Koupím desetikačku za dvacet korun! (z kolekce Odposlechnuto)

Koupím desetikačku za dvacet korun! (z kolekce Odposlechnuto)

::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Dnes ráno ((pokud mohu věřit mé dataci, psáno v neděli dne 18.března 2018))  před Kauflandem  v  Praze na Podbabě:

Vyjel jsem rozvážně s nákupním vozíkem z posunovacích dveří hyperm.arketu do rozlehlé prostory rekonstruované autobusové garáže ze třicátých let minulého století, sloužící dnes jako parkoviště pro nakupující veřejnost.

„Prosím vás, neměl byste dvě desetikačky za dvacku?“, zaslechl jsem, a vidím vzápětí, jak nějaký, zřejmě velice pospíchající mladík (dle oděvu snad příslušející k tzv. zlaté mládeži), ..., v   závěsu se  sličnou, taktéž luxusně oblečenou slečnou, již několik metrů před stanovištěm vozíků oslovuje v protisměru -tedy od vozíků-  odcházející  lidi -ale i některé ty teprve s plnými vozíky z útrob obchodu ke stanovišti přijíždějící.

„Nemám..“, ...,  „nemám..“,...,  „mám tam jen plastovou známku“, ..., takto a podobně slyším odpovídat dav.

Já sám mám ve vozíku pětikačku, kterou bych jim ve své býčí (rozuměj zrozence v Býku) velkorysosti snad  i daroval, ..., ale čekám ještě na další osobu (nacházející se zatím v útrobách obchodu), a tak nechce   se mi zatím (neznaje přesně plán našeho  dalšího společného postupu) se vozíku zbavovat.

„Anebo mi dejte jen těch deset, a já vám dám dvacku!“, ustupuje mladík v časovém pressu od návrhu na vyváženou směnu. 

Tu se  jedna žena sympatického zevnějšku zastavila, a snad i na tuto  variantu přistoupila; - podrobnosti nevidím, ..., a je to, pro vyznění tohoto případu, vlastně nepodstatné.

Spěchající  dvojice, zřejmě tedy s kýženou desetikorunou v hrsti, se žene k parkujícím vozíkům.

„Jé, podívej, tento vozík je odemčený“, zašveholila dívenka, do té doby cudně (v tomto případě rozuměj „nečinně“)  *postávající v pozadí.. .

„No jo, to je život“, pravil jakoby s nadhledem, přesto ale asi i nakvašeně (utrpělo jeho ego, při tomto malém manažerském neúspěchu, a navíc za přítomnosti jeho něžnější polovičky?),…, a snad  i mírně rezignovaně mladík, ..., a, zjevně bohatší zase o jednu  zkušenost, najednou již jen volnějším krokem (dalo by se snad říci i mírně „opařeně"), ..., vykročil - spolu se  slečnou a s tím na ně čekajícím  vozíkem- ke vchodu hypermarketu.

((Nad tím vyústěním jsem se (pod vousy) i pousmál; odjakživa usmívám se ovšem zásadně pouze nevýsměšně, aby nedošlo k omylu..!)) .

(( ...)).

Jak ale známe bezbřehé vyučovací možnosti Prozřetelnosti, ..., nedá se vyloučit, že bez té desetikorunové (či jiné odemykací) mince v ruce by tam ten nezamčený vozík prostě nebyl .. .

*možná vzájemný vztah té dvojice nebyl ještě v tom stádiu, aby si mladík dovolil tu  dívku -při zjevném nedostatku její vlastní iniciativy - vyslat do součinného průzkumu nedalekého vozíčkového stanoviště; kdyby ovšem k tomu došlo, znamenalo by to nejen -pro ně zřejmě zanedbatelnou -úsporu deseti korun,..., ale především času, který, podle všeho, byl pro ně v danou chvíli tou daleko cennější komoditou.. .