PRAVIDLA HAIKU

Zatroleně pět

sylab žádá haiku-svět

pro ten první verš

Nešť!

sezónní slovo

do úvodu vklaď:

panenky z šustí,

například

poslední suchý list,

co právě spad´

pod horou žabka!

(to mistr Bašó

snad psal rád)

sedm je slabik uprostřed

posledních je pět

Je ve třech řádcích celý svět...

pravidla těžké dodržet

i překlad  zdá se nemožný

- do písmen kanu  nalámat

Je ale pěkné si tak hrát

do formy slova odlívat...

poznámka ještě pod čáru:

nejde-li haiku spočítat,

zkus třeba postaru

sepsati  hezký ritornel

(tady rým ještě býti měl

bohužel mě už nenapad´,

tak tedy končím a jdu spát)

dyť jsou děti co si pamatují i minulé životy, jestli jsou jejich, nebo to chytili někde z éteru, to netuším, ale takový děti jsou přímo v Čechách, nemusíš za nima nikam za hranice. došel jsem k přesvědčení, že náboženství se musí logicky mýlit, jednak aby mohla hlásat, že to podstatný je tady, že to není jen jakýsi výlet. pokud by společnost si byla vědoma jako celek, že všechno je simulace, pak by se ale naprosto změnila, tím pádem to co víme jsou beztak střípky a jednak člověk, dokud je smrštěn do hmoty není schopen nahlédnout plně za hmotu. to je jako sedět v divadle v hledišti a hádat co je za jevistěm, aniž bys tam někdy byl.

defakto máš pravdu, to co známe skončí, to co nezáme jede dál, plus už jsem to psal, nemyslím si, že se sem musíme vracet kvůli čemukoli, ve světě mimo hmotu, jen jako vědmí, nelze být vázán na hmotu, je to každého přesvědčení, respektive neskutečný idealismus, že sem dotyčná jednotka musí chodit ;)

jakmile jsi odproštěn od dobra a zla, tak jaký jiný důvod by sem byl chodit, než podělaný ideály :D

ano, Aru jako takový tímto životem končí, leč to vědomí, které defakto dalo život Aru zaniknout prostě nemůže, protože to je ona nehmotná složka, ta jede dál, ale defakto to není něco co by bylo lidské, tak jak si představujeme, protože na to prostě není mozek stavěný si to vůbec představit. proto máš ty duchovní školy, kde o tom můžeš přemýšlet.

nakonec ať se mýlím, nebo ne, tak je to jedno, to že fyzická jednotka skončí Aru je jistý, takže strach, aspoň pro mě je úplně zbytečný, konec prostě přijde, ať si budu myslet cokoli :D

svět to bet jednoho Aru zvládne ;))

Aru - jsi jediný člověk, který klade podobné nejapné otázky a ještě je se sebou spokojený - máte to trochu společné s jednou Múzou, která se na věc vždycky podívá, a když jí zrovna nic neříká, tak řekne: "A co já s tím!" - a šveňk, věc letí do příkopu. 

Jak matematika, tak jazyky (a angličtina především, ale i latina, španělština, arabština, perština a v poslední době čím dál víc mandarínská čínština) jsou brány, které otvírají dveře do obrovských světů netušených rozměrů - tedy netušených pro Tebe a pro každéyho, kdo se místo osobního růstu rozhodne sedět ve své hobití noře - ty by ses podle mě jen obrátil na druhý bok, sakra, kdo to buší, drak a poklady, ať jdou k čertu, dobrýtro... a tak by ses nikdy nestal starým moudrým Bilbem, zůstal bys Aruem, kterého já mám sice velmi rád... but he could be so much more, so much more... if only he would be willing to open new doors and embark on new adventures...

přesně, co je jako matematika? :D

Mne stačí vedieť, že je to časť nášho starého telef. čísla.

Haiku se mi líbí, ale neumím to. 

chichi

Docela zábavně vystihnuté haikovské peripetie.

Jo, to bych řek, to byl nějaký Bečka z Bečice, ten bečel víc než ovce. 

...5-7-5 jsou hodně nevýrazné míry...

Ale zcela uvědomněle a s úctou: nehaním haiku, ani Hanu v hájku, to je taková má situaci naprosto neadekvátní reakce, nikoli pokus o srážení dobrého jména klasického poetického útvaru, který je na této zemi déle nežli já. 

5-7-5, někdy i více. Bečel někdy někdo víc než ty ?