Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dívka a moře - Marseille II.

19. 07. 2022
13
29
339
Autor
Andreina

Jo, jo, kdyby tak člověk viděl do budoucnosti. Tady by stačilo i pár dnů.

Marseille

(červenec 2003)

II.

 „Prcku, vrať se!“ zavolal šéf, a když nereagovala, nařídil Zrzounovi: „Přines ji. Měli jste mě nechat domluvit.“

Zrzoun dívku dohonil, popadl do podpaždí jako malé děcko a do druhé ruky vzal kufr. Oboje postavil před nadřízeného.

Šéf uchopil Prcka za ramena, aby mu náhodou neutekla a zatřásl s ní: „Co blbneš? Nikdo tě přece nevyhazuje.“

„Tak proč nemám smlouvu?“ popotáhla.

„Protože ředitel chtěl vědět, proč mám na palubě ženskou, když jsem to vždycky odmítal. Vysvětlil jsem, že je protivná, vzdorovitá, neposlušná, vzteklá a samej průšvih, ale taky dobrej potápěč s citem pro přírodu. Parťák, co bez váhání nasadí život pro kolegy a dobře vaří. Jenže z toho byl tak vyvalenej, že tě chce poznat. Pozval nás dneska na večeři, ale nebyl jsem si jistej, že tě tam dostanu.“

„A smlouva,“ opět popotáhla a otřela slzy.

„Smlouvu má u sebe, předá ti ji osobně. Tak co? Půjdeš?“

Přikývla, ale nadšeně se netvářila. Noví lidé, s nimiž bude muset komunikovat, situace, jaká jí vždy naháněla strach.

„Kdy ti to letí?“ zajímalo šéfa. Věděl, že si včera telefonicky rezervovala letenku.

„Neletí,“ vzdychla, „doma nikdo není. Volala jsem sousedům, asi odjeli na dovolenou a ani na mobil se nemůžu nikomu dovolat.“

„Co budeš dělat?“

„Vyrazím za druhou sestrou do Řecka nebo zůstanu tady,“ pohledem zavadila o Čočku, kterému se rozzářila tvář úsměvem.

„Dobře, dej vědět, jak ses rozhodla. Teď tě vezmu  do města,“ rozhodl kapitán, „najdem slušnej hotel a pak ze sebe musíš udělat ženskou.“

„Tím myslíš co?“ vyhrkla vyděšeně.

„Prcku, jdem na večeři do dobrý restaurace. Sraz je v devět, máš pět hodin na kosmetickej salon včetně nákupu večerních šatů. Dneska z tebe musí bejt dáma.“

Noční můra začala nabývat reálného obrazu. Při pobytu na lodi se nelíčila a oblečení sestávalo z šortek a trička. Také pochybovala, že ještě zvládne chůzi na vysokém podpatku. A potom to nejhorší, konverzace s lidmi, které nikdy neviděla.

„Mám návrh,“ ozval se Čočka, „když řekneš, kam jdete na večeři, pomůžu Prckovi všechno zařídit a v devět budem před hospodou. Nikam nespěchám, tak ušetříme spoustu času.“

„Dobrej nápad,“ ohodnotil nabídku šéf, „mám ještě dost zařizování. Nešetřete a na všechno vemte účty. Ředitel si nacpe za firemní peníze břicho, tak proč by se za ně Prcek nemohla hodit do gala. My se rozloučíme večer a ostatním přeju hezkou dovolenou. Sraz je dvanáctýho července večer a na nikoho nečekáme.“

 

Zatímco Plešoun se Zrzounem čekali na taxíka, kapitán, vědátor s  mambou a Ichtyl odjeli firemním autem, tak Čočka s dívkou zamířili na metro. K lávku vedoucí přes přístavní železniční terminál museli přejít od Bassin de Radoub, kde kotvila Mary, přes zdvihací most k východu z doků. Na druhé straně průplavu narazili na skrumáž lidí a firemní auto. Šéf tam cosi řešil s několika uniformovanými policisty a civilem.

„Co se děje?“ vmísil se do hovoru zvědavý Čočka.

„Snažím se mu vysvětlit, že máme vybavení ve skladu a nemůžem pod vodu.“

„Co jim tam spadlo?“ zajímalo potápěče.

„Mrtvola,“ vysvětlil šéf, „a chtěj, abysme ji vytáhli.“

„Proč si ji líp nehlídali?“ vyhrkla dívka poněkud nevhodnou, ale na danou chvíli celkem logickou otázkou.

Od policistů sklidila nevlídný pohled a vysvětlení: „Nic nám tam nespadlo, ale dostali jsme hlášení, že je na dně mrtvola.“

„To už nemá policie ani na svoje potápěče?“ rýpl si i Čočka.

„Nechte toho,“ okřikl je šéf, „s detektivem se znám a požádal mě o pomoc. Než dorazí jejich jednotka, bude tu půlka přístavu.“

„Já tam tedy kvůli tý tvý známosti vlezu,“ nabídl se Čočka a začal rozepínat pásek na kalhotách.

„Počkej,“ zarazila ho dívka, dávajíc najevo praktické ženské myšlení, „nic tu nemáš a polezeš mokrej do šatů. Já jim tu mrtvolku vytáhnu.“

Detektiv v civilu přejel pohledem drobnou postavu a zavrtěl hlavou: „To není práce pro dítě.“

„To je blbec,“ utrousila na půl pusy, zula boty a stáhla šortky. Když však popadla lem trička, pod nímž neměla nic, zarazilo ji šéfovo vrtění hlavou. Důvod nechápala, věděla, že Frantíci jsou oproti jiným, méně duševně vyvinutým národům, k lidské nahotě tolerantní. Nakonec se rozhodla udělat mu radost, i když bylo jasné, že po vynoření to bude vcelku jedno.

„Cože? Co jsem?“ zrudl detektiv.

„Blbec,“ potvrdila předchozí slova, „teď ukažte, kde je mrtvola.“

„Slečno, co si to dovolujete. Víte, kdo jsem?“

„Prcku, nebuď drzá!“ sjel ji šéf kapitán a obrátil se k policistovi. „A ty buď rád, že je ochotná pomoct. Tohle dítě je možná lepší potápěč, než všechno, co máš k dispozici ty.“

Detektivovi asi došlo, že lepší nabídku nedostane. Dovedl dívku na kraj mola, kde ukázal na rozplizlou světlou skvrnu ve tvaru lidské postavy deset metrů pod hladinou. Naštěstí část přístavu sloužila pouze pro plavbu k suchým dokům, tak voda byla poměrně čistá.

„Jdu to omrknout,“ skočila do vody, ale za okamžik byla zpět a tvářila se divně, „máte nějakej provaz? Tohle sama nevytáhnu.“

Jeden z policistů podal připravený provaz, s nímž se opět potopila. Tentokrát trval ponor přes pět minut. Po vynoření kývla, že mohou břemeno vytáhnout. Pomocí Čočkova opasku se vytáhla zpět na molo.

„Jsi v pořádku? Tváříš se nějak divně,“ zeptal se s obavou šéf.

„Počkej, až mrtvolu vytáhnou. Dáš mi za pravdu, že je to blbec.“

 

Prodrala se davem ke kufru, z něhož vytáhla tílko, kalhotky a ručník. Využila k převlečení chvíle, kdy čumilové soustředili pozornost na hladinu přístavu, odkud měla každou chvíli vykouknout mrtvola. Právě si smotala mokré vlasy do uzlu a obalila ručníkem jako turbanem, když zazněl smích. Nejprve tichý, ale po chvíli dav řval smíchy. Tedy kromě policistů, protože těm do smíchu nebylo, když na konci provazu vytáhli nad hladinu nahou ženskou figurínu, jaké se používají ve výlohách obchodů.

„Proč jste mi hned neřekla, co tam je?“ vyjel na dívku detektiv, který se za nelichotivých poznámek okolí procpal za ní. „Vypadám jako blbec.“

„Měla jsem pravdu,“ pokrčila rameny a natáhla k němu ruku, „dvacet eur za ponor.“

„Co… co… cože,“ vyvalil na ni oči.

„Odpusť mu je,“ zastal se nebožáka šéf, „a přečti si zejtřejší noviny. Takovou ostudu si novináři ujít nenechaj.“

 

- pokračování -


29 názorů

Andreina
23. 07. 2022
Dát tip

Jamardi, ostuda už jenom proto, že šlo o policisty. V případě kohokoliv jiného by to takovou radost přihlížejícím neudělalo. 


Jamardi
23. 07. 2022
Dát tip

Proč ostuda? Nemohli přece vědět, že je to figurína.


Andreina
22. 07. 2022
Dát tip

Ireno, děkuji za přečtení a ocenění pointy. Zatím je povídka taková oddychovka spíš k pobavení. O to víc mám radost, že v komentářích se probírají i vážné věci.

 

Za upozornění na chybu děkuji, hned se vrhám opravit.


Gora
22. 07. 2022
Dát tip

K dílku jsem ti již dvakrát psala komentář a nikdy nedorazil... tak jen, že jsem ráda četla i diskusi a že pointa je vtipná...

asi překlípek: Odpust mu je,“ zastal se nebožáka šéf, - odpusť...


Andreina
20. 07. 2022
Dát tip

Danny, Klaus je blbec, co si nevidí na špičku nosu. Jasně, původcem problému je především planeta, ale jaksi mu nedošlo, že výdobytky ekonomického růstu musí z valné části sloužit ke zpomalení dopadů jevu, který nedokážeme zastavit a ne k pouhé spotřebě. Dokud budou hlavním předmětem zájmu lidstva jako celku nesmyslné investice do zbrojního průmyslu,  dalšího rozvoje podmínek pro nesmyslný růst populace a do růstu kapitálu omezeného počtu lidí, do té doby se bude zmenšovat i šance na přežití našeho druhu.


Danny
20. 07. 2022
Dát tip

Andreino, to s tou zemskou osou je zajímavé, ono to vlastně bohužel nahrává těm různým klauzákům, kteří nechtějí opustit svoje šílené teorie o nekonečném ekonomickém růstu a tak se snaží vytvořit dojem, že člověk za oteplování nemůže, že to všechno planeta. Ony můžou přijít nějaké nové technologie, které budou méně drancovat přírodu: například získávání elektřiny jadernou fúzí, v podstatě stejným mechanismem, jako svítí Slunce, akorát zatím nejsme schopni tuto technologii uvést do života. Ale jsem dalek toho, že bych byl naivní technooptimista, ony ty moderní technologie jsou dvousečné a dají se použít i neeticky, žejo. Však uvidíme, jak to bude dál, třeba přijde ještě něco nového, překvapivého, na co jsme nepomysleli.


Andreina
20. 07. 2022
Dát tip blacksabbath

Ivi, já bych mu je také neodpustila, ale kapitán je kapitán a poslouchat se má. Tedy většinou, no aspoň někdy by se mohlo. 


Já to věděla.....jasně....kde by takovou jako ty hledali.......hihihi....víš co?,,,,já bych mu těch „dvacet eur za ponor“ neodpustila:-)´))))))))))))))))))))))


Andreina
20. 07. 2022
Dát tip blacksabbath, Danny

Aru, ještě je nutno počítat s jedním dost výrazným vlivem. Planeta je ve třetí fázi cyklického naklápění zemské osy, které probíhá každých 21000 let. Díky směru pohybu se severní polokoule stále víc otepluje a tento trend bude ještě pár tisíc let pokračovat. Tento jev tu byl vždy a v extrémním případě dokonce kdysi způsobil zalednění celé planety. Ty další již nebyly provázeny tak drastickými dopady. Pro Evropu to znamenalo pouze to, že severní hranice Sahary "cestovala" až někam k Alpám a zase zpět. Vždy s tím bylo spojeno postupné vymírání druhů, které však mohlo probíhat velice pomalu. Proto tu třeba vedle sebe mohli nějakou dobu žít šavlozubé kočky s pozdějšími mutacemi. 

Dnes je situace jiná. Člověk planetu přelidnil a ve snaze se uživit a stále zvyšovat svou životní úroveň (mluvím hlavně o Evropě, Asii a Severní Americe) začal měnit životní podmínky tím nejnevhodnějším směrem. Změny, které nás čekají nemůže a nikdy ani nemohl člověk zvrátit, ale výrazně je urychluje a příroda nemá čas se s nimi vyrovnat. Výsledkem jsou povodně, zvýšené pohyby vzduchu v atmosféře, sucha, a vše ostatní, co začínáme teprve zažívat.

Myslím, že nakonec to bude na planeta, která nastolí nový pořádek a lidstvo bude proti tomu bezmocné. Přijdou katastrofální sucha vedoucí k válkám o vodu, hladomory a migrace o objemu, jaký si ani neumíme představit. S tím se budou objevovat epidemie stále nových nemoci. 

Nejsem a ani nechci být Sibyla, ale nejlepším barometrem jsou oceány a těm rozumím. Znám řeč vln a moře volá o pomoc, kterou dostat nemůže. Z něho vzešel všechen život na Zemi a mám obavu, že se tam možná brzy zase vrátí.


Aru
20. 07. 2022
Dát tip

ano nezmění se nic, ale ani my nezměníme nic, nejsme ti kteří mají moc, většina nebude nikdy konat protože je to či ono dobré, ale budou dělat to kam je zatlačí mocní tohoto světa, tak to funguje co lidem vládne hrstka lidí a tak to bude vždycky, dokud budou takové modely vládnutí uplatňovány.

vem si že většině tenhle model vyhovoval, až teď když mocní chtějí svět resetovat je systém nestabilní, ale to je všechno součástí plánu, je to řízený chaos na jehož konci znovu povstanou nové vlády, které opět si budou lidi držet na uzdě a lidé budou opět mít iluzi, že si je dokonce sami zvolili, je to maškarada, to je, že něco vypadá jinak, než ve skutečnosti je a lidem se předkládá iluze toho co mají vidět

 


Andreina
20. 07. 2022
Dát tip

Kočkodánku, oč větší legrace byla s tou figurínou, o to horší zážitek bude večeře.


Andreina
20. 07. 2022
Dát tip

Evženie, je to velká škoda, protože pod hladinou je svět, o němž se většině lidí ani nezdá. Krásný, divoký a nespoutaný, jen škoda, že i ten cíleně ničíme.


Andreina
20. 07. 2022
Dát tip

Aru, nezmění se nic, dokud lidé nedopadnou na dno. Není to v jejich naturelu a vlastně se není ani od čeho odrazit. Svým způsobem mě to také trápí, i když už dlouho nekopu za vlastní živočišný druh. Mám velký strach, že že lidé sebou vezmou v záchvatu agónie i další živočišné druhy, které za nic nemohou. O ty se bojím.


Kočkodan
20. 07. 2022
Dát tip

Zlom nastal víc nezli mírný,

dívka není na dlazbe,

séf si Prcka zádá zpet,

chce ji poznat i boss firmy,

smlouvu predat u papání,

pro nervy dost supa – „páni,

tohleto mi málo voní!“

se u slecny hlavou honí,

kývnutím vsak prohlásí,

ze holt tedy souhlasí.

 

Mozná si dá rybu k vínu

s dvema muzi vecer,

nejdrív ale figurínu

helfla poldum vylovit,

ten kdo mohl pri tom být,

smíchy prímo brecel.


Dobře se mi to čte. Potapěč nemohu být, nedám dobrovolně hlavu pod vodu. Taky pozůstatek z mládí.


Aru
20. 07. 2022
Dát tip

ve filmu "Přelet nad kukaččím hnízdem" od Formana je památná věta: "aspoň jsem to zkusil", což je přesně to co je lepší, než nic. ale vycházím z francouzské revoluce, kterou zahájily trhovkyně, tím že se prostě sebraly a žádaly o jídlo, vždycky nastane určitá krajní mez, kdy lidi začnou konat bez ohledu na následky a to bude i nyní. uvidíš jestli společnosti dojdou do tohoto krajního bodu, že se to stane.

netvrdím že je to špatně, nebo dobře, nebo že musí nastoupit lepší vláda, jen píšu, že míříme do bodu, kdy si lidé zvolí násilí, v okamžiku kdy přijdou o všechno.

aby se cokoli událo, je nejprve nutno otevřít, já tomu říkám: "okno událostí", dokud není takové okno otevřeno, nemůže se nic stát, jsou malá všední okna, např nenastoupíš do tramvaje, dokud nepřijede na zastavku a neotevřou se dveře a jsou velká okna, kdy lidé mají hlad, nemají praci, ani domov, pak se uchylují k násilí, ale vždy k  takovému bodu vedly kroky, které to umožnily, to kam míří západ vede ke zkáze a k násilí lidí, kteří budou hodně naštvaní na situaci do které se nechali zatlačit, pokud nebude nynější cesta, která se stala viditelnou v r. 2020 změněna


Andreina
19. 07. 2022
Dát tip

Aru, máš pravdu, že žiji mimo zavedený řád, ale to neznamená, že nevidím. Je mi těch davů líto, protože nemají lepší budoucnoust. Kolik parlamentů již bylo spáleno ve jménu všeho možného, a co se změnilo? Jen přišli noví páni, mnohdy ještě horší. A ti nejhorší se vyškrábali ke svým plným korýtkům právě ve jménu nějaké pochybé pokroucené demokracie. Ze svých výšin se vysmívají těm, kteří je tam zvolili. Tak vidím dnešní "civilizovaný" svět. 


Aru
19. 07. 2022
Dát tip

jistě, ale ty žiješ mimo systém, ale lidi který jsou ve fabrikách, továrnách, úřadech, atd. ti se masově neseberou, ti budou sloužit privilegované skupině mocných, je snadný říct co píšeš, ale to uskuteční jen hrstka lidí, ostatní dál budou držet stát, kterej je bude třískat po hlavě dokud nechcípnou.

já jedu na pasivní resistenci a neviděl jsem nikoho se ke mě přidat, všichni dál rejžujou prachy, aby mocní měli ještě víc prachů, doslova je krmí jako selata :D:D

ale čekám až lidi padnou na hubu tak, že budou pálit parlamenty po světě, ale ještě to chvíli potrvá, lidi toho strašně vydrží a hodně si nechají líbit, než jim to dojde


Andreina
19. 07. 2022
Dát tip

Aru, život mě naučil, že nezáleží na národnosti, víře, zaměstnání, postavení ve společnosti, prostě na tom, čím se lidé od sebe liší nebo čím se podobají, ale pouze na člověku samém.  Na tom, co je ochotný udělat nebo obětovat pro svojí svobodu. 

 


Aru
19. 07. 2022
Dát tip

já měl zase ve škole deprese, který mě stahovaly dolů tím víc, čím víc jsem měl za sebou roků ve škole :D

amíky jsem vytušil, ale Írán je dobrým příkladem kdy stačí málo, aby to co bylo normální se stalo něčím zavrženíhodným, nemyslím že je to o islámu, ale ve státě a to v jakémkoli určuje pravidla jen hrstka lidí o tom jak bude žít většina, jak moc je tato uzda utažená, tak se to nazvývá od demokracie, až po diktaturu, svoboda v systému, to je ta největší iluze, ostatně stačilo dva roky dozadu málo, aby byla demokracie globálně potlačena a v podstatě otevřena brána pro jakékoli excesy kdykoli to někoho, kdo má moc napadlo


Andreina
19. 07. 2022
Dát tip dievča z lesa

Maruško, já myslím, že kapitán udělal chybu. Toho pilcajty bylo třeba zkásnout už z principu.


Andreina
19. 07. 2022
Dát tip

Aničko a Jaroslave, děkuji za Tip.


Andreina
19. 07. 2022
Dát tip

Alegno, na ten trapas si musíš počkat do zítra.


policajt mohol oceniť rýchlosť pri výlove vtipnej mŕtvoly ... okrem iného to mal zadarmo***


Alegna
19. 07. 2022
Dát tip

A co večeře? Přišla dáma včas? Vlastně dívka ... zase napínáš.


Andreina
19. 07. 2022
Dát tip

Aru, z lidí mám strach, což je památka na nepříliš štastné období školní docházky.

Co se týká těch duševně méně vyvinutých národů, tentokrát jsem nemířila na lidi ovlivněné islámem, ale za moře k prudérním Amíkům. 


Andreina
19. 07. 2022
Dát tip

Květoni, jak se tam figurína dostala, zůstane tajemstvím, a co se týká policajtů, co bys od nich chtěl?


Aru
19. 07. 2022
Dát tip

ano, konverzace s neznámými lidmi je vskutku tím nejhorším zážitkem, zvlášť pokud je to vynucená konverzace.

méně duševně vyvinuté národy, to se mi líbí, ono to hodně souvisí s politikou, v Íránu v 60. letech běžně ženy chodily v tílkách a minisukních, ale pak to tam převzali ti méně duševně vyvinutí :))


Chudák policista. Teď musí vyšetřit vraždu figuríny. Ale stejně, kdo jde k řece s figurínou pod paží, aby ji pak vhodil do vody?


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru