Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 463 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

BOŽE MŮJ II.
datum / id23.06.2022 / 532802Vytisknout |
autorj.f.julián
kategorieVázané veršeDalší dílo autora
zobrazeno104x
počet tipů5
v oblíbených0x
Prolog

Nejsem ten, který si bude říkat, když se loď potápí, že je vše ještě fajn a můžeme se samým štěstím objímat... Jsem ten, který vidí dál, vidí dění v souvislostech, který dávno ví, že OSUD nezmění, ať dělá cokoliv, a přesto se viní...

BOŽE MŮJ II.

 

 

~ BOŽE MŮJ II. ~

 

 

 

Srdce se studem zalyká,

břitva přeťala žíly,

udělals ze mě cynika:

Jsi spokojen, můj milý?

 

~

 

Když člověk stojí na konci;

s tíhou svou, pod věkem,

zjistí, že vládnou lakomci,

jsou tvrdším člověkem...

 

~

 

I já bych si to přál;

pokud bych našel ještě víru,

na život manuál,

a žít jej bez plezíru.

 

~

 

To ve znamení Ryby

se plány změní v čekání a snění.

Vždyť vše, co já měl v životě,

prohrál jsem v boží ruletě...

 

Pak ve smrtelném opojení

víno můj mozek maže,

říkám si:

Tak zlé to není - podřezat si paže!“

 

~

 

Bože můj, proč děláš mi to,

proč trápíš moji duši?

Cožpak ti není duše líto?“

Bohu zlo nepřísluší!

 

Toužíš mě vidět v temném hrobě?

Snad všechno, cos mi shůry dal,

já s poklonou zas vrátil tobě;

svůj trest jsem dávno odpykal!

 

Jen rád bych ještě věděl:

Proč?

Co nadto závidíš mi?“

Osudu kolem pootoč silami nadlidskými.

 

~

 

Už léta o nic neprosím,

jsem rebel bez příčiny,

viny své již se nezprostí,

kdo sám se nepřičiní...

 

Zběsilý trysk mé kroky hnal

a nevážil tvůj čas,

tak málo jsem se s tebou smál,

vzdálen od božích krás,

 

a hořkost bytí do dna pil,

a rouhal jsem se denně,

chlast vůli zastřel, otupil;

minulost prohrál v ženě...

 

S tím nejistý jsem, Bože, pak,

jestli já,

tvůj nepoučitelný žák,

všechny ty krásy světa si vůbec zasloužil…

 

~

 

Bože můj!“

My zklamali se v sobě.

Změnit to neumím.

 

Nelituj!“

Já utápěl se v zlobě;

já zklamal jsem tě vším!

 

~

 

Odpouštím...

 

Už odpouštím ti, Bože!

Ty hlasy ve mně, prosím, ztlum!

Slyším je, káží o pokoře,

odpusť i ty mým lačným snům.

 

Modlím se a cáká ze mě krev;

ach, příliš sláb je na život,

kdys mladý, statný „lev“.

Nejsem už žití patriot.

 

I já měl v sobě naději,

barevný viděl svět,

přísahám, budu raději,

když nevrátím se zpět!

 

Přec, díky za ten duše cit.

Budou-li tedy verše mé vzpomínkou i na mě,

pak nepsal jsem je marně!

Možná, že stálo za to žít...

 

 

~

 

Někdo, kdo stojí na konci

zas vrátit by se chtěl...

Chandru jsem zdědil po otci...

 

Však před tebou, můj Pane,

však před tebou;

Já, Člověk,

promiň!

Neuspěl.

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

25.06.2022 20:29:581 tipů dát kritice tipblacksabbath

Budou-li tedy verše mé vzpomínkou i na mě, pak nepsal jsem je marně!

 

24.06.2022 05:57:021 tipů dát kritice tipAl Jal Úd

Bože tvůj, bůh je v nás, při tobě je i proti tobě stojí, pomůže víra v něj? Ne v sebe samého, jsi hoden boha rovného. Ale každý, ať si věří komu, n.čemu chce! 

Moc pěkná báseň, Julčo!

23.06.2022 15:49:30dát kritice tipj.f.julián

Děkuju za koment. Mně bylo dáno, aniž bych za tím cíleně šel, psát poeSii, které "odborníci" říkají existenciální, nyní deodekadentní. K poeSii mám vztah od útlého věku, ale na to aby člověk psal tento styl, tak musí něco prožít. I když... existencialisté byli i mladí lidé... takže vlastně ten, nebo ti, kteří píší o něčem, co neprožili jsou asi lepší "básníci", protože já píšu většinou jen z toho, co jsem si zažil! Tahle poezie bývá většinou depresivní, smutná, tragická, ale i patetická, nostalgická, expresivní a sentimentální, což je u většiny lidí ŠPATNĚ, avšak, z mého pohledu je to právě to fascinující a dramatické a je to prostě můj šálek.

Já jsem naprosto depresivní, pesimistický realista, fatalista a mám za sebou hodně ran osudu, takže je o čem psát. Má trilogie Duše sebevrahů, kterou jsem začal kdysi psát jednou básní a naivně si myslel, že toto téma vyčerpám třeba max pěti básněmi, tak dnes obsahuje přes 400 básní a dalších cca 300 stran prózy. Přesto téma je nekonečné, to už dnes vím. Neumím psát (moc) o radostných věcech, o přírodě, romanticky ap., respektive, vždy se smutkem někde pod textem, což ale neznamená, že takovou poezii nemám rád. To se neobhajuji, to konstatuji.

Všimněte si, že ta nejlepší díla v jakémkoliv umění nejsou zrovna veselá...

23.06.2022 15:04:292 tipů dát kritice tipBačkovský

Mně Pán pomáhá, odpouští a má se mnou trpělivost. Je to Život života mého (někde jsem tento termín slyšel a myslím, že je výstižný). Ale nechci si hrát na božího obhájce ani snižovat Vaši zkušenost. 

Co se týká básně, tak vy píšete dobrou poezii, i když beznadějnou a smutnou. 

23.06.2022 14:25:351 tipů dát kritice tipLenochod

Stvořitel (existuje-li) stvořil a tvoří a tvořit bude úplně všechno, včetně našich potíží, utrpení a osudů... Proto ho viním ze všeho. Jak se máme správně rozhodovat, když nemáme všechny informace a všechno poznání jako on? Když nám nedal všechnu moudrost, ale nutí nás se rozhodovat a pak nést zodpovědnost a důsledky, je to trochu nefér... Samozřejmě, že si za vše můžeme sami, když se špatně rozhodujeme. Ale kdo může za to, že se tu musíme plácat metodou pokus a omyl? Ten, kdo to tak vytvořil... 

Neopravuj, prosím báseň, mě se na ní líbí právě ten pocit, že Bůh je, když ne viník, tak alespoň spoluviník.

23.06.2022 13:58:14dát kritice tipj.f.julián

Ahoj, asi jsem zůstal tak trochu nepochopen, já viním zejména sebe. Ale vždy nechávám na čtenáři, jak báseň uchopí a pochopí, jestli to však stejně pochopí více lidí podobně jako ty, tak se na to budu muset podívat a možná i přepsat. Nechtěl jsem vše házet na Boha, i když... je-li Bůh-Osud...

Děkuju, jfj

23.06.2022 12:37:281 tipů dát kritice tipLenochod

Také ho viním (úplně ze všeho)... Zatím jsem mu odpustit nedokázala, ale vím, že ani já jsem před ním neuspěla...

Krásná báseň :0), tip



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor