Červánky

Kde vzývají se vrazi

prodavači iluzí

kati, co minuli hlavu

pro nedostatek spánku.

Ze slov jež mrazí

jak zemřeli ti druzí

někdo z tvého davu-

čpí zlost z novinových článků.

Na oči klapky

na svobodu mříže

neuvést zdroje

to jest lék ke zdaru.

Chodník je vratký

jazyk boty led z něj líže 

to po zadku jsi dojel

až na svou popravu.

Zima si básní o jaru

hraje si ve vzduchu 

se smítky strachu

samozvaným vládcem.

Ten povelem útvaru

do polí zasel pachuť

též zahnal obzor k nachu

a lidi červenat se.

Červánky coby náplast

světlému zítřku

znající reality

a našich osudů.

Dnešek padl za vlast

a tlačí na celou šířku-

naše karanténní blahobyty

za hranici popudu.

Trocha pravdy schovaná

hluboko pod deku

lží, vzpomínek

a upravených grafů.

A budoucnost kovaná

k lítosti, ke vzteku

k hromadě podmínek

spí pod peřinou strachu..

Dva červené kroužky

již uschlé po veselí

uprostřed ubrusu

když Bůh přestal se dívat.

Na tvářích roušky

stojíme pod jmelím

stojíme o pusu

a chceme se líbat.

Na co je Ti snář

když čekáš inspekci

sleduj čas do noci

ručičky se honí kolem.

Zítra Tě veterinář

obdaruje svou injekcí

už jsi další ovcí

ba hůř, i dalším volem.

 

---