Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStěhovavé sousto na zastávce před Qadriem v Praze ((z kolekce Odposlechnuto))
Autor
Zeanddrich E.
Stěhovavé sousto na zastávce před Qvadriem v Praze ((z kolekce Odposlechnuto))
Na tramvajové zastávce před Qadriem v Praze - cca před rokem ((psáno asi v roce 2018)) -se spolu baví již za šera dva cca pětatřicetiletí muži, pár metrů (z *mého pohledu vlevo) stranou stojí asi čtyřletý chlapeček, a něco pojídá.
Najednou jeden z mužů přerušil hovor, a ostře, téměř výhružně promluvil směrem k chlapci:
„C o ž e, tobě to spadlo?!“
Vidím, že hošík, zřejmě jeho syn, zvedá zbytek nějakého jídla ze země. Po té výhružné otázce ovšem stuhl, pohlédl na svého otce, a napjatě čekal, co bude. Zvědavě čekal i ten druhý muž, jak se celá situace vyvine.
Nastala chvíle ticha.
Napadá mne celá plejáda možností, jak celá situace bude pokračovat -a žádná nevypadá pro chlapce moc dobře. Vzhledem k prudké reakci jeho táty bych se nedivil, kdyby hošík hned na místě dostal pár facek. Nebo kdyby třeba dostal týden zákazu něčeho pro něj hodně dobrého či lákavého, a pro mne ne docela jasně představitelného (televize, či kamarádů venku na hřišti dnes už asi ne..). Nebo bude onen odpadlý kousek jídla, jako předmět doličný, chlapci zabaven, a s nějakým účelovým komentářem představen jeho mámě? Anebo bude následovat přednáška o úctě k jídlu,…, o tom, jak máme se snažit předcházet podobným nehodám!? Anebo.. .
.
„Ofoukej to!“,
přikázal chlapci po chvilce napětí již opět svým měkkým, přívětivým hlasem onen muž, a obrátil se zpět k tomu druhému dospělému, aby pokračoval v hovoru.
Chlapec -zjevně ulehčeně- na ten kousek jídla letmo foukl, a již celý najednou ho „hodil" do pusy.. .
(Ulehčeně ovšem – i když méně zjevně - reagoval i druhý z mužů,…, i několik dalších lidí v okolí (vlastně i včetně mne..) ).
Napadá mne ještě, jak za mého dětství byl všeobecně odlišný přístup k bacilům na ulici – v době, která adorovala nulovou toleranci ke všemu nečistému ze země, by stěží nějaké dítě dostalo svolení pozřít sousto, i jen na čerstvě vytřenou podlahu v bytě odpadlé – o dlažbě ulice nemluvě.
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::
*(stojím relativně blízko od celé skupinky (do pěti - sedmi metrů snad), zády ke zdejšímu obchodu „Levné knihy“,…, na rohu ulic Ostrovní, a Spálená)
14 názorů
za toto dílko by tě bacil nebacil:-)))))....no neofoukej dyš to bylo řečeno měkkým, přívětivým hlasem:-))))))
P.S. dyš jsem byla malá - padanky jsem nefókala, ale hnedle jsem se do nich zakousla
Zajímavé postřehy. Když jsem byl dítě a něco mi spadlo na zem tak jsem věděl že zazní: Hoď to slépkám! Když to bylo jinde než doma tak bylo jasné že se o to postarají buď vrabci případně jiní ptáci či zvěř.
Zeanddrich E.
13. 08. 2022.. .
To Gora, ..., E.B., .Jamardi:
Nemyslím si, že onen člověk (velmi pravděpodobně otec dítěte) byl nějaký ,,lidojed" :) (možná jsem já zde jen nepopsal dost výstižně, že prvý dojem v tomto případě značně klamal); ke svému dítěti se choval sice ,,generálsky",..., ale -už i vzhledem k tomu, že chlapec se i v okamžiku otcovy výtky nadále choval široce, ..., a snad téměř nevypadl z meditativního módu - bylo
vidět, že jde o vztah zdravý a (snad) i láskyplný :):) (silně mi ten člověk připomněl mého kolegu z břeclavské Geodézie *Honzu H., který se mu podobal nejen (...) plnovousem; na prvý pohled viděls ,,divouse hromotluka",..., v reálu potom jemnou poetickou bytost (a i ke svým dětem se, dá se říci, se náš břeclavský Honza choval obdobně :) ) )
*zajímavé bylo, že u nás, na jihu Moravy, se Janům říká ,,Jenda", ale toto byl prostě odjakživa pro každého ,,Honza" :)
To K3: ..myslím, že to nejspíše bylo nějaké pevnější (sladké?) pečivo,..., možná také pizza.. .
Co se týče těch bacilů - díky zažitému vztahu k této problematice z mého dětství bych já asi svému dítěti onen upadlý kousek jídla (ani po tom ,,ofuku" :) ) pozřít nedoporučil; -ale , jelikož zase jsem silně proti tomu, aby se jídlo, boží dar, vyhazovalo do
odpadu, řešil bych to možná tak, že bych dítěti onen kousek jídla (dočasně) zabavil,..., a potom, ve volnější (a k tomu vhodné) chvilce bych jej, do určité míry možná i obřadně :) (z láhve s vodou, kterou ,,býkovsky" téměř neustále nosím s sebou :) ) omyl, a s určitým edukativním komentářem vrátil zpět dítěti do rukou :):)
((...))
Připouštím, že tak malý chlapeček by to jíst neměl. A dudlíka jsem nikdy neolizoval. Ono jde taky o to jaké to bylo jídlo...
Zajímavý postřeh, Z.E.
Na rozdíl od Karla to považuju za hazard se zdravím a nedobrými návyky, vštěpovaných potomkovi. Maminky, ocucávající dudlík spadlý na zem a vložený opět miminku do úst bych vzala do laborky na rozbor "bacilů", aby viděly, co činí... anebo nešvar s "kousnutím si" od jiných.
Není to žádná tragedie, na běžné bacily jsme většinou připraveni, jak je známo nejvíc jich je na kuchyňském prkénku...:).
Odhadovala bych, že je členem nějaké sekty. Já jsem se s takový jednáním nesetkala, většinou se s jídlem naopak plýtvá.
Zajímavé je, čeho se lidé bojí víc, jakého nebezpečí. To, že všichni na zastávce reagovali stejně, byla podle mě náhoda, snadno to mohlo být úplně jinak.
Zeanddrich E.
11. 08. 2022Musím se přiznat -nevím, co Tě tak popudilo? :)
Evženie Brambůrková
11. 08. 2022Zákaz televize, nebo raději telefonu i počítače a taky sexu, bych dala panu otci. Je to blbec.