Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bezejmenná

19. 07. 2022
3
4
170
Autor
Ronika

Máš srdce rozbité na kousíčky

A duši jako plamen svíčky

Hoří a hoří - stravuje samu sebe

A marně hledá nebe

A marně volá o pomoc

 

Tak jako dnes - tak každou noc

Zbloudilým svítíš cestou domů

Nemáš kam jít a nemáš komu

Se svěřit se svou bolestí

Na vylidněném náměstí

 

Není, kdo uhasí tvou duši

Kdo pronikne ti do těla

Vyhasne sama - rozpadne se

Na malé kousky popela

Vyhasne plamen tvojí svíčky

Zbyde jen srdce na kousíčky

Pohřbené za zdí kostela


4 názory

Ronika
07. 09. 2022
Dát tip Odpoutaný Prométheus

Od chvíle, kdy mi duše vzplála,

topila jsem a přikládala

a krotila své vlastní slzy.

Ač popálená doufala jsem,

že nevyhasne příliš brzy.


Kdo mlád dnes, bývá zřídka zvědav

na falší pokryté kostely,

vlastního boha či ďábla sám hledá

s milou ve vyhřáté posteli. 

 

Když plamenem Tvoje duše hoří,

top vášní, spal ji na popel,

odčítá ten, kdo živé prázdno tvoří,

prost přezáludných světa zel!


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru