Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

čas se loudal

28. 06. 2022
15
12
465
Autor
Philogyny

 

 

Našla jsem tě 

smrti 

s jedním očním důlkem pod parožím 

byla jsi krásná tichem 

důstojnost kostí ohraničí lebku na smích a 

dech skřivana

 

našla jsem tě 

po dlouhé době v sobě zpátky hvozd mech     

pršelo

čas se loudal

 

 

 

 

 

 

 


12 názorů

*/*************


lawenderr
01. 07. 2022
Dát tip

Philuško, to je ten můj problém s kostma :) - že já si nemyslím, že jsme jenom příroda ... a pak už se mi to tak divně pod lebkou motá a kosti tomu nepomáhaj :D Jsem ráda, že jsi příroda - líp se to snáší, bejt :) A jsem ráda, že pořád píšeš ... je to takový nemilosrdně cituplný ... :D potřebuju to


dík za doplnění, tušil jsem, že to bude osobní zážitek


Philogyny
01. 07. 2022
Dát tip Gora

pro Evženie

...děkuji za nakouknutí...

 

pro Gora

Někdy mi to vyběhne ven a pak se divím, co jsem napsala... děkuji

 

pro Alegna

Kdysi jsem pochopila význam rčení ticho před bouří, doslovně, najednou zmlkli všichni ti ptáci a vítr začal pročesávat, jako by chtěl najít, nikdy na to nezapomenu. Vyvstala mi otázka, vládne bouře větrem?  :) Děkuji.

pro lawender

Jsme jen příroda, že a tak jenom to děkuji a že Tě ráda vidím.


Philogyny
01. 07. 2022
Dát tip

pro K3

Je doma, záleží na úhlu pohledu...  :) Děkuji.

doma


Philogyny
01. 07. 2022
Dát tip

pro Radovan

Je to tak. Jednou jsem stála nad kostřičkou srnčete, ležela v mechu a borůvčí. Tichá důstojnost, co nutí k zamyšlení. Děkuji.


lawenderr
30. 06. 2022
Dát tip

Kostnantá ... žádný maso, jen vítr v očních ďůlcich ... když přejdeš přes ten pocit, tu nebejt - pak tu opravdu jsi :) teda já:) a já mám ráda tu nebejt, spíš :D Jen těm kostrám se nevyhnu, no - díky za možnost


K3
29. 06. 2022
Dát tip

Velmi působivé, Radovan má pravdu, smrtí život nekončí. Z fotografie jde zima. Jako celek by z toho mohlo být na dvou stránkách vkusné parte.


Alegna
29. 06. 2022
Dát tip

Byla jsem vtažena do tvého pocitu, v uvědomění si smrti byl návrat k sobě jako součásti přírody ..... mám ráda ticho ....


Gora
29. 06. 2022
Dát tip

V kontextu s fotografií opravdu působivá báseň...


Působivé.


Majestát smrti. Zosobněný v našem přítomném čase. Připomenutý prázdným očním důlkem, vyjadřením vyhaslého zraku. Co je živější než oko?

Majestát smrti - v prostoru nekončící, hodný nalézání už za života. Zvlášť silný zvláštností mi přijde v tom, že běžným pohledem či zažitou představou je to, že smrt je koncovým bodem úsečky. Usekávající definitivně přímku malé té. Ale tady se nezastavuje, jen jaksi zpomalí - čas se loudá.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru