spánek je jezero

..prý čas umí hojit..s odpuštěním, jako kamenem do oka-

pochopil bych,  že umí sedimentovat a že řeky jsou prý..

no ten posledný verš ma zaklincoval..ten som nečakal..som to to cele hltal a nakonic ma to dostalo

trochu jiná, líbí se mi, jak zlehka usedá do hlavy

paráda, tip

neobyčejné řeky ... :) pocit usínání je to nejkrásnější - pro nás narkoleptiky :D Ten konec nečtu!

Moc hezké, hlavně:

nakonec se ztratíš

zanesena sedimenty všedních řek

Tahle báseň je dobře akorát

čas občas aj niečo riadne pohnojí!

pozdě je ta pravá chvíle

a málo je tak akorát

(no, to je poezie. sem si hezky, ale opravdově fňuknul)

Zasa sa mi páči tá neurčitosť perspektívy a objektu...akoby si hovorila k niekomu inému prípadne len k sebe ..ten úvodný obraz vodnej hladiny mi evokuje ženský element-môže to byť žena, duša alebo "len v.plocha-jazero ", príjemná melancholická poloha  závere s konštatovaním a ďalším zhodnotenim- obavou,páči sa mi ako sa mi ten záver "cyklí" s úvodom, akoby aj on naznačoval istý  kolobeh, zmysel. 

m., člověk se tu pokouší o ryzí ženskou lyriku, nějakej ten chuchvalec slov a hlavně city a pocity... a ty přijdeš s jakýmsi sylogismem...