LÁSKOVÁNÍ ZAVÁNÍ

Na okraji Zlaté uličky,
Zalité osvitem měsíční záře,
Stojí dvě nahé bludičky,
Závojem z pavučin halí tváře.

Na černém nároží světluška,
Spoře oděná v mdlém dechu lamp,
Pošeptá mi do ouška,
Že stane se mou lady, mou Vamp.

Lesní žínka skloní se mi do noci,
Podlehnu jistě,
Už mi není pomoci,
Jen zaplatit tu neřest musím příště.

Rusalko má, láskou spoutaná,
Okovy světských očí,
Magie chrličů vyhřezlá,
Vesmír za jejím hávem končí.

Vhodím minci do ohně,
Osudem šedým zmučený, prsty se chvějí,
Vaz nepřítelů zlomím osobně,
V lásce nikdy neuspěji.

A co ta tajem opředená Polednice,
Zářivá šperky z cizí pokladnice,
Hrozivé oči poulí strach,
V milování schytám krach.

Denice blyštivá, okázalá,
V říčním šelestu a šeru,
Chladem oděná ale nespoutaná,
Vysaje mne, pavoučice, pro nevěru?

Večernice, nepoddajná,
Divá za nocích mrazem protkaných,
Mramorové náhrobky skládá,
Svých zahubených poddaných.

Placet ryzosti vydře rydlo múzy,
A kardinál klobouk smekne,
Rozehraje divadlo masakrů a hrůzy,
Ani pes po mně neštěkne...
...natož aby růží svojí,
žena mé rty pod obojí,
políbila...oblíbila...dobyla...
...odbyla.