Muž a žena na podzim

Sešli se

když padal první list podzimu tohoto

viděli to a zastavili se na dotek od sebe

on

opuštěný jako zadní střelec bombardéru

jež za nocí nad zatemněnými městy

přilétaly tančit tango na hrotech světlometů

a pak

si šli sednout

jak se to tak říká, když se ti dva chtějí předtím prohlédnout

protože ona by nešla do postele jen tak s někým z ulice

i když on klidně

a ona byla ztracená

jako vygenerované heslo, s nímž se přihlašují počítače do sítí

však chtěla se nalézt

a mít komu povídat o práci, úplně blbém šéfovi a dětech

na druhém konci světa odkud jí občas volají

a tak, když míchala kávu po očku si ho prohlížela

neměl špínu za nehty

a měl vyčištěné boty

a taky na za zaplacení

a tak olízla lžičku, až se mu zastavilo srdce

ale přitom v tom nebyl žádný příslib sexu

a hovořili spolu polohlasy

stejně jako recepční v lepších hotelích, když párům vydávají klíče od pokojů 

šli pak spolu prázdnou ulicí a trocha toho vína udělala své

tak ji políbil

a ona vklouzla za dveře činžáku

začalo jemně pršet a tak si zdvihl límec a vyčítal si, že si nevzal deštník

a ona opřená na druhé straně hledala svůj dech

stoupala potom schody toho velkoměstského domu

ani si nerozsvítila

nemilovala tmu těch válečných let, kdy si Američané spletli Prahu s Drážďany  

jen prsty minula vypínač na chodbě

ale naštěstí jsou tu už dnes mobily s baterkami

a hodinky, které měří tep

a aplikace k rozeznávání souhvězdí  

a omyla si pak polibek jeho před spaním

svědil ji jako alergen

už odvykla

ale zítra si rty namaluje na rudo

a na víčka naplácá modré, že z těch šmolků přejde zrak

YaUmKsTerm253x584   

protože nalezla to heslo k sobě  

a on

přijde taky zítra tam, kde padá první listí

a uvidí se

zda v nebi stále svítí hvězdy velké, jako okna jeho bytné

která svítí na strach každou noc až do rána   

---