechno souviselo se vším" - vlastně nemusí být zbytečným opisem již řečeného... dneska, když to čtu, vnímám chuchvalec jako něco hodně zamotanýho, kde se ta provázanost ztrácí (i když tam dřív asi byla), resp. není tam na první pohled vidět... takže možná rozpor anebo právě "logická chyba", na kterou autor odkazuje o kousek dál.

anebo nevím.

anebo je to jedno - každopádně stojí za to se sem vracet.

(kdyžtak mě zastav, kdybych byla moc invazivní)

. co by mi chybělo, kdyby nepřiplulo: asfaltová hladina; unavené synťáky, praskal noční proud; blikání kriminálních výstřelů; silueta paní K. (tj. vystižena dáma, kterou není možné vůbec kdy spatřit) 

Napadlo mě, jak moc asi byl, nebo naopak nebyl chuchvalec ztěžklý spalinovým omastkem. 

Mrkla jsem k Luzz na její podněty, jelikož jí to pálí:

za mě provázanost hraje svou roli, neboť ztěžklé chuchvalce mohou být vizualizovány jako klubko, případně žmoulaná chlebová kulička, sejde na stádiu = tedy mé hlavě by se přihodilo. / Luzz možná míní zdvojení informace, ujištění o řečeném. Nejsem si jista, zda bych si vůbec uvědomila, při dnešku, ha. Možná text sám sebe pořád o něčem musí ujišťovat, jak už činívá únava toky myšlenek neefektivními.

. tentokrát se mi zdál souladný posun půjde k půjde, a tak dumám, zda jistý společný efekt nechat, nebo v případě provázanosti a souvisení už odstranit; no, nikdo neví líp za autora; zde nic než momentální vjemy, co jednomu prokluzují v hlavě (no, jak se sama pěkně opakuji, že: neb noc)

. což se ještě objeví u střihače + střihnutí (= i dalo by se vše brát za efekt)

. cit. v lampách a drátech praskal noční proud 

= rozšířím, proč se mi líbí, báječný retro efekt (rádio + pořad, jestlipak záměr?)

. kde možná opatrně (zkusit jinou formulaci):

cit. A to je právě možná to, co tomu někdy celou dobu chybí. (to-to-co-to... kadence)

. a ještě mě napadlo, že by se pokulhávající, nedotažená logika mohla zamotávat do ztěžklých vláken (viz výše = nabízí se)

. jo, aha, takže pozor: zkraje efekt půjde-půjde ok; zvážit ovšem: 

cit. Ještě než půjde spát x Až půjde za chvíli spát (= chtěl tomu autor?)

. konec si maličko čadí hamletovštinou: obyčejná soví noc, nebo bilance

Asi nezaskočí, že opět syndrom podvodníka, ale už mám napsané, při sám... sám... sám... sám... chrrr...

x crrr (kdepak, sykavky jsou prevítky)

dobrý, vlastně mi ani moc nevadila ta zkratkovitost (zejm. na konci, kde text jakoby odskočí někam jinam).

trochu mě vyrušila věta - "Všechno bylo provázaný a všechno souviselo se vším." - jakoby byla navíc, zbytečně vysvětlující. podobně i věta "Dneska už to přijde." v závěru; trochu rozmělňuje již řečené.

fajn postřeh s tím spánkem, kde "to" pokračuje, ač lehce nelogicky... chm, možná člověk na logice příliš lpí... některý věci se prostě dějou jen tak. jako by bez příčiny.

text beru jako impresi, záznam... proto mi ani nevadí, že jako by nikam nesměřuje... pořád je docela překvapující tou atmosférou.

mně přijde, že žít se psaním je trochu jako bejt detektiv...nejde to nikdy úplně vypnout. Z toho to nějak vzniklo. Každopádně díky :) 

Krásně columbovská básnička v próze...

I samotný Písmák by se dal chápat jako detektivka, ve které jedni vraždí druhé, kritikové zabíjejí autory. Ještěže těch skutečných vražd je tady tak málo.  Tip