Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 464 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Deníček z PN 1
datum / id12.07.2022 / 533345Vytisknout |
autorTanaLarinova
kategoriePróza na pokračováníDalší dílo autora
sbírkaDeníček z PN,
zobrazeno49x
počet tipů2
v oblíbených0x
Deníček z PN 1

23.9.2021

Ten den jsem jsem se probudila jako obvykle v pět hodin, ještě za tmy. Potichu, abych nevzbudila Helenku, co se mnou byla na pokoji, jsem si došla na záchod a pak si zase zalezla do postele a do uší si pustila potichu hudbu. Ještě zbývala hodina a půl než nás sestra přijde vzbudit. Při příjemné relaxační hudbě jsem přemýšlela. Byla jsem už třetí týden hospitalizovaná v českobudějovické nemocnici na psychiatrii a dnes mě měli převážet do psychiatrické nemocnice v Písku. Musím přiznat, že jsem z toho měla celkem obavy, nikdy jsem v žádném takovém zařízení nebyla. Doufala jsem, že mi tam pomohou, celé léto jsem bojovala s úzkostmi a nespavostí. Den předtím se tu zastavila mamka a přinesla mi věci do Písku, hlavně dostatek oblečení, hygienu, co mi už docházela, flétnu, pár časopisů a tak dál. Taky jsme se spolu prošly po areálu nemocnice, zpočátku jsem měla úzkost, ale brzy odezněla.

 

To už se rozsvítilo světlo v pokoji, právě přišla sestra na buzení. Helča se probudila rychle. Převlékla jsem se, omyla si obličej a pak už nás volaly sestry na snídani. Snědla jsem jen vejce a půlku rohlíku s máslem, víc jsem do sebe nedostala. Došla jsem si pro léky a pomalu jsem se začala chystat na cestu. Se mnou měla jet ještě Taťána, s níž jsem si moc rozuměla, byla jsem tedy ráda, že tam budeme společně. Kolem osmé už pro nás přišel sanitář. Vyzvedla jsem si u sester zavazadla - velký batoh, tašku do ruky a malou kabelku - a šla spolu s Táňou dolů, kde už na nás čekal sanitní vůz. Nasedli jsme a už se jelo, cesta trvala necelou hodinku.

 

Při příjmu jsem šla na řadu první, Táňa mě pustila. Pracovnice se mnou vyplnila nějaké formuláře a pak mě odvedla na oddělení v nejvyšším patře. Tam jsem ještě se sestrami vyplnila dotazník kvůli anamnéze. Měla jsem pokoj na konci chodby. Když mě tam sestra odvedla, přivítala mě jedna ze spolubydlících, představila se mi jako Veronika a vypadala opravdu sympaticky. O druhé, Kateřině se to říct nedalo. Nejen, že jsem se její jméno dozvěděla až od ostatních spolupacientů, ale už od začátku na mě byla nepříjemná.

 

Brzy po tom, co jsem si postupně vybalila, se podával oběd. Domluvila jsem se se staniční sestrou, že si budu jídlo brát na pokoj. Nalila jsem si tedy polévku a vydala se na cestu tou dlouhou chodbou do pokoje. Když jsem do sebe nasoukala polévku, došla jsem si ještě pro druhé jídlo, špenát s knedlíkem a masem. Dala jsem si radši jen dva knedlíky, věděla jsem, že bych víc určitě nesnědla. Ten Mirzaten, co mi dávali v nemocnici v Budějovicích, mi způsoboval mírné nechutenství.

 

Po obědě jsem se na chviličku natáhla a pak jsem šla prozkoumat oddělení. Na patře byla místnost pro pracovní terapii, výrobu svíček a mýdel a také tělocvična.

„Slečno Králová, pojďte za lékařem, ještě s vámi udělá úvodní pohovor," zavolala na mě staniční sestra.

Došla jsem teda do ordinace, kde už seděl můj ošetřující lékař. Vyptal se mě na spoustu věcí které si zapisoval do chorobopisu. Požádala jsem jej, jestli by mi mohl ode dneška vysadit Mirzaten, s čímž souhlasil a dodal, že by postupně zkoušel vysazovat Neurol a v případě potřeby ho nahradit nenávykovým Chlorprothixenem. Na pokoji jsem si chvilku četla. Kolem čtvrté, kdy už se blížil čas podávání večerních léků, mě přepadla úzkost. Pustila jsem si do uší klidnější hudbu, nechtělo se mi jít pro ten nový lék. Za hodinu jsem si došla pro večeři a pro večerní léky. Jakmile jsem si je vzala, úzkost přešla. Osprchovala jsem se, vyčistila pleť a pak volala mamce. Po tom se mi sama od sebe ozvala babička, zajímalo ji, jaké to tam v Písku je. Před devátou jsem si ještě došla pro lék na noc a pak už si šla lehnout, usnula jsem velmi rychle.

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

K tomuto dílu není zatím žádný komentář.

Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor