Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 468 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Pro FAV
datum / id10.04.2022 / 530778Vytisknout |
autorBubulína
kategorieJen tak pro radostDalší dílo autora
zobrazeno147x
počet tipů1
v oblíbených1x
Pro FAV

Vzpomínky z hlavy vypadlé

vrší se na dně moře.

Nad nimi plave ryba, dvě,

muréna choulí se v noře.

Hlava je prázdná, nebolí.

I sousedka se směje.

Vzpomínkovými údolí

jdou stíny nevesele.

Slunce se snaží, seč to jde,

osušit Tvoje čelo.

Až na obloze popojde,

paprskům nastav tělo.

Rádo Tě celou zahřeje.

Závěje smrti zmizí.

Láska je sestra naděje.

Takovou měla jsem vizi.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

27.09.2022 15:53:35dát kritice tipBubulína

Tak jsem se na chvíli urvala od čtení knížek a jukla pro změnu na písmenka na netu. A co to nevidí oko mé barvy jarního pažitu: Dneska píšou, že plynovod Nord Stream byl na třech místech přerušen (dvojka na jednom místě, jednička na dvou místech) na mořském dně u hranic Dánska a Švédska. Takže plyn z Ruska už Nord Streamem Evropa zjevně nedostane. A pak jsem se dočetla o dnešním slavnostním uvedení do provozu plynovodu Baltic Pipe v Polsku. Mno, vypínám počítadlo, abych ušetřila za elektřinu, protože topím plynem a ten bude sakra drahej, takže se mi bude hodit každá kačka, a jdu si zase číst, dokud je denní světlo a vidím na písmenka. papapa

16.04.2022 10:13:45dát kritice tipBubulína

Ty sis emailovala, já hledala vysvětlení v knížkách. Doslova v jakýchkoliv. V tomhle mají ezoterici (new age) naprostou pravdu. Nezáleží na podání, ale na převzetí. Nyní je na cestě ke mně obrovský balík knížek, takže tohle je poslední příspěvek na delší dobu. Až dočtu, zas se přijdu juknout. Jak už jsem napsala, každej čaroděj mezi mudly se snaží zjistit, jestli je vážně vadnej nebo existuje jiné vysvětlení jeho nezvyklých příhod. A v těch různých knihách se dozvidá, že je vlastně úplně normální, jen se prostě musí víc hlídat čili sebekontrolovat. A někdy se v nich dozví i pár fíglů - např. při časových dilatacích je ideální mít u sebe nějaký předmět (třeba v kapse), jehož fotku umístil kamkoli na net se slovy časová dilatace. Ulehčuje to cestování a zabraňuje nepříjemnostem. Zažila jsi někdy příhodu, že se někdo znenadání objevil v Tvém periferním vidění a Ty ses lekla? Tak to právě byla časová dilatace alias návrat cestovatele. Občas se stane, že se dva cestovatelé vrací na stejné místo - to se potom musí znova vzdálit a vrátit se na místo odlišné. A právě těmto dá se říct nehodám předchází ten avizovaný předmět. Je to jako lístek, který zároveň vytváří kolem cestovatele prostorový perimetr, upozorňující ostatní cestovatele, že daný kousek prostoru je již obsazen. Opatruj se a měj se moc a moc krásně. Bubu

15.04.2022 17:25:40dát kritice tipFAV

Klepe se jako drahej pes je hodně používaný příměr. Kdysi jsem si i na tohle téma emailovala s jednou holčinou a ta psala, že tohle jsou jen kryndypyndy. Za daleko problematičtější považovala vyvažování turbín u jaderných elektráren. To se prý na člověka přenáší komplet tj. než technici trubínu vyladí respektive správně usadí na tisíciny milimetru, vibruje člověk při každé zkoušce fakt fyzicky i duševně, a to že je velmi protivné. Nakonec našla i recept - tím, že se jí to dělo dostatečně často, věděla oč jde už při prvních náznacích a říkala, že nejlépe to šlo vydržet, když tomu šla jakoby naprosti. Uváděla příměr jakokdyž stojíš v moři a jde proti Tobě vlna. Tak že se má jako vyskočit té vlně vstříc. Naštěstí to trvá většinou do několika minut, potom to zmizí. A jakmile je turbína skutečně dobře vyvážena, necítí vůbec nic. Když už jsme u tématu jaderné elektrárny, měla bych postřeh k Černobylu. Jak se mluví o tom, že tam vojáci bivakovali měsíc v lese u Černobylu. Kdysi jsem viděla pořad, ve kterém místní vysvětlovali, že ta kontaminace je jen v určitých oblastech, někdy jen desítky čtverečních metrů a ukazovali tam dozimetrická měření. Tak je otázka odkud přesně ti vojáci brali ten písek do pytlů a kde vlastně tábořili. Jako větší problém bych viděla, že pálili dřevo, které v sobě ty radioizotopy mělo možná navázané a tím spálením bez filtrů se mohly uvolnit do ovzduší. Je otázka, kolik toho dřeva se tam spálilo, ale pokud to bylo větší množství, tak bych podle směru větru udělala povrchové stěry právě na přítomnost těch izotopů. Na tohle by se měly dávat peníze - na výzkum, jestli rostliny do svých pletiv skutečně ty izotopy váží. A potom případně vymyslet způsob, jak s tím dřevem naložit - buď spálit někde v peci s filtrem, jestli je to vůbec technicky proveditelné zachytit izotopy do filtru. Anebo vymyslet jiný způsob likvidace toho dřeva například udělat z něj chodníčky, a nechat povětrnostní podmínky a přírodu, aby se s těmi radiačními důsledky popraly. Nebo to dřevo použít na bednění při betonování s tím, že by se nechalo v zemi napořád. Vzhledem k tomu, že z černobylské oblasti žádná poušť není, evidentně si příroda poradit dokáže.

Jsem si vědoma toho, že jsem v životě došla tam, kde jsem právě díky danému výběru z různých možností. Že bych při jiné volbě došla jinam. Je otázkou, jestli bych byla či nebyla spokojenější. Rozhodně bych při jiné volbě byla jinde. Takže, jo, jsem spokojená, že jsem vybírala jak jsem vybírala a nic bych neměnila. Jsou věci, kterými bych si rozhodně nechtěla projít znovu, to jo, ale není žádné rozhodnutí, kterého bych nějak závažně litovala. U všech svých životních křižovatek jsem si byla vědoma proč se rozhoduji tak, jak se rozhoduji. A u těch několika, kde nebylo čeho se chytit není také čeho litovat, protože tam ani netuším, jaké další varianty byly. A to vlastně nebyly křižovatky, ale jedna obrovská pláň. Hmmm, vzhledem k tomu, že mám hodně mizernej orientační smysl, jsem si na té pláni klidně mohla střihnout kolečko či několi, aniž bych si toho byla vědoma.:-))

14.04.2022 16:06:03dát kritice tipBubulína

Jo, málem bych zapomněla: Když uslyšíš poznámky o velmi drahém psovi, a budeš mít pocit, že lidi mluví o Tobě, nevšímej si toho. Je to jen důsledek správně prováděného Náčelníka. Když jsi na jedné úrovni dokonale nehybná, na jiné se neovladatelně třeseš, a ti lidi komentují tu druhou úroveň (kterou v tu chvíli necítíš, protože máš vědomí stabilizované ve spokojenosti). Hihi, třeba to jsou mimozemsťané například ze Síria, maskovaní za lidi.:-))

14.04.2022 15:58:17dát kritice tipBubulína

Nevěděla. Klidně ses mohla rozhodnout, že si ho nepřečteš.:-)) Bylo to 50:50 jako vždycky u všeho, u čeho se nechá prostor pro náhodu.

Jde Ti dost na to, abys dokázala přežít. Zbytek je věcí tréninku. Mimochodem jestli ses naučila Náčelníka i díky przniteli básniček, děkuj Bohu za to, že jste se potkali. Takže hezky trénuj a věz, že i já řeším svoje esperproblémy. V tomhle století už jsem zažila: 1.) V době, kdy byly modemy s vytáčením pevné linky, se mi podařilo odeslat email aniž by bylo počítadlo připojené na net. Jenže jen pár emailů v jeden den, potom tato schopnost zmizela a už se neobjevila. 2.) Hodinky digitálky bláznily a ukazovaly po seřízení každou chvíli  jiný čas, takže jsem hodinky přestala nosit úplně. 3.) Klasické žárovky s vláknem bouchaly stylem, že jsem se vždycky šíleně lekla. Někdy to odstřelilo tu skleněnou část úplně a já pak kombinačkama rvala objímku ven, abych tam mohla dát novou žárovku. Tenhle problém jsem vyřešila přechodem na LED žárovky. Ty přestávají svítit potichu, takže spotřebu žárovek mám velkou i nadále, ale už to nejsou šlehy o infarkt. 4.) Dřívějc v mé přítomnosti odmítala fachat počítadla v bance či na poště, ale tam jsem dělala blbce alá přece byste lidi nevěřili, že bych to mohla mít na svědomí já. Tuhle nepříjemnost mi pomáhají řešit drahokamy - mohu potvrdit, že záhněda umí opravdu krásně uzemňovat a vyrovnávat energetickou nestabilitu, takže náušnice už mám všechny výhradně se záhnědou. No a novinka tohoto týdne je 5.) mobilní telefon. V pondělí jsem měla sraz s kámoškou, a protože bylo krásně, šly jsme si sednout do parku na lavičku. Sedíme, klábosíme a tu k nám přijde pán, že potřebuje směnit minci, aby mohl na nedaleké WC. Kámoška mu peníze směnila, a povídaly jsme si dál. Potom jsme se rozešly a šly dom. Doma koukám, na telefonu je, že jsem uskutečnila hovor. Tísňový hovor na číslo 911 přesně v čase, kdy k nám přistoupil ten pán. Mno. Volám kámošce - pro případ, že bych měla třeba alzheimra a nepamatovala jsem si, co dělám - Hele, měla jsem telefon v ruce? Ne, neměla. Fajn, takže paměť mi slouží dobře, žádné číslo jsem nevytáčela, nikam jsem nevolala, ale hovor se uskutečnil a je o něm záznam. Učinila jsem tedy opatření, že jakmile jdu mezi lidi, telefon úplně vypínám. Přece se nenechám pokutovat za to, že zneužívám tísňové linky. Pravdu, že jsem žádné číslo nevytočila, by mi nikdo nevěřil, takže je nesmysl unavovat se nevysvětlitelným, a je lepší učinit opatření, aby se to již nemohlo opakovat. Pomatení ezoterici plkají o daru. Čarodějové, žijící s mudly, tomu říkají prokletí. Takže fakt v tom nejsi sama, a pokud se to bude vyvíjet jako u mě, bude to jen horší. Zvykej si. :-)) A trénuj, protože Náčelník je na zvládání těhle příhod ten největší machr.:-)))

14.04.2022 06:03:36dát kritice tipFAV

Nezapomněla, Bubouši, vážně nezapomněla: JVPP. Vidíš? Opakuji si jévépépé. Jsem velmi pyšná princezna. Nic nemusím! Musím akorát umřít, a to se mi ještě nechce! Když mně ta mentální poloha Náčelníka z Přeletu nad kukaččím hnízdem jde jen občas, Bubu. Ach jo. Odpovídám tedy do třetice: Děkuji Bubu za zajímavý popis Tvé vidiny chceš-li Tvé krásné zaklínadlo. Jak jsi věděla, že mne zvědavost donutí si jej přečíst?

13.04.2022 18:59:55dát kritice tipBubulína

Pořád tak nejistá, až z toho srdce bolí. Musela? Napiš mi jméno toho, kdo Ti držel u hlavy pistoli, a já ho začaruju. Bu bu bu. Takže opět vedle jak ta lípa. Zkus to znova. Jak jsem Tě to učila?

((Jestli jsi to zapomněla, budeš mi to tu za trest psát každej den aspoň 200x!))

13.04.2022 16:48:27dát kritice tipFAV

Ok, ty japonské peníze beru zpět.;-) Nyní tomu rozumím tak, že ostatní mohli, já musela. :-))

11.04.2022 06:15:14dát kritice tipBubulína

Hamty hamty, ať mám víc než tamty? Zapomeň, beruško. :-) Zaklínadla balím do samodoplňujícíchse lahviček tj. každá se po vypití znovu sama naplní pro dalšího uživatele. Samodoplňujícíse lahvičky fachají na stejném principu jako slánka všudezdejší babičky z filmu Byl jednou jeden král: 'Chceš-li posolit jen svůj krajíc, slánka nestačí. Myslíš-li na ostatní, slánka je bezedná.' Je to jednoduché a má to jen jediné úskalí - dávat při výrobě pozor na skutečný dobrý skutek jako v Mrazíkovi čili netlačit na pilu. Kouzelnej dobrej skutek se nedá naplánovat. Všichni přece víme, že Ivánkovi jeho 'Tak půjdu konat dobré skutky a potom se dobrem tím na člověka proměním.' nefungovalo. Nikdy to nefunguje. A pokud je někdo přesvědčenej, že mu to prvoplánovitě funguje, tak se pouze trefil do nějakého skutečného dobrého skutku a ani o tom neví. Což je dobře, protože toho nemůže zneužít. Jestli někdo nechápe princip samodoplňovacíchse lahviček ani po tomhle návodu, neváhejte se zeptat. Na toto téma zodpovím každý dotaz. Samodoplňujícíse lahvičky fungují, dokud se nerozbijí. A už jsem zažila, že i po rozbití - pokud se rozbije třeba pouze vrchní polovina lahvičky, může fungovat dál, akorát už se z ní kvůli ostrým střepům nedá rovnou pít, ale obsah se musí do něčeho přelít. I tak ale fungoval léčivě.

10.04.2022 19:54:26dát kritice tipFAV

Zaklínadlo jen pro mě? Jééé.:-)) Moc a moc děkuji, Bubu.:-))



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Wiki of 21st century Letní dětský tábor