ovar a kroupy najviac

dík

Navzájem se doplňují :)

Líbí se mi to 

Gora

to víš, výčet komponentů zabíjačky, samé podstatné věci, tam jich je

omyl né že by mě to od tebe pochvála nepotěšila ale chtěl jsem avízo poslat někomu jinýmu

děkuji, od tebe mě to těší

Také za třetí, možná jen méně podst. jmen /přijde mi statické - další slovní druh by je oživil - můj pocit/... ostatní mini mají příjemnou náladu...

Ráda jsem četla.

dík

haiku nerozumím a neumím ale toto je perfiš haiku

Teta Máňa byla z Lesního Hlubokého u Devíti křížů (o té to je). Mařenka byla (ještě je) teta pražská. Mařka byla (je) z Deblína.

Teta Maňa je skvělá! Taky jsem ji měla! Ta moje byla ze Zlína. Teta Maňa... my jsme to první "a" říkali krátce, bo jsme od Ostravy.

Bleku, výborná kompilace

Jitka dík

Janina - já vím, že ti tam chybí jedno L(malé) ale to bychom  takhle přišli o hříčku

sychravý podzim

koření mnu v dlaních

kroupová jelita

Vede tetička Máňa....*/***********

... v mém hledáčku překvapivě povedené miniatury až haiku v kontextu s Tvou předcházející tvorbou. Tetička Máňa je skvělá.

´... není mol jako moll

Protože tyto typy veršů mi nejdou, každý pokus každého autora mi přijde dobrý. Ale pokud pomineme moji absolutní neodbornost, musím s nadšením konstatovat, že tyhle se vskutku povedly. Ó, pěkné. Je to zkrátka žánr lidovo - literárně - tvořivý. 

Já myslím vážně jen to, že mol je blbě. Ale klidně dál dělej nechápavýho (už beze mě).

no nazdar, vtipnej ... a já to všechno myslím vážně

Tak jo, uznávám, že z nás dvou jsi ten vtipnější. Jak vidím podle komentářů, bude to podle tebe klidně psát celej Písmák. Ode dneška budou stupnice molové. Co už.

Janina - nee, jde o Mezinárodní Olejářskou Ligu, ale že sídlí v Moskvě, použil jsem z důvodu pohanění malá písmena.

Snake - díky!

Mně nejvíc oslovil ten poslední text. I ty první dva jsou slušné, první se haiku vlastně hodně blíží, druhý je až moc doslovný - mezi akordy v mol a sychravým podzimem je jen lineární vztah, kdyby byl vztah úvodního obrazu a pointy komplikovanější, textu by to prospělo.

Poslední text je obsahově velmi jednoduchý, ale z mého pohledu jde o haiku, akcentuje přirozenost a charakterizuje prostými motivy osobu, a tím jí dodává nesmírnou hloubku.

Abych nebyla nespravedlivá, jinak je to moc pěkné... na mě taky nejvíc zapůsobila tetička Máňa.

Mol jako jednotka látkového množství, nebo ten mol, co žere kožichy?

Alena - taky mi přijde nejlepší, co do hloubky je pro mě nejsilnější teta Máňa

slon zas chobotem

přetáhl mě po zádech -

sloní paměť

Robert Falcon Scott

přišel tam jako druhej -

zmrzlé zoufalství

syn houpy houpy

kolotoč a střelnice

šavlový tanec

Akordy v žloutnoucích korunách zní v mol a severák před sebou žene první suché listy z bříz... Tip za prostřední.

Lev hodil hřívou

kráčí ke mně, toť kazem

hraná je radost

Furt daleko pól

Amundsen tempo přidá

s výrazem sprostým

Synek má roupy

rodiče jedno přání –

nervy jak lana

Je mi z toho zima a já se ještě těším na krásné dny. Ty barevné teprve nastanou.