Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Osud

16. 05. 2022
13
4
256
Autor
Debbi

 

Já byla hrozně šťastné dítě

nevím, kdy se to zlomilo,

vím jen, že těžko přesvědčím tě,

ne, vždycky to tak nebylo. 

 

Osud si s námi občas hraje

a zkouší, kam až může jít,

já toužím dál, znát cizí kraje,

já toužím zpívat… on jen klít. 

 

Dívám se mlčky po hřbitově

a každý z hrobů nějak znám,

odmítám dusit city v sobě,

odmítám ztratit cestu k nám. 

 

On kašle na má odmítání,

dál přidá hřebík do víka,

chybí tu už i místo k stání

a život běží… utíká… 

 

Minuta běží po minutě,

života zbývá sotva půl,

když zastavíš se, obejmu tě,

když usměješ se, prostřu stůl. 

 

Chci aspoň ještě malou chvíli

unikat svému osudu,

buď se mnou, nežli ztratím síly,

snad zítra…kdoví, nebudu…


4 názory

T_O_M_
18. 05. 2022
Dát tip

silné a oslovující


Lili.
16. 05. 2022
Dát tip

Jako kdybych ta slova už někdy četl a přitom...přitom ne. Promlouváš mi do duše. Opravdu silné verše a přitom vlastně jemné.


Litarts
16. 05. 2022
Dát tip

Citové, pravdou znějící, dobře napsané! Dávám tip.


Alenakar
16. 05. 2022
Dát tip Alegna, blacksabbath

Připadá mi to jako takový kapku dekadentní písňový textík připomínající blues - a to mám ráda. Tip.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru