Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

O Červené Karkulce - pro nezbedné děti

22. 06. 2022
11
19
378
Autor
Aru

Na kraji malého města, kde nejezdily pořádně ani tramvaje (na Moravě šaliny), bydlela v jednom domku jedna bezdětná rodina. Mladá žena si velice zoufala i se svým mužem, že se jim nedaří počít potomka, pokračovatele rodu. Ač oba vzorně každé ráno vyhlíželi čápa i vránu, žádný z nich nepřistál s uzlíkem, kde by leželo vytoužené dítě. Tato mladá žena se nakonec odhodlala vyhledat odborníky, kteří by ji pomohli.

Nejprve zašla za čarodějnicí, která bydlela přes ulici ve zchátralé, rozpadající se barabizně, protože jinde čarodějnice ani bydlet nemůže. Leč ani stará čarodějnice si neporadila s takovým břemenem jako je nové dítě. Sice se večer pokoušela jedno takové ukrást, aby si zasloužila svou nekřesťanskou hřivnu, ale nohy už ji pořádně nesloužily, a tak dítě uniklo.

Po té se mladá žena obrátila, už celá zoufalá na královského kouzelníka, ale jelikož se před ním odmítla svléknout, byla velice cudná a stydlivá, ani před manželem se nikdy nesvlékla, tak ji ani královský kouzelník nemohl pomoci.

Bezdětní manželé se tedy v oddělených ložnicích už smiřovali, že dítě jim souzeno není. Jednoho rána, kdy kukačka v hodinách se opozdila s kukáním o pět minut, tak byla nevyspalá po celonočním paření v hodinách na svém PC se bezdětná žena, říkejme ji konečně nějak, třeba Kulka, rozhodla, že bude taky jednou užitečná. Totiž Kulka byla velice outlocitná a chatrného zdraví a tak nesměla vařit, prát, žehlit, vysávat, mýt nádobí, věšet prádlo, nakupovat, ani pracovat, aby si neublížila, naopak lenošení a zahálka ji bylo doporučeno. Jednoho rána se tedy sebrala, i když ji to stálo mnoho sil se vůbec obléci, většinou chodila celý den v pyžamu a županu, vzala proutěný košík, který ji k narozeninám upletl manžel, protože jeho jediným volnočasovým koníčkem bylo pletení košíků... a vyrazila do lesa přes dálnici, která jim začínala hned za barákem. Když přelezla dálnici a prokličkovala mezi auty, ocitla se v lese. Les to je místo, kam se obvykle odkládá to co už nepotřebujete, roští a stromy to schovají.

Kulka šla lesem, v jedné ruce košíček a v druhé houbařský atlas, leč nedařilo se jí najít nic jiného, než samé lišky, jelikož v lese zrovna řádila liškokalypsa, která vytlačila z lesa všechny ostatní houby. Když tu v roští mezi odpadky se něco pohlo, Kulka zavřískala, už se smiřovala se životem, jelikož četla mnoho příběhů o tom, jak za každým stromem číhá jeden, nebo dva úchyláci. V křovisku leželo jen malé liščátko jemuž se pacinka zamotala do maliní a nemohlo se vymalinínovat. Liščí maminka však své liščí mládě neopustila jen tak, ale řádně zarazila nedaleko liščete dřevěný kříž.

Kulka ale ozbrojena rybičkou přeřezala snad desetikilometrové šlahouny táhnoucí se po celém lese a tak lišče zachránila. Opuštěné lišče si Kulka adoptovala na úřadě, jako svojí dceru Karkulku, jelikož to byla liščí slečna. Karkulka si nejraději oblékala červené věci, protože trpěla částečnou barvoslepostí, neviděla zelenou a modrou barvu, jiné potíže neměla, jen občas v zápalu her pokousala děti, ale byla řádně očkovaná proti vzteklině. Rodiče byli konečně šťastní, že se jim splnil sen a mají dceru.

Jednoho dne ochořela Karkulčina babička, kterou nenavštěvovali, protože bydlela daleko. Babička ale byla moc stará a měla jenom pevnou linku a samé zlé sousedy, kolem hájenky kde bydlela a tak si nemohla dojít do nedalekého města pro léky sama. Tatínek Karkulky jít nemohl, jelikož dělal 12ti hodinové směny a maminka také jít nemohla, protože jí to nedovoloval zdravotní stav. Cesta za babičkou zbyla na Karkulce, dostala proutěný košík, kterých měli doma od tatínka upletených přehršel, několik Ibuprofenů pro babičku, masové knedlíky pro Karkulku, aby někde nezkolabovala, až půjde za babičkou po dálnici kolem svodidel a baterku. Babička bydlela opravdu daleko, někde na druhém konci republiky. Karkulčini rodiče byli velice spořiví a tak Karkulka vyrazila pěšky po vlastních v kompletně červených šatech, kteroužto jedinou barvu viděla.

Karkulka přelezla svodidla a šla bezpečně po okraji dálnice za babičkou, protože to bylo tuze daleko a chodit po lesních stezkách a roklích bylo pro malou holčičku nebezpečné, na dálnici se jí nemohlo nic stát, jelikož tam bylo plno lidí, kteří na ni mohli dávat pozor. Karkulka si podle mapy a svoji rychlostí chůze spočítala, že půjde tři týdny a tak si rozvrhla jídlo, aby ji vydrželo a když někde při dálnici viděla růst maliní, borůvčí, ostružiní, švestku, nebo hrušeň, tak si přilepšila. Na benzínkách u myčky si doplnila i vodu k pití.

U jedné benzínky narazila na vlka, který vozil dřevo do Němec a dával si svačinku. Karkulka se mu velmi zamlouvala, jak byla celá v červeném, připomínala mu kus steaku. Chytře se začal vyptávat Karkulky kam má namířeno, což mu Karkulka ve své dívčí důvěřivosti a liščí nevinnosti sdělila. Vlk se po té omluvil, že už musí neprodleně odjet, protože práce nečeká. Usedl do svého pracovního dřevovozu a maximální rychlostí co mohl se řítil za babičkou Karkulky. Nic netušící Karkulka si zatím u odpočívadla sbírala borůvky. Rodiče totiž Karkulce úplně dočista zapomněli říct, že nemá vlkům vyzradit cíl cesty, jinak by to mohlo špatně skončit jak s ní Karkulkou, tak její milovanou babičkou, kterou nikdy neviděla.

Karkulku začal hryzat divný pocit, který do té doby nikdy nezažila, že něco udělala špatně. Postavila se na dálnici se stopem a to byl důvod, aby první řidič zastavil, neboť pro řidiče je červená barva stopkou na kterou musí vždy zastavit. Karkulka sdělila cíl své cesty - babiččina hájenka - a řidič byl tak hodný, že se uvolil ji tam zavést, i když si při tom trochu pár stovek kilometrů zajel. Vlk mezitím tlačil plyn až k podlaze, protože byl úplně podlý a zkažený.

U hájenky kde řidič Karkulku vysadil dala mu z vděčnosti borůvky, které před jízdou nasbírala a se smíšenými pocity vyrazila do hájenky. Klepat nemusela, babička vždy nechávala pro rodinu klíč na mýtince pod pařezem, který Karkulka u 22. pařezu šťastně vyzvedla. V hájence našla babičku ležící v posteli a tak ji dala Ibuprofen s vodou od myčky. Babičce bylo hned líp, až tak líp, že musela vyskočit z postele jako laňka a tkát na tkalcovském stavu koberec, který si u ní objednal perský šáh. Karkulka se ostýchavě zeptala jestli neměla nějakou návštěvu, ale babička se jenom začala smát a potvrdila, že měla a ukázala Karkulce na brokovnici, kterou má vždy nabitou u postele a bez které neusne. Babička ji poté vyprávěla, jak slyšela kohosi se soukat okýnkem u záchodu, které nikdy nezavírala, čehož vlk úkladně využil, až stál před babičkou a hrubou mluvou ji nutil, úchylák jeden se svléci, ale babička popadla brokovnici a vlkovi ustřelila hlavu. A jelikož babička nikdy neplýtvala a vždy pro pírko skákala přes ploty a z drobků, které schraňovala upekla nový chleba, tak večer čekala na Karkulku vlčí polívka.

 


19 názorů

Aru
26. 06. 2022
Dát tip blacksabbath

vždyť je to Karkulka, ta bez hororovýho příběhu nevyšla z baráku :))


a já si to nechala na večer.....bude se mi zdát:-))))


Aru
24. 06. 2022
Dát tip

ahoj, díky ti :)

Karkulka už má druhý díl, ale je to řádně chaotický, jsou tam staří známí i někdo nový ;)


Lili.
24. 06. 2022
Dát tip

Vlčí polívka? No jen aby po ní nezvlčela...


Aru
23. 06. 2022
Dát tip

ahoj, díky ;)


zvedavec
23. 06. 2022
Dát tip

:D


Aru
22. 06. 2022
Dát tip

Ó :D

jak jsi na to přišla Jamardi, v pohádce přece nemůžeš říct, že ten s tou ne/šoustali, stejně jako v televizi se nesmí ukázat obnažené ženské ňadro, protože by to traumatizovalo děti na celý život. jsou dobové věci a témata, které je amorální ukazovat, nebo o nich mluvit :D:D


Jamardi
22. 06. 2022
Dát tip

Mně z toho vylézá, že kde je problém se šoustáním, tam je schovaná nějaká agrese a šoustající jsou nezajímavé neviditelné šedé myšky.


Aru
22. 06. 2022
Dát tip

ale dopadlo to přece dobře :D zlo bylo potrestáno a dobro vyhrálo ;)

navíc babička suplovala chybějící postavu myslivce :D

díky Alegno


Alegna
22. 06. 2022
Dát tip

Ještě, že jsem to nečetla před spaním, přes den to snad rozchodím :)


Aru
22. 06. 2022
Dát tip

ale Kočkodane, to by neměli tu liščí dívčinu :D

možná by mohlo být pokračování


Aru
22. 06. 2022
Dát tip

díky Evži, já bych po tomhle tedy neusnul ;)


Aru
22. 06. 2022
Dát tip

díky Lenochode, ano ten příběh je tak strašný, až je zábavný :D


Kočkodan
21. 06. 2022
Dát tip Perla Sch.

Pár byl pro styk svěží dost,

žádná nízká hemživost

či ucpané vejcovody,

však nemohlo se děcko zrodit

(s hladem k ránu - kojení),

bez orgánů spojení,

jednou, dvakrát, potřetí...

To je základ početí.


To se mi to bude hezky spát,

nic hnusného si nenechám zdát.


Lenochod
21. 06. 2022
Dát tip Aru

Nejspíš jsem to neměla číst, když nejsem nezbedné dítko, a toto mám za trest... Z vlčí polívky se pravděpodobně stane má nová noční můra! Je ale fakt, že příběhy o červené Karkulce bývají často hororové... Je to zkrátka tak strašné, že se mi to strašně líbilo, hlavně ta čarodějnice, co šla ukrást dítě, a pak ho nemohla dohonit! A také se mi líbí, že na dálnicích je tolik hodných lidí, kteří dávají pozor na děti. A také ten univerzální lék, po kterém babička vyskočila z postele - ten Ibuprofen s vodou od myčky, se mi líbí!

:0)))) tip


Aru
21. 06. 2022
Dát tip 8hanka

řidič dostal hrst borůvek co držela Karkulka celou dobu v rukách co seděla ve voze :D

ten koberec má skrytý vtip co utekl i mě, ale možná je létající ;)

ne, zatím to žádné dítě nečetlo :))

za mě mravoučné poučování nepatří ani do pohádek, od toho jsou tu rodiče, aby to dětem vyložili, ale myslím, že děti se vyvíjejí rychleji, než dřív a i se setkají s dopravou velmi brzo, aby poznali, že jde o rozvětvený vtip a ironii na to jak jsou dálnice už prakticky všude. pohádka pro větší děti, až dospělé.

díky moc OsmiHanko, ahoj ;)


8hanka
21. 06. 2022
Dát tip Aru

uff...perla za perlou sa na mňa z diela valí, slza smiechu moje oko kalí:)

Trošku som v neistote, že ešte stále sa nájde niekto, kto verí, že mu dieťatko prinesie bocian alebo vrana a spí naďalej v oddelených spálňach...

pyžamkový a župankový deň je mi dôverne blízky...

Nechce sa mi veriť v nekonečnú dobrotu vodiča, ktorý zašiel mnoho kilometrov, aby Karkulku( u nás Červenú čiapočku)doviezol k babičke len tak, bez ničoho (nemyslím nahú), žiadna odmena?

Aj z tkania koberca pre perzského šacha som v rozpakoch, my sme sa učili, že perzské koberce sa vozia k nám...ale možno až potom, čo prídu od babičky k šachovi a on ich vyvezie na export naspôť k nám...

na záver výstraha:

Karkulka přelezla svodidla a šla bezpečně po okraji dálnice za babičkou - dúfam, že toto nečítajú deti:)

díky za smiech pri čítaní, bolo pôvabné...

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru