Kapka po kapce

Průzračně modrá voda

zbarvuje se do červena

jak kapku po kapce

v ní krev vytváří kruhy.

Pomalu dochází mu dech

touhu žít už dávno ztratil,

jeho duše už má klid

slané mořské hladiny.

Je jako ve snu,

lesem se prochází,

tam houká sýček,

tam pijí laně z jezírka.

Pořád mu v uších zní

ten zvuk padajících kapek,

silnou vůlí bolest překoná

a otevře své hnědé oči.

Andělé kolem běhají,

v bílém avšak bez křídel,

do žil vracejí mu krev,

pomalu, kapku po kapce.