Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 464 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Na konci září
datum / id18.07.2022 / 533507Vytisknout |
autorAlenakar
kategorieVázané veršeDalší dílo autora
témaPřírodní
zobrazeno266x
počet tipů24
v oblíbených2x
do výběru zařadilRadovan Jiří Voříšek, Gora,
Na konci září

 

Jan Skácel:  Líto

 

Dny z konce září

ostré suché dny

a na oltáři

zlato s jeho tělem

 

Oslátko za listím

se skrývá o rok déle

jak je to dávno

co neslo spasitele

 

A vše je ticho

záhy spustí deště

a bude zima

mokrým zajíčkům

 

střelná smrt vstává

z jamek za hrudami

bývá mi líto

ergo sum

 

 

 

Na konci září

 

Dny z konce září - modro nad strništi,

co připomíná smutné květy chrp,

chlad vody, která do dlaní ti prýští,

i zrezivělý, opuštěný srp

tam na hřebíčku kdesi ve stodole,

kde k opřádání láká pavouky.

- Na ostří pluhů čekající pole,

drak z papíru už vzlétl nad louky,

jen s poštolkou se o povětří dělí,

když vlaštovky už dávno odlétly.

To divné ranní ticho o nedělích...

My vstáváme a mrtví v hrobech tlí

               a starý zvon se houpá nad hřbitovem

               a básník - Narcis zrcadlí se v slovech.

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

22.07.2022 09:04:001 tipů dát kritice tipAlenakar

sluko,

ve starém Japonsku existovaly básně waka třeba v páru jako otázka a odpověď, ale existovala i celá bohatá konverzace prostřednictvím básní mezi vznešenými pány - vzdělanci a třeba gejšami. Zajímavé je to, že v Japonsku a též v Asii celkově bylo v dávných dobách mnohem víc básnířek než v Evropě. Literatura byla "vhodná" i pro vznešené dámy z lepších rodin a tak se dokonce stalo, že tvůrkyní japonského románu nebyl muž, nýbrž nejslavnější japonská spisovatelka všech dob Murasaki Šikibu. Její próza je protkána tankami, leč haiku psát nemohla, neboť to se ještě v době jejího života(konec desátého a začátek jedenáctého století) ani nerýsovalo na obzoru. Bašó byl ještě na houbách.

22.07.2022 08:51:02dát kritice tipsluka

Pěkné. Samozřejmost vlnobití, pohybů kosmických těles i toho, že občas házíme na zeď hrách. Svým způsobem destruktivní náhled. To bylo jistě i cílem. Eroze, slepota tmy, marná snaha. Napadlo mě k tomu, že vše má potenciál a každá mince dvě strany. Vlny mohou být zdrojem síly, noc možností k odpočinku a semknuté rty výzvou k polibku v tichosti. Však mlčeti zlato a léčivá síla ticha. Tak by se mi líbila třeba dvojice (párová) básní waka.

Nedívala bych se na to tak, že na Písmák něco patří a něco ne. I kdyby se ti svým dílem podařilo zasáhnout jen jedno srdce, což? Kolektivní srdce ještě neexistuje, každý má svoje. 

22.07.2022 08:16:271 tipů dát kritice tipAlenakar

sluko,

zkušenost mi ukazuje, že básně waka na Písmák vůbec nepatří a že dokonce i svá haiku budu muset vybírat mnohem pečlivěji. Písmák akceptuje jen česká(případně slovenská) haiku jistého typu... To mi ale nebrání, abych ti poslala další tanku(svou vlastní). Třeba ti udělá radost.

 

Vlna se tříští

o skálu  tak jako den

o náhlý soumrak

jako má marná slova

o tvoje semknuté rty

21.07.2022 11:22:17dát kritice tipsluka

Děkuji Ti i Saigjó senpai - arigató gozaimasu. (Gomene má výslovnost - umím japonsky jen co v Kimetsu no yaiba). Sluka je melancholik trochu, to by sedělo. 

21.07.2022 11:16:071 tipů dát kritice tipAlenakar

sluko,

mám pro tebe jednu slučí báseň waka. Napsal ji pro tebe mnich Saigjó ve dvanáctém století:

 

Slabiny srdce

neznám, a přece cítím

dojetí -

Sluky ze slatiny vyletí

do podzimního šera

 

Sluky v japonských básních souvisejí s principem melancholie - aware.

21.07.2022 10:56:58dát kritice tipAlenakar

cassy,

všimla jsem si, že máš Skácela mezi oblíbenými. Jsem ráda, že nějaký básník pořád žije a je stále čten. Snažím se k tomu přispět svou troškou do mlýna.

21.07.2022 10:51:49dát kritice tipAlenakar

Sil,

díky. Čárku jsem si doplnila.   ...Ten můj sonetek je ale pouhá náladovka. Skácel odklonil náladu k soucitu a ke smrti. Já jsem taky odklonila náladu ke smrti, jenže k té, co už tu byla. Skácel k té, která teprve přijde.

21.07.2022 10:41:41dát kritice tipAlenakar

Theo,

Skácel ale není zrovna moje hobby. Ke skácelovským variacím měl vyzvala Silene na základě mé básničky Jantar. Mne zajímají populární a stále národem milovaní básníci a k těm by Skácel pořád patřit mohl, třeba i díky Pavlicovi a jeho Modlitbě za vodu. Moc se zajímám o to, kteří básníci "ještě žijí" v povědomí národa, nebo jsou dokonce pořád milováni. A Skácel by to být mohl hlavně u nás na Moravě. V současné době asi víc než Halas.

21.07.2022 10:09:58dát kritice tipAlenakar

Jamardi,

ale nejlepší je, když je krásně smutno.

21.07.2022 09:16:54dát kritice tipAlenakar

Lady,

částečně mě inspirovaly obrázky ve slabikáři na základce. Ta nostalgie! Traktor vyorává brambory a družstevníci je sbírají - a jiní družstevníci v modrých montérkách trhají jablíčka ze žebříků v družstevním sadu...

21.07.2022 08:53:32dát kritice tipAlenakar

Radovane,

rým čelní je taková parádička. Taky ho občas používám, ale zpravidla si toho nikdo nevšimne.

V Japonsku bývala třeba pro haiku předepsaná tzv. "sezónní slova" pro každé roční období. Je možné, že se takové čelní slovo postavilo na začátek verše a rým na konci verše mohl vzniknou bezděčně, pokud bylo sezónní slovo hláskově statisticky obvyklé.

21.07.2022 08:45:14dát kritice tipAlenakar

Supizme,

děkuji. Nálada z konce září mnou vždy prostupuje. Napsala jsem nejedno haiku z tohohle údobí a vidím, že třeba i Skácela začátek podzimu často zasáhl. 

20.07.2022 11:00:22dát kritice tipcassy

krásná pocta klasikovi...

19.07.2022 19:55:22dát kritice tipSilene

Aleno, krásná práce, poslední tři verše bych odklonila. Když ne jinam, tak k ocúnu. Ponejvíce oslovily pasáže od poštolky přes dravce draka k nepřítomné vlaštovce a ještě předcházející srp v přítmí stodoly vlákny opřádaný. Za třetím veršem pravděpodobně schází interpunkční čárka. 

19.07.2022 09:50:37dát kritice tipThea v tramvaji

Opravdu moc povedené! Skácelovská atmosféra jak vyšitá! Měš pěkné hobby :)

19.07.2022 08:39:19dát kritice tipJamardi

Když je smutno, tak je smutno.

18.07.2022 12:49:40dát kritice tipLady de Winter

No to je nádhera. Zas mě jednou při čtení fyzicky mrazilo. :) 

18.07.2022 11:48:20dát kritice tipRadovan Jiří Voříšek
redaktor poezie

taky mi tam rými nevadí

před časem jsem tahal rozumy přes kohosi, kdo má kámoše na "japanistice" a mimo jiné jsem se dozvěděl, že oni mají za rým (u nás bychom to rýmem nazvali, oni ne) jak rým čelní, tak významovou podobnost

o waka vím jen povrchně 

18.07.2022 11:25:01dát kritice tipAlenakar

Radovane,

v japonských básních hrají jistou roli aliterace. Třeba haiku obsahují v originále aliterace často. Někdo by s tím v češtině neměl problém, jiný nedokáže použít aliterace ani v mnohem delších verších než 5-7-5.  

K evropské poezii rýmy prostě patří a já bych v rýmovaných překladech tak zásadní problém neviděla. Bohumil Mathesius taky překládal čínské básně s rýmy a jeho dílo je oblíbené dodnes. Proč by totéž nemohla dělat Helena Honcoopová s tankami?    Když už se bavíme o básních waka, já bych viděla problém spíš v jejich obsahu. Je příliš rigidní a pohybuje se v úzkých mantinelech. Básně jsou navíc ovlivněné celou řadou filozofických a nábožernských principů, o kterých nemáme ponětí.  A té symboliky! Když mluví japonský básník třeba o jeřábech, mluví vlastně o dlouhověkosti a o lidském stáří, protože tento pták je pro Japonce symbolem dlouhého života.

18.07.2022 11:21:44dát kritice tipsupizmus

Krása. Ta nálada...

18.07.2022 11:09:28dát kritice tipRadovan Jiří Voříšek
redaktor poezie

k těm rýmův japonských útvarech - ona se japonština snad ani nerýmuje, i když se najdou slova s podobnými či stejnými koncovkami, oni na ty zvukové podobnosti prosě nehledí, takže si myslím, že tam být rýmy být můžou, protože je to fuk

18.07.2022 10:53:08dát kritice tipAlenakar

Rem,

ta partie je převzatá z reality. Chodíme za matkou do domova důchodců kolem velké louky, kde se v létě pasou koně a na podzim se tam pouštějí draci. Ta poštolka se nad loukou třepotá celý rok a na podzim k ní přibudou ještě i ti draci. ... Vždycky se divím, že tahle starobylá zábava přetrvává ještě dnes v době počítačů a dronů.

18.07.2022 10:44:28dát kritice tipRem

Celá báseň je zručně vyvedá. A dost k ní už padlo, jen bych za sebe vyzvedla část, kde se papírový drak dělí o povětří s poštolkou. 

Děkuji. 

 

18.07.2022 10:21:052 tipů dát kritice tipAlenakar

Pročítám teď překlady v knize Heleny Honcoopové Sto básní.  Tam bys toho našla dost.  Ale samotné překládání tanek (tanka = waka = je báseň s počtem slabik 5 - 7 - 5 - 7 - 7) je činnost velmi problematická. H.H. používá v českých překladech rýmy, což je velmi nejaponské, a mnozí by nad tím kouleli očima. 

Hodím ti sem jen jednu svou improvizaci, která ale za moc nestojí. Je o samurajských básních tanka.

 

Jak hejno vrabců

se schovávají slova

v trnitých keřích

kvetoucích planých růží.

Dravci a květomluva.

 

Ve starém Japonsku totiž psali básně i válečníci - samurajové, což je pro Evropana dosti nepochopitelné. Psali třeba báseň - tanku i před seppukou(rituální sebevražda) jako svůj odkaz a dopis na rozločenou. Slova byla o to květnatější, oč brutálnější byla realita.

18.07.2022 10:03:06dát kritice tipsluka

Zajímají. Ráda nepoznané. Tak děkuju. Já bych zapátrala, ale když mohu mít na stříbře naservírováno... Počkám. 

18.07.2022 09:56:26dát kritice tipAlenakar

sluko,

tebe básně waka doopravdy zajímají? Příště ti sem nějakou waku dám, třeba o slukách.

18.07.2022 09:51:01dát kritice tipsluka

To ie výzva! Ale nejprve musím ještě slepit alespoň 13 kusů od jiného útvaru. To nevím jak půjde... Ale podívám se na to. 

18.07.2022 09:42:48dát kritice tipAlenakar

sluko,

díky. Zabývám se teď nejen Skácelem(budu si s ním prostřednictvím svých veršíků povídat delší dobu) ale i japonskými básněmi waka. Píše se v nich často o slukách a když se tam nějaká sluka vyskytne, vždycky si vzpomenu na tebe. "Sluka" by se mohla jmenovat nějaká česká autorka básní waka. Ale waka(tanka) je tak exotická kategorie, že se jí u nás, na rozdíl od haiku, nikdo nevěnuje. 

18.07.2022 09:36:061 tipů dát kritice tipAlenakar

Goro,

moc děkuji za velmi pěknou citaci.

Mně se Skácelova báseň Líto moc líbí. Zvláště její závěr: "bývá mi líto, ergo sum". Taky si myslím, že básník, který neumí vyjádřit soucit s živými bytostmi, ale třeba i s věcmi, nemůže být skutečný básník.

A děkuji za výběr.

18.07.2022 09:32:49dát kritice tipsluka

Já Skácela miluji. Už dávno.

Hezky se ti podařilo zachytit koncové září. Jen ten narcisek - ten je mi spíš jarem. Ač básnění básníkem o básních ... infinity mirror. 

18.07.2022 09:18:01dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Umíš vložit do básní silné emoce, a odcházející léto jich nabízí dost... i u Skácela se objevuje "zaječí" motiv ve více verzích / Polekaný zajíc, sb. Kam odešly laně/:

Na podzim po celé dny prší

a moknou pole, mokne dům

v pelíšku skrytém za hroudami

je zima malým zajíčkům.

 

A když jdou ráno děti oraniskem,

zajíčka v brázdě vyplaší

a zajíc vezme nohy na ramena

a peláší a peláší.

 

18.07.2022 09:17:451 tipů dát kritice tipAlenakar

Radovane,

díky za zájem, chválu i výběr. Budu se teď nějakou dobu Skácelem trochu zabývat. Zkusila jsem to už loni, ale tehdy se mé skácelovské variace nelíbily. Měla jsem ale dojem, že Skácel je tu obecně znám a oblíben. Je asi zajímavější "komunikovat" se známým moravským básníkem než se starodávným anglickým excentrikem jako byl William Blake. Ale uvidíme.

18.07.2022 09:08:311 tipů dát kritice tipRadovan Jiří Voříšek
redaktor poezie

Povedená skácelovská atmosféra / ať se kdo chce rýpe v odchylkách a vinách / báseň je spanilá / jako podzim na rovinách ...

Dostal jsm chuť jít na svoboďák a pomalu obejít bronzovou kašnu

a číst z obručí, které ji obepínají,  jeho verše

18.07.2022 08:54:36dát kritice tipAlenakar

Díky, Markel.

18.07.2022 08:46:48dát kritice tipMarkel

krásné *



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor