Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHOST PŘED BRANAMI
11. 09. 2022
1
0
163
Autor
Srneček
Pomalu Tě už opouštím má lásko;
do vřavy našich dnů vstoupil zvláštní host.
Ač ještě ve tvé moci spoután,
cítím, že vedle v předsíni je už on.
Ještě mě ovíváš zdáním nesmrtelnosti živých těl;
do svých snů stále mě lákáš,
do sítí svých se mě snažíš vplést.
Byt kde přebývám však už brzy nemusel by být můj.
Žluť hvozdů podzimních a unavené listy větrem utržené
už daly vale všem časům ve vlhkých horkách
a s číšemi plnými splněných tužeb prožitým.
Co opravdu má přijít se neptá, náhle udeří.
Času moc možná už nemám;
vše co si pro sebe hýčkám a na čem s radostí ulpívám
chtěl by mi vzít a domov můj ovládnout.
Jeho loutkou měl bych být, mu zcela oddán.
Je možné že když chceš, noc se v den promění;
aniž bys ztrácel, svým starým zvykům zmíral,
mystický obzor nových zítřků nespatříš.
Zkusím dveře otevřít, pustit ho dál i když on se neptá; uvidím.
do vřavy našich dnů vstoupil zvláštní host.
Ač ještě ve tvé moci spoután,
cítím, že vedle v předsíni je už on.
Ještě mě ovíváš zdáním nesmrtelnosti živých těl;
do svých snů stále mě lákáš,
do sítí svých se mě snažíš vplést.
Byt kde přebývám však už brzy nemusel by být můj.
Žluť hvozdů podzimních a unavené listy větrem utržené
už daly vale všem časům ve vlhkých horkách
a s číšemi plnými splněných tužeb prožitým.
Co opravdu má přijít se neptá, náhle udeří.
Času moc možná už nemám;
vše co si pro sebe hýčkám a na čem s radostí ulpívám
chtěl by mi vzít a domov můj ovládnout.
Jeho loutkou měl bych být, mu zcela oddán.
Je možné že když chceš, noc se v den promění;
aniž bys ztrácel, svým starým zvykům zmíral,
mystický obzor nových zítřků nespatříš.
Zkusím dveře otevřít, pustit ho dál i když on se neptá; uvidím.