Prázdný list

(Tuším, že přesmyčku s první a poslední pevně umístěnou literou vnímá čtenárův mozek obvykle coby slovo, zatímco při úplném rozházení prostě jako náhodný shluk písmen.)  

Samotné vyjádření rozluštit písmena v slova v sobě určitý nadějný potenciál poetického vyjádření přece jen má, vizuálně vystihuje započatý či nedokončený proces u jedinců (či po jedincích) rekreačně konzumujících plody křížovkářského řemesla; anebo genetickou metodu čtení; hádanky typu dlouhý had z písmen, v nichž je ukryto požadované slovo,

troufla bych si s logikou činnosti polemizovat i nad starým dobrým ručně psaným receptem, zvláštní zmatená situace, co tam se vlastně odehrává, kdy a proč. 

Tu v kontextu útvaru zdá se vyjádření opravdu nefungovat úplně funkčně. Nahlíženo konvenčně, připomíná ponejvíce asi rozmazání, rozslzení, podobné citové rozpoložení při pokusu o napsání dopisu.

Autorský text se rýmuje a při zběžné percepci ho coby čtenář vázaných sylabotónických veršů vnímán za snahu právě o příslušnou disciplínu. 

Nápadem líbí se mi obraz, kdy subjekt nemůže uchopit (zřejmě slova, možná stále písmena) do dlaní a sestavit je do vět. Evokuje mi skládání puzzlí. 

Prvné verš je zajímavý - upřímně jsem čekal, co z toho bude, ale výsledkem bylo spíše zklamání. Text je sice v kategorii volné verše, zároveň se ale snažíš verše rafinovaně vázat, to je dobrý nápad, ale v tomto případě to příliš nezafungovalo. Jako nejhorší verš vnímám "rozluštit je v slova", a to ze dvou důvodů:

1. "v slova" se velmi špatně vyslovuje, vždycky bych se na tvém místě snažil, aby byl text co možná nejplynulejší a snadno čitelný.

2. "rozluštit (písmena) v slova" nedává smysl, a to ani metaforicky, písmena jde poskládat do slov, případně jde rozluštit písmena slov, ale tvůj tvar není funkční.