Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 464 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Dívka a moře - Opička a hravá chobotnice III.
datum / id14.07.2022 / 533410Vytisknout |
autorAndreina
kategoriePróza na pokračováníDalší dílo autora
zobrazeno125x
počet tipů12
v oblíbených0x
Prolog

Kdo si myslí, že život námořníka je nějaká romantika, hodně se plete.

Dívka a moře - Opička a hravá chobotnice III.

Opička a hravá chobotnice

(červen 2003)

III.

Tentokrát si ráno svou hodinu samoty na zadní palubě neužila. Sotva dokončila snídani, začali se trousit strávníci. Loď sedící bezmocně na mělčině je černou můrou všech námořníků. Chvíli po jídle stáli u přídě po pás ve vodě a čekali na Pumpičkův ortel. Situace nevypadala dobře. Mary ležela zabořená přídí do písečného dna v délce téměř osmi metrů.

„Jakej máš návrh?“ zeptal se šéf technika, který dokončil prohlídku.

Pumpička pokrčil rameny: „Máknem si. Vyklidíme přední a zadní podpalubí na záď. Zadní sklad naplníme vodou. Tím příď odlehčíme a počkáme na příliv. Pak už to bude na Plešounovi.“

„Panebože,“ zaúpěl Čočka, „víš kolik je to tun materiálu? Tohle má bejt dovolená.“

„Jo,“ oznámil šéf, „dovolenou ruším, než bude Mary zas na vodě.“

 

Do večera posádka potila krev. Rtuť teploměru dosahovala ke čtyřicítce a ke všemu vál žhavý vítr od pevniny. Vše šlo pomaleji, než Pumpička odhadl. Honil je čas, i když pro vytahování nákladu používali palubní jeřáb. Pracovali bez oddechu, bez oběda a pouze občas se osvěžili v moři. V sedm večer byl materiál z přídě přemístěn na zadní palubu a nákladový prostor připravený k zaplavení.

Šéf poslal Čočku s dívkou ukuchtit něco k zakousnutí a Zrzoun s Pumpičkou nainstalovali čerpadla, která začala do lodi chrlit hektolitry vody. Všichni se sesedli na okraji otevřeného poklopu s plněnými bagetami v rukou a sledovali stoupající hladinu. Do řeči nikomu nebylo. Představa další směny, při které budou vše vracet na původní místa na náladě nepřidala. V devět bylo podpalubí naplněno po okraj a zbývalo počkat na příliv. Přes únavu nikdo spát nešel.

Deset minut po jedenácté nadešla konečně očekávaná chvíle. Příliv vrcholil a Plešoun nahodil motory. Místo, aby zařadil plný zpětný chod, zvolil jinou strategii. Využil toho, že Mary je vybavena dvěma šrouby. Zapnul spojku pouze u prového hlavního hřídele a zároveň spustil i zadní turbínu sloužící k bočnímu pohybu. Jedná se šroub umístěný v kýlu s hnací silou kolmou na podélnou osu lodi. Tím kromě pohybu vzad dostal trup šťouchnutí do boku.

K úlevě všech se Mary po několika otřesech pohnula. V tu chvíli Plešoun odpojil pravý šroub, zapnul levý a přehodil chod malé turbíny. Trvalo skoro další minutu, než loď zareagovala, ale couvla skoro o metr. Potom přišla ke slovu společná síla lopatek hlavních šroubů a Mary byla volná.

„Dobrá práce, díky. Prcek maže do postele, než usne ve stoje, a ostatní ještě chvíli zůstanou,“ nařídil šéf a dívka tentokrát neprotestovala.

 

Ráno se probudila rozlámaná po včerejší námaze. Většinou hodinky nepotřebovala, ale dneska pro jistotu zkontrolovala, zda nezaspala. Za deset minut pět. Nejvyšší čas na sprchu a rychle do kuchyně připravit snídani. Včerejší večeře nebyla nic moc, kolegové budou pořádně vyhládlí.

Když procházela chodbou z kajuty do kuchyně, zaslechla otevřeným oknem z paluby chrápání. Vyběhla ven, kde u otevřeného krytu do nákladového prostoru našla Pumpičku. Technik po náročném dnu ještě dohlížel na pumpy a usnul. Čerpadla byla vybavena automatikou, která je vypnula, když začala místo vody nasávat vzduch, aby nedošlo k zadření. Voda byla vyčerpána a na podlaze dosychaly poslední loužičky. Ještě bude třeba prostor vyčistit od nečistot, které se dovnitř dostaly s mořskou vodou.

Chtěla technika probudit, aby vyměnil plech paluby za postel. Zarazil ji šéf z můstku: „Nech ho spát. Mně udělej lomcováka nebo zvadnu taky.“

Vyrazila do kuchyně, zapnula kávovar a k tomu na plotýnku vařiče postavila džezvu, nechtěla čekat až káva nakape. Za pár minut mířila s hrnkem na můstek.

„To jsi tu celou noc?“ zeptala se, když požitkářky ucucl horké tekutiny.

„Rozdělili jsme si hlídky, kdyby se zas zvedla hladina.“

„Proč jste mě taky nevzbudili?“

„Protože ty si teď svou směnu odbudeš v kuchyni.“

„Co se stalo? Proč se Mary utrhla z kotvy?“ zajímala se.

„Myslím, že jsem na to přišel,“ šéf zapnul meteoradar, který obsahoval počítač ukládající historii a navolil dobu, kdy nad Kapverdami zuřila bouře, „tohle má asi všechno na svědomí. Stává se, že bouře zvedne hladinu i ve velké vzdálenosti. Tady se to sešlo s přílivem. Kotvit na hluboké vodě, nic jsme nepostřehli. Ale naskakuje mi husí kůže při pomyšlení, kdyby k tomu došlo, když jste byli s Čočkou v mangrovech. Utopili byste se jak koťata.“

„Brr, to je blbej pocit,“ oklepala se, „připravím snídani, stačí ti zatím kafe nebo chceš donýst i něco k jídlu?“

„Ještě kafe, ale ne tak silný, ať to se mnou nepraští.“

„Dobře a až připravím snídani, pustím se do nákladovýho prostoru. Je to samá řasa, tak ať si o nás v Marseille nemyslej, že jsme špindíry,“ ve dveřích se ještě otočila, „šéfe, můžu mít prosbu?“

„Zkus to,“ odvětil opatrně, protože u dívky si nebyl nikdy jistý o jakou šílenost může jít.

„Chtěla bych se naučit kormidlovat Mary,“ řekla nesměla.

„Cože?“ vyhrkl kapitán, neboť něco takového by ani ve snu nečekal.

„Někdy ráno, když není moc hezky, chodím místo na zadní palubu na můstek a prohlížím si tu spoustu knoflíků, páček a koleček. Taky neznám funkci některejch přístrojů. Chtěla bych se v tom vyznat.“

Šéf chvíli přemýšlel, jakému riziku vystaví loď i posádku, když na přání kývne. Při její povaze může taková dovednost v budoucnu vyústit v cokoliv. Na druhou stranu ho přání potěšilo. Do jisté míry byli všichni kromě dívky schopni na volném moři Mary ovládat.

„Rozmyslím si to,“ kývl, ale nebyl si jistý, zda slib patří mezi moudré.

 

Úklid materiálu na původní místa trval do pozdních odpoledních hodin. Mohl být hotový dřív, ale po včerejším náročném dnu, chodili všichni kromě Zrzouna jako mátohy. Nutno připsat silákovi k dobru, že bez reptání odvedl největší kus práce.

Po večeři šéf rozhodl, že další noc na nestabilním kotvišti riskovat nechce. Všichni potřebovali odpočinek a jistotu dostatečné hloubky pod kýlem. Plánovanou plavbu ke sto dvacet kilometrů vzdálenému ostrovu Carache odložil na zítřejší ráno. Pro dneší noc využijí pohostinství Port Bubaque, přístavu vzdáleného necelou hodinu plavby.

 

- pokračování -




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

17.07.2022 20:06:24dát kritice tipAndreina

Zeandrichu, z Gomery je to jen nějakých 800 NM, to by se nechalo v nejhorším případě i doplavat. Ale je fakt, že Kapverdy jsou zajímavé, když Ti to vyjde zaleť tam.

17.07.2022 17:45:49dát kritice tipZeanddrich E.

.. .

((P.S. -na Kapverdy bych se chtěl někdy podívat (nejblíž jsem zatím byl (asi) na Gomeře :) )   ))

16.07.2022 18:58:191 tipů dát kritice tipAndreina

Však to Ivi, také stálo hodně potu.

16.07.2022 17:21:50dát kritice tipblacksabbath

uf....hlavně, že se podařilo a jste volní.....

16.07.2022 16:40:47dát kritice tipAndreina

Co dodat?

16.07.2022 15:29:01dát kritice tipDelfín

Andrejko, https://photos.app.goo.gl/nshZ5aheU6DGrzPg7 ❣️

15.07.2022 20:25:39dát kritice tipAndreina

Takže jo, tohle beru jako přiznání.

15.07.2022 20:06:59dát kritice tipDelfín

https://photos.app.goo.gl/CVUeLeTFkXnFtaQ56

15.07.2022 18:26:51dát kritice tipAndreina

Jen aby.

15.07.2022 16:23:11dát kritice tipDelfín

No, mám hodně chyb, ale tahle už k nim nepatří...:-)

Přej a bude ti přáno!

Jsem rád, že jsi šťastna v kruhu svých blízkých. :-) https://photos.app.goo.gl/n1ETt7CCEdayAjVe6

15.07.2022 09:24:03dát kritice tipAndreina

Mirku, ze žárlení jsem Tě nepodezřívala, myslím, že na to jsi dost rozumný. 

Díky za moc hezké veršíky nabádající k optimismu. Jelikož jsem na dovolené a s celou rodinou, tak je mi prima a svět se směje. 

15.07.2022 00:03:16dát kritice tipDelfín

Andrejko, já přece na Kočkodánka nežárlím, přeju mu tvou přízeň a zasloužemý obdiv! .Když jsem byl v jeho věku, také ke mně chodívala paní Músa častěji. A on je trénovaný, když zapisuje u soudu. ;-)

No, já zase sedával u kasy v Globu a když byla kolem poledne taková mrtvá doba, kdy nikdo moc nechodil, vymýšlel jsem ptákovinky. Třeba jedné fakt hezké panince spadla na pás krabička s vibračními kroužky zn. Primeros za 40 Kč (jednorázovka na baterii) a ona se tak červenala, že tohle fakt nechtěla! ;-) Tak jsem si pak přečetl návod a  zveršoval reklamní popěvek, který  pobavil mladou kolegyňku od vedlejší kasy. 

No, za to, že na mne občas ještě vzpomeneš, mám pro tebe pár veršíků, které nakonec vyznívají vcelku optimusticky...

Až slunce vzejde nad krajinou,

sovičky stínů prchnou v dál,

s úsvitem splíny v duši zhynou,

by úsměv na rtech rozkvétal.

 

A život nebude již pustý,

až ten, kdo stojí opodál,

úst tvých se dotkne svými ústy,

by polibkem tím hold jim vzdal!

 

Když uvěříš, dál můžeš žíti,

ač hvězdu tvou teď zakryl mrak,

naděje ať jak slunce svítí

dál v duši tvé! Per se jak drak

 

se splíny, jež jak závoj halí

svět, který člověk míval rád,

svit šťastných hvězd se ztrácí v dáli,

však věř, že jiné mohou vzplát!

:-***

 

14.07.2022 21:58:051 tipů dát kritice tipAndreina

Maruško, naučil. Nejen on, ale i náš kormidelník se o mne staral jako o vlastní. Jenomže to jsem ještě netušila důsledky. O 12 let později mě nahnali do Brestu, kde jsem u vojclů složila kormidelnický patent a po dalších šesti letech i kapitánskej. Za všechnu práci, kterou pro firmu dělám mě připravili o volnost, o svobodu. Vědět, co mne čeká, nikdy bych s tak blbou prosbou nepřišla.

14.07.2022 21:53:06dát kritice tipAndreina

Mirku, Kočkodánek je obdivuhodný, jak rychle dokáže reagovat. Asi na něj budu muset upozornit Evu, aby si vzala příklad.

Ale abys neřek, že jsem nevěrnice, jsi také pořád ve veršování dobrý a ráda Tvé veršíky čtu.

14.07.2022 21:31:25dát kritice tipdievča z lesa

som zvedavá, či ťa šéf naučil ovládať loď ... hovoríš, že bude chvíľka pokoja a potom znova bum ... tesím sa a páči sa mi, že ako čitateľ sa dozvedám peknú kôpku zaujímavých informácií o živote na mori***

14.07.2022 21:24:05dát kritice tipDelfín

Vida! My, co už víme, jak to s tím přáním dopadlo a jak se s tím naše malá mořská víla vypořádala, si vychutnáme vyprávění o dancing Polly...;-)

Smekám před Kočkodánkem. V jeho věku jsem míval podobné sklony všechno hned zveršovat, teď už ta nápověda shůry funguje jen občas. :-D y

14.07.2022 20:39:52dát kritice tipAndreina

Kočkodánku, máš úžasný talent na vymýšlení veršů s dějem (a to neumí každý), které ještě k tomu pobaví. Díky za ně.

14.07.2022 20:20:49dát kritice tipKočkodan

Mary dřepí na mělčině,

teď se všichni znavěj v dřině,

spousty věcí přemístění,

to věc, kdy se křeníš, není,

matroš váží celé tuny,

posádka už „skvěle“ funí,

zná moc lepší zábavu,

pak provedou záplavu

a Plešoun si stoupne k dílu,

použije strojů sílu,

ty se stanou výzvou k lodi

a plavidlo vysvobodí,

svět vypadá málem k světu,

Prcka prosba náhle je tu,

ne snad přímo šílená,

přesto má šéf dilema...

14.07.2022 20:10:51dát kritice tipAndreina

Alegno, odhadla jsi to dobře, vydrží to jen chvíli.

14.07.2022 18:59:09dát kritice tipAlegna

Napínavé a zdá se, bude chvíli dobře.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor