Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Má láska

12. 05. 2022
1
1
143
Autor
Nasťuša

Zažili jsme různé strasti, 

Breku u nás bylo dosti,

Převeliké spory,

Slibované hory doly,

Oči pro pláč potom zbyly.

 

My jsme byli,

Potom nebyli,

Schopnost mít se rád,

Jako bysme pozbyli.

 

Každá růže jednou zvadne, každý dům jednou začne chátrat.

 

I tak, za noci i za dne,

Se mnou moje láska k tobě nikdy nepřestane mávat.

 

Nechť vichřice a orkány hádek našich

 smetou hradby naší důvěry, respektu a štěstí,

Hrad mojí lásky k tobě bude stát dál. 

I když se nemůžeme  někdy snésti, být s tebou pořád bych si moc přál. 

 

Cesta za pochopením je dlouhá a spletitá, trním posetá a málo přehledná. 

 

Ale půjdu s tebou tam i zpět, dokud nepochopíš, že ať chceš nebo ne, ty jsi můj svět

 a trable i potíže proto ze stolu smetu hned, 

 

Protože tvýho úsměvu lesk

Je vždy konec pro můj stesk.


1 názor

Alenakar
13. 05. 2022
Dát tip

Mně se líbí první sloka a za tu dávám tip. I později se objevují zajímavé pasáže, ale celek, dle mého názoru postrádá cit pro míru a kompozici.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru