Květen 1984

Evži, díky...

Lépe jsem si užila narození vnoučat. U druhé své dcery jsem vyrazila na poslední chvíli, abych se tam moc dlouho nezdžela. A teplo bylo, na ponožky nedošlo .

Hezky jsi to napsala.

Luboši, Orwell byl na rozdíl ode mě vizionář, díky za komentík...

cassy, díky za vcítění se...

ivi, díky moc:-), ano, koluje...

Theo, děkuju, jsem ráda, že sis našla čas i něco pro sebe...

Sice vycházíš z Orwellova 1984, ale osobitého zde nacházím dost. (mrk)

moc pěkně vyjádřené...v souvislosti se těmito řádky si vybavuji první návštěvu v porodnici, mladej byl ve dne v noci k neutišení, manželka, první, co řekla, bylo: nechte si ho tady, já jdu domů...po několika dnech se stav manželky zlepšil...mladého až po několika letech...

krásně napsané...máš to uložené v krevním oběhu

Goro ta se ti povedla. Prvni část jasně osvětluje situaci a ta druhá je nesmírně poetická se zajímavými obrazy. Teda pro mne..

Já v onu chvíli koukala z okna a pozorovala zajíce v nemocniční zahradě :)

Jarmilo, díky ti...

Silné pocity.

Za sebe mohu říct, že jsem ráda, jsou-li takové podobné vyřčeny, i když na ně třeba neumím adekvátně reagovat.

Díky vám všem, dnes z nedostatku času odpovídám hromadně. 

Gabi trefila vše absolutně přesně, a také podněty ostatních jsou pro mne velmi zajímavé. Děkuji moc...

ako pôsobí na mňa - rodička sa cíti v neľahkej situácii osamotená(ani teplé ponožky nemá kto priniesť), záver vyznieva pre mňa ako komplikovaný vzťah matky a potomka už od narodenia

Já jsem na tom podobně jako supi., v první části se orientuji, ve druhé je to horší, musel bych tomu dát víc času, takže to radši nebudu slovy hodnotit.

Irenko, velmi pěkně  jsi vyjádřila své pocity i se vzpomínkou na to, jaké bylo tehdy počasí. TIP

a jeden z najživších zážitkov - zabíjanie komárov časopisom "život" - na jeho lakovaných stránkach bolo pozabíjaných niekoľko krvilačných generácií. Bohužiaľ  s vylúštenou krížovkou.  

My, co vzdorujeme, pozvedněme hlas ! Na nás záleží

Abakus, pripomenula si mi - v sprche neotekala voda do kanalizácie, nejdem písať, čo všetko plávalo okolo sprchujúcich sa,  pred pôrodom  treba byť čerstvo umytá:)

Primárka neznášala učiteľky, vraj najviac ziapu, otvárala okná dokorán bez ohľadu na ročné obdobie, nech ich celé mesto počuje...a fakt boli najviac uvrieskané:)

Bohužel nemám tento zážitek, ale oceňuju, jak jsi hutně vyjádřila vaši pokrevní blízkost.

počasie asi o.k., ale  oproti cvičila operné árie Feldekovie dcéra - to prehlušilo aj vzdychy  a krik novorodencov a novorodičiek, umrel primár a  kľakla teplá voda!

Hanko, díky... držím jim palce!

tiež rok 1984, ale február...počasie si nepamätám, hororové chvíle sa zabudnúť nedajú,  prežili sme, teraz s manželkou čakajú svoje prvé...

Díky, an...

Já taky v květnu, dokonce skoro na konci května, za stejně zblázněnýho počasí, připomnělas mi tu chvíli.