Rosa

Po tváři stéká ta rosa,

co kdysi pampeliškou

bývala, zleva doprava

vesele se kývala.

Ta tvář měla tělo,

co už na ni zapomnělo,

měla v sobě jiskru,

co změnila se v vodopád,

měla v těle srdce, 

jež změnilo se v kámen,

v očích svých bouřlivý

plamen.