Milá Silene,

      nyní poslouchám toto: https://www.youtube.com/watch?v=zjgxD_MyoiU. Je to bizarní a tedy pro Čecha dobré. Autor se nenechává příliš spoutávat

pěkný den

PS: poslouchám to při prácci. Kdybych byl pozornější, možná by mi to přišlo jako úplný nesmysl. 

Kaji, děkuji, Bradburyho povídky sem tam zima poslouchávám, zima je dlouhá. Ne, Kleopatra je fajn, však já od ní zase uteču k jiné královně, znám se. 

Rád bych Ti doporučil něco lepšího, než Clark. Určitě mám raději Bradburyho :-).

Ahoj Kaji, kousek zkusím, z pana Clarka. Však jsem dlouho neslyšela nic a... jistě bude lepší než má poslední slohovka. Moře žízně na Měsíci. To se mi líbí. Moře žízně za měsíc (obligátní převod), za rok oceán. To půjde... moc děkuji za tip.

Mám radši tu původní. To jen tak. Asi citová vazba. Rozhodně však, až na verš s halenou zdařilejší. (Halena mi nesedí asi ani v jedné.) Lépe tam vedeš k pointě. 

Slejzá dospodu / ke švábům na pivo / které už jí nenalejou / v zavřené hospodě / kde oslata židlí / dlí na můstcích stolů / kde se tajemství názvu rozbíhá jako hmyz // oddělený od  kůry tlejícího stromu / v oddělené ložnici / kde samota ničí lože / a nemá ráda světlo ve veřejích / v očích světa veřejnosti / se jako můra motá

Děkuji za chválu i za kritiku

Milá Silene, děkuji za Tvůj prostor, čas, s ničím, co píšeš, nemám problém. 

Úplně mimo téma: poslouchal jsem nyní Měsíční prach od A. C. Clarka (bylo to spíš průměrné). Silene se tam jmenuje loď, která brázdí prachové Moře žízně na Měsíci. 

Milý Karle, děkuji, že se za mě pereš jako lev. Přeji krásné léto na sever.

(errata: že jsem si jí všimla)

Lerak12: Karle, lidé si mohou rozumět, pokud je to v jejich silách. Dál už ne. 

Do rozhovorů s poezií mi žádný sekretář mluvit nemusí (ale nezakazuji mu to). Chci jen říci, že se se svou láskou hravě dohodnu sama. Ba dokonce, pokud jde o tu vázanou, připouštím, snadno se může stát, že mírným stiskem prokousnu hrdlo některému z cizích a zároveň hodně nezdařilých kousků. Vášeň je vášeň.

To však není případ zde publikovaného volného verše. Zde se hraje než o slova a o svět, který se děje za slovy, a sama jejich plynoucí melodie toliko v potaz brána není. 

Nu, a pokud se týče tvorby tuhle autora Kaje, tak autor má fe-no-ne-nál-ní fantazii, avšak nevytříbenou techniku. Je svéhlavý a píše si, jak si chce psát. Má maličkost mu k veršům sem tam sdělila, co si o nich myslí, autor si je oplátkou plně vědom své kompetence dělat si se svými slovy ve vlastní tvorbě, co za vhodné uzná. Zda byly naše vzájemné rozhovory obohacením, či naopak ztrátou času, rozlišuje tuším jeden každý z nás přesně tak. Jak uzná za vhodné.    

Jednu z verzí (viz odkaz výše) básničky U ticha jsem znala, jsou v ní kouzelné momenty, které se zde dílem opakují, dílem variují, dílem se vytratily. Přišla jsem autorově básni než říci, že jsem si ji všimla a přemýšlím o nich obou. Autor mě kdysi na původně vloženou verzi sám upozornil, právě proto mám na text zvýšenou senzitivitu a má paměť registruje i sám název v jeho shodnosti, podřazený autorovu nicku. Projevila jsem zájem.

Potud snad k mým motivacím, které asi nějakým způsobem mapuješ či hodnotíš.  

ROZMLUVA

Rackové bílí nad vodami,

v jezeře štika veliká

dívá se na svět jedním okem

a mlčí a nic neříká.

                                Jan Skácel

Vím, Silene. Kdysi jsme si zde tak rozuměli... a časy se mění. Jen, že mi je to líto a vyzrála si v "něco" zcela (třeba k dobru)  jiného. Ale to jsou jen mé plky. Zde v tom Písmákovém marnu,  jde jen o povytáhlé krky. Chtěl bych moji Silen. Ale  - ale? Jsi má kotvička, které nejde o trička. Ale - ale...  

Kaji, březnové idy jsou tu. S nebráním v potaz prakticky pevně počítám, proto ani nic neříkám. Zmizelo dlí (...) ze židlí

https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=529572

Lerak12: A to má být žert, Karle? Jen že na samojediný rým... vybrat zrovna ohrávku? Škoda.

Ale Silen, to je přesně On. Stálej hledač, šampión. 

Díky, krásnou sobotu

Zaujalo mě, jak se postupně rozehrává. 

V začátku mimo můj zájem, druhá strofa chytla oslata a ve třetí už to docela sviští.

Zajímavý počin. Z mého pohledu zdařilý. 

Ve složce "nepublikované" jsme měl původní verzi. Předělal jsem ji do tohoto tvaru. S dřívější finální verzí jsem to neporovnával, nevzal jsem v potaz ani Tvé tehdejší komenty. Pohodovou soboru. 

Je pozměněná, našla jsem si. Přemítám o ní, ale ty budeš asi stejně přesvědčený, která je lepší, viď? Tuhle si přece musím pamatovat, úsměv.

Milá Silene, to je příjemné, všimla jsi si. Mám v tom nepořádek. Měl jsem za to, že jsem ji ještě nepublikoval. Krásný víkend.

Tys ji měnil, Kaji?