Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vzpomínky

09. 09. 2022
8
5
306
Autor
Viviana Mori

jednou se ze dvora
ozvalo ostré klap
a babička
lapala po dechu
vnučka plakala - právě jsi dědo zrušil kouzlo
kulička tancovala po drátku - natáhni nitku
a zastav - uvolni a klop -
kdykoli řekneš stůj - zastaví
padala dlouho
pod okap

-

omluvám se, že jsem plakala
v dětství je rozbité koleno
napůl rozbitá duše

vím žes mě nikdy nechtěla
zvedat z písku
a mokrou vidět žalovat

byla jsem tak malá
že z oříšku
by mě vyhmátl a zmát
-
možná si pletu barevné
s černobílou tmou
možná mi život
zkreslil svět
na tyhle dva

půjdu s mrtvými do zoo

babi, měli jsme ohradu a léčili srnku bez nohou
slona bez ucha - stejně slyšel cinkot tramvaje

máma řekla - měla jsi ji už dávno zapomenout
ale jsi tady - červené šaty s bílým vzorkem
hlas staré milosrdné paní
tak ráda je se svou vnučkou
jím s tebou naposledy
chleba se žervé

dneska svět nemá nic z tvých skic

zdá se mi
jak se ve výtahu vozíš a na mě nečekáš
-
vím
byla jsi kučeravá a hnědovlasá
vrásčitá tvář - symbol vlídnosti
takhle se sama
šidím o slovo

má babičko

přežila jsem tě o strašně dlouho
a děda šel za tebou teprve nedávno
bílým vlasem vlát a hledat
tvý tvrdohlavý sny

a já pořád naživu

mnohokrát vyschlá
zapomětlivá
ptám se v třesu těla
kampak cestujete?
radši plujte
a vůbec se nepokoušejte
mě vidět, chápat, znát
stydím se, to víte
napůl s vámi spím
a život je do plátna strž vymalovaných luk
tak kdybyste řekli něco
co už nezjistím

promiňte

všechno je lepší než stud
uzamykání se do těla
dokud se ptáš
odpovíš si
a všechny dny
na které jsem si vzpomněla

je moje těžce zbarvená dětská ruka
osamělých muk


5 názorů

black8
20. 09. 2022
Dát tip

niektorým obrazom rozumiem viac, niektorým menej, ale vôbec mi to neprekáža. tá hlavná emócia ku mne prehovára - je smutná, ale aj láskavá *


Alegno, Štírko, jsem moc ráda, že se vám u mě líbilo a děkuji za milá slova. 

Předsedo poroty, teď asi opravdu nevím, jestli mluvíš všeobecně, nebo si myslíš, že jsem v básni samoúčelně trapná či falešná. Trapná klidně být můžu, o tom žádná, ale falešně by to opravdu vyznívat nemělo.  :) Děkuju za zastávku! 


Štírka
10. 09. 2022
Dát tip

Vivi ( napsala bych holčičko - to oslovení nemizí s věkem...), podělila ses o své nejvnitřnější pocity - a já si jimy prošla jako krajinou- tvá citová paměť ti nedovolí zapomínat - a ztrácet sílu prožitých chvil - važ si toho, ač tato krásná vlastnost je často opakem " lehkosti žití"... ale i to se dá změnit - ti, co takový druh paměti a sílu citů nemají - ti je získat nemohou. Děkuji za možnost toto číst. 


Alegna
09. 09. 2022
Dát tip

Četla jsem dvakrát, nejspíš bych měla ještě několikrát, vnímám verše jako intimní vyznání, některá místa se mi neotkryla, spíš můj problém, ale našla jsem si místa, která se mnou mluví ....


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru