Roky s tebou

Řekl ti, že nedokážu milovat.
Ale já spíš nedokázala dovolit, abys mě miloval ty...
Po prvotním zranění už není cesty zpět,
jen dovnitř
a tam to bolí.
A tak se moje slzy proměnily v tvůj úsměv,
a nekonečné nové začátky rozmělnily v odpuštění,
visely jako vánoční ozdoby ve vzduchoprázdnu,
zatímco se naše ústa krmila odporným marcipánovým dortem.
První Štědrý večer byl zlatý a rudý v bílém pokoji.
Já se teď prošívám zlatou jehlou a rudou nití v bílém tichu.
Sníh, květy, žár, měď, led, sakury, pot, terakota, mráz, šeřík, dusno a konec.