Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Šnek

22. 08. 2022
14
17
447
Autor
supizmus

   Brzké letní ráno. Travou v městském parku se pomalu plouží šnek. Jeho pouť směřuje pod jednu z laviček při cestě. Na lavičce sedí starý muž. Jako každý den v posledních letech nemohl dospat rána a tak se vyšel do parku projít. Krátký odpočinek na lavičce je jeho takřka denním rituálem.

   Než se šnek posunul o několik centimetrů dál, muž odešel. Jako další na lavičku ztěžka dopadnul opilý mladík. Předchozího dne byl vyloučen ze školy a celý večer s přáteli tuto událost zapíjel. Teď se v kocovině a existenciální samotě a prázdnotě svalil na lavičku a čelil následkům lihovin, které proudily jeho trávicím ústrojím.

   Šnekova cesta pod lavičkou měla další hosty. S blížícím se polednem na ni dosedli chlapec s dívkou. Její hlava na jeho rameni a několikaminutové mlčení, které nepotřebovalo žádných slov. Po několika desítkách minut, zatímco náš šnek zdolal další drobný kus své pouti, chlapec chytil děvče za ruku, krátce se na sebe podívali a šli zase dál.

   Po obědě nich lavičku obsadil otec s asi pětiletým synem. Chlapec dychtivě vstřebával zmrzlinu a otec ho hrdě pozoroval. Věk chlapce a jeho neposednost nedovolovala se dlouho zdržet a šnek si chvíli užíval samoty a klidu.

   To až do chvíle, kdy služeb lavičky využil muž asi středního věku v dobře padnoucím obleku a černých brýlích. Z kapsy saka vytáhnul mobilní telefon a začal rozjednávat business. Obchod, který měl mnohé z jeho konkurentů dostat ze hry. Taktiku měl vymyšlenou dlouho dopředu. S ledovým klidem instruoval své zaměstnance, obchodní partnery a další. Odpolední slunce, chvějící se stébla trávy v parku, míza na stromech ani šnek pod lavičkou, na které seděl - nic nevnímal. Byl slepý ke světu okolo sebe. Jeho pokladem bylo jeho bankovní konto.

   Šnek byl již blízko druhého konce lavičky, když na ni ztěžka dosedla udýchaná a zpocená dívka. Její drobná nadváha jí způsobovala mezi vrstevníky mnoho posměchu a vyloučení z kolektivu. Snažila se svoji kilogramáž snižovat občasným běháním, ale touha po čokoládě byla silnější. Nekonečný boj mezi touhou být přijatá a láskou k dobrům gastronomie neměl konce. Zadýchaná seděla několik dlouhých minut na lavičce. Přecenila svoje síly a vybrala si delší trasu než byla schopná uběhnout. A navíc věděla, že doma zase čeká toliko milovaný indiánek. Dnes si ho ještě dá, ale zítra už opravdu skončí, říkala si, ačkoliv v koutku duše věděla, že zákusky stejně zase zvítězí.

   Než se šnek odplazil zpod lavičky opět do trávy, dosedl na lavičku ještě další, zhruba šestatřicetiletý muž. S tichou pozorností sledoval mravence, hemžící se na chodníku před ním, každému s okoloproševších věnoval úsměv. Několik minut se dlouze díval do korun stromů. Úsměv věnoval i šnekovi, který se zpod lavičky dostal do trávy. S vděčností vzpomínal na vše krásné, co v životě obdržel. Vzpomínky na dětství a dospívání mu splývaly s tím, co před zhruba hodinou slyšel z úst lékařů - leukemie, pokročilé stadium, léčba bezpředmětná, konec v řádu dní.

   Šnek se již plazil trávou, na park se pomalu začalo snášet šero. Muž povstal, zhluboka se nadechnul, na chvíli zavřel oči, usmál se a vyrazil domů.


17 názorů

Lakrov
26. 09. 2022
Dát tip

 Přiliš častý výskyt slova "lavička", říkám si po přečtení první půlstránky (i když z faktického hlediska se tam to slovo opakovat musí, ale...) Slovní spojení "zhruba šestatřicetiletý" obsahuje natolik neHRUBÝ údaj, že by se za ním mohla odehrát nějaká změna nálady - třeba odvrat ke komedii... Ale ono je to úplně naopak...


Jamardi
30. 08. 2022
Dát tip

Je to zajímavý nápad. Vidím kontrast mezi krátkou drahou šneka a různými problémy lidí, které se tady vměstnaly.

Dráždí mě představa holé země pod lavičkou a to že tam šnek strávil celý den. Normálně bývá šnek někde zalezlý, nejraději pod keřem a kdyby chtěl cestovat od jednoho konce lavičky k druhému, zvládne to za mnohem kratší dobu. Jde o to, že si takto může někdo zafixovat, že toto je normální chování šneka. O šneka nejde, ale o princip. Třeba dnes jsem četla, že uvláčeli chlapa připevněného za auto, ani mu nechtěli tak ublížit, ale vymklo se jim to. To je dáno právě špatnými informacemi, představivostí.


supizmus
30. 08. 2022
Dát tip

Jejda, nominace na povídku měsíce, to je teda velká čest! Až se rdím... Moc díky!


Můžu nominovat do Povídky měsíce?


Povídka psaná ze zvířecí perspektivy je vždycky zajímavá, pokud má nápad a taky správný úhel pohledu, což má. Líbil se mi hlavně ten nápad a to, jak se na lavičce střídali různí lidé a různé osudy. Asi nejsem sám, komu některé postavy přišly až moc škatulkované a schematické - tlustá slečna, problémy v kolektivu, chce zhubnout, ale přemůže ji chuť na sladké. Nebo manažer, který byl "slepý ke světu okolo sebe"

Celkově se mi to ale líbilo.


supííí.....parádní.......díky!


Evženie Brambůrková
25. 08. 2022
Dát tip supizmus, blacksabbath

Moc pěkné. 

Přes naši silničku lezl šnek. Aby ho nic nezajelo, odnesla jsem ho ke kraji do trávy. Snad i jeho den byl pak lepší.


zvedavec
24. 08. 2022
Dát tip

Súhlasím s Benetkom. Vďaka


Benetka
23. 08. 2022
Dát tip zvedavec

MOC HEZKÉ POVÍDÁNÍ.

POHLADILO.

DĚKUJI.


Janina6
23. 08. 2022
Dát tip supizmus

Dneska jsem si na tvého Šneka vzpomněla v tramvaji. A uvědomila jsem si, že jediný, kdo si šneka doopravdy všiml, byl ten smrtelně nemocný muž... 


Kočkodan
22. 08. 2022
Dát tip zvedavec

Hlemýžď byl dle mne zvolen vhodně. Troufnu si tvrdit, že kdyby šlo místo něho kupříkladu o geparda, na inkriminované lavičce by se s největší pravděpodobností tolik osob nevystřídalo. ;-)


Abakus
22. 08. 2022
Dát tip

tiež som si posedela. dík.


Janina6
22. 08. 2022
Dát tip Philogyny

To je fajn nápad, posadit na lavičku postupně několik lidí a nechat nás "nakouknout" do jejich osudů... Šnek je vlastně jen takovým pojítkem. Nitkou.


Alegna
22. 08. 2022
Dát tip

Pěkný námět, pěkné čtení.


Danny
22. 08. 2022
Dát tip

Pěkná věcička, dobře se četlo, takové hořkosladké. Tip a oblíbené.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru