Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 466 tisíc textů, miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Vyprávění o vodníku Čeřílkovi, skřítku Ostřičkovi a víle Jasance: Vosy, Ondra a pulci (reedice)
datum / id16.09.2022 / 535125Vytisknout |
autorAlegna
kategoriePróza na pokračováníDalší dílo autora
témaDětské
zobrazeno53x
počet tipů11
v oblíbených0x
Prolog

Na základě podnětů jsem celou sérii vyprávění mírně upravila, původní verze tohoto textu je:


https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=533150


https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=533321


Děkuji všem, kteří původní text četli, komentovali a tipovali, vážím si toho.


Vyprávění je zamýšleno pro děti od sedmi let.

Vyprávění o vodníku Čeřílkovi, skřítku Ostřičkovi a víle Jasance: Vosy, Ondra a pulci (reedice)

V této části vyprávění je hrdinkou víla. Jenže ta má jen rozevlátou lehounkou košilku a stejně lehounký dlouhý závoj, nikde žádná kapsa s potřebným náčiním. Jak ona si asi poradí?

                                                           ---

Na jasanu, co je první na hrázi, když se přijde od vesnice, si stavěly hnízdo vosy. Víla zaznamenala silnější bzukot než obvykle, ale myslela si, že přibylo pracovitých včelek na rozkvetlé louce. Netušila, koho to má za nové sousedy.

Jedno velmi horké odpoledne si sušila svůj čerstvě vypraný závoj na ramínku zavěšeném na větvi. Odpočívala ve stínu koruny stromu a jedním očkem hlídala, aby větřík, který si jen tak povíval, nezesílil a nechtěl jí závoj odfouknout do daleka.

V tu dobu se na hrázi ve stínu jasanu s vosím hnízdem uvelebila k odpočinku na dece nic netušící maminka s tříletou holčičkou. Po chvilce přiběhl větší kluk, ze země sebral klacek a hodil ho do koruny stromu. Naneštěstí srazil vosí hnízdo. Dopadlo malý kousek od holčičky sedící na dece. Hrozilo, že ji vosy, podrážděné pádem na zem, pobodají žihadly. A to by bylo zlé, moc zlé, holčičce by šlo o život.

Jasanka v mžiku oka strhla závoj, přikryla jím vosy i s hnízdem a spolu s duchapřítomnou maminkou přitiskly jeho okraje k zemi a pevně je držely. Bzučící pruhované obyvatelky spadlého hnízda nemohly létat a bodat. Zároveň víla rozhněvaným pohledem přilepila kluka k zemi, že se nemohl ani pohnout. Když se uklidnila, nařídila mu, aby našel skřítka a řekl mu, ať jí i s vodníkem rychle přispěchá na pomoc.

Přivolaný Čeřílek spolu s Ostřičkou opatrně zabalili vosy i hnízdo do závoje a odnesli vše do nedalekého lesíka. Tam závoj pomaloučku polehoučku rozbalili a jemně vytřepali, aby vosy ještě více nepodráždili a aby se nikomu nic zlého nestalo. Víle pak vrátili závoj notně špinavý, ale ona se nezlobila, kdepak. Vedro nevedro, za veselého smíchu s holčičkou a s její maminkou tančila kolem stromu.

                                                              ---

Kluk, co shodil vosí hnízdo, se jmenoval Ondra. Klackem hodil z nudy, protože všichni jeho kamarádi odjeli pryč na prázdniny a on zůstal sám. Když mu došlo, co udělal, bylo mu ouvej a moc se za své chování styděl. Druhý den přišel k rybníku a hledal skřítka Ostřičku, chtěl všechno nějak odčinit.

"Co bys rrrád?" Zeptal se skřítek, když ho kluk oslovil.

"Mám teď prázdniny a tak mě napadlo, že bych mohl chodit pomáhat tady u rybníka. A kdybych se při tom mohl občas vykoupat, spojil bych příjemné s užitečným," osmělil se se svým návrhem Ondra.

"Hmm, to by možná šlo," podrbal se Ostřička za uchem a honem se snažil vymyslet, s čím by kluk mohl pomáhat. "Na louce po lidech zůstává spousta odpadků, tak je posbírej do pytlů. Pěkně roztřiď papír, sklo a plasty. Pytle vysyp do kontejnerů. Do modrého papír, do žlutého plast, do zeleného sklo a zbytek vyhoď do směsného odpadu. Zvládneš to?"

"Samo," (jako, že samozřejmě) odvětil celý šťastný, že domluva se skřítkem byla snadná.

Hned druhý den odpoledne přišel k rybníku s pytli a vysbíral z louky odpadky do posledního kousku. Pytle zavázal a nechal zatím na hrázi pod stromem, cestou domů je vysype dle skřítkových pokynů. Za odměnu se šel vykoupat. Panečku, to bylo koupáníčko po dobře odvedené práci! Když vylezl z vody, šel se přesvědčit, zda jsou pytle stále zavázané a na svém místě a přitom potkal Jasanku. Slušně ji popřál dobrého dne.

"Taky ti přeju dobrý den. Doufám, že neprovedeš zase nějakou lumpárnu," trochu nadurděně mu odpověděla víla na pozdrav.

"Za to minule se omlouvám," při vzpomínce na vosí hnízdo hanbou trochu zrudl ve tváři. "Naopak, rád bych byl užitečný."

Při řeči si sedli pod Jasančin jasan a víla se mu svěřila, že má ráda žabí zpěv, že v rybníce žijí skokani skřehotaví a jejich zpěv zní asi takto: bre ... ke ... ke ... kek, anebo kvuo ... kvuo. Že do vodních rostlin nakladli vajíčka, z nich se vylíhly larvy, kterým se říká pulci. Vypadají podobně jako malé rybičky, mají ocásky, kterými se pohybují ve vodě. Plavou poblíž břehu těsně pod hladinou. Brzy přijde jejich čas, začnou jim růst nožičky, ztratí ocásek a přemění se v žáby. Jenže se zdá, že jich je každý den méně. Asi se stávají něčí potravou a Jasanku to trápí.

Navečer vzal Ondra pytle s odpadky a cestou se zastavil u kontejnerů. Domů to stihl přesně na večeři. Když šel spát, nemohl dlouho usnout. Musel stále myslet na vílu, na její vyprávění o skokanech a jejich pulcích. Rád by přišel na to, jak je ochránit. K ránu se mu zdál podivný sen. Plaval v rybníku a najednou byl před ním plot a on nemohl dál. Otočil se a chtěl plavat zpátky, ale nešlo to, kolem dokola něho byl najednou plot.

                                                              ---

Když se Ondra probudil, byl celý zpocený a chvíli se nemohl vymanit z nepříjemného pocitu. Ale najednou se celý vzrušený posadil na posteli. To je přece ono! To by mohlo fungovat! Oplotit část rybníka u břehu pletivem. Pulci by mohli v ohrožení plavat dovnitř, ale ti, co by je chtěli zbaštit, ne.

Rychle se oblékl, nasnídal a utíkal k rybníku. Tentokrát se obrátím přímo na vodníka, rozhodl se. Správně vytušil, že o takovém zásahu do vodního světa, jako je plot, může rozhodnout jen on. Čeřílek zrovna na břehu spravoval síť, kterou mu potrhal Nedámpeníz, když se do ní chytil při nevydařeném pokusu o lup vodních rostlin.

"Dobré ráno, pane vodník," slušně pozdravil Ondra. "Chtěl bych vás o něco poprosit, ale nevím, jak začít," z nejistoty klopil oči a přešlapoval na místě.

"Dobré ráno. Co kdybys začal od začátku?" trochu pobaveně, avšak s přívětivým pohledem, odpověděl vodník.

A tak se kluk osmělil a vyprávěl, o čem si s vílou povídali, o snu s plotem a o nápadu, na který ho sen navedl.

"To zní zajímavě," ohodnotil jeho řeč Čeřílek, "doběhni ke Kořínkům, pozdravuj a řekni, že tě posílám. Popros o pletivo, sloupky a drát na připevnění. Vím, že jim vše zbylo, nedávno si dělali nový plot okolo zahrady."

Ondra jako u vytržení vystřelil od rybníka a za chvilku už zvonil u Kořínků. Vyřídil zahradníkovi pozdravy i prosbu. Ten jen přikývl, došel pro traktorek, spolu naložili vše potřebné a vyrazili k rybníku. Tam už na ně čekal nejen vodník, ale i na pomoc přivolaný Ostřička. Všichni čtyři se hned dali do stavění. Ráz na ráz a dílo bylo za nedlouho hotovo. Vytvořili blízko břehu cosi jako voliéru, neboť plot přikryli pletivem i ze shora, aby ani ze vzduchu nemohl k pulcům proniknout žádný škůdce.

V jedno svěží srpnové dopoledne uviděl náš klučičí hrdina na hrázi tancovat vílu. To bylo vskutku velmi neobvyklé, Jasanka totiž vycházela ven většinou až navečer. Neodolal a zeptal se: "Jasanko, jak to, že dnes tančíš tak brzy?" Neodpověděla, celá zářící radostí jej popadla za ruku a běžela s ním ke břehu. Tam v trávě poskakovala spousta malých skokanů. Oba se při pohledu na ně rozesmáli.

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

18.09.2022 20:33:21dát kritice tipAlegna

bixley, jéjej, máš naprostou pravdu, díky ..... jsi velmi pozorná čtenářka a to mě obzvlášť těší

18.09.2022 20:20:08dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Lído, výborné! Zábavné a lehce výchovné.

 

jenom bych opravila:

V tu dobu se na hrázi ve stínu jasanu s vosím hnízdem na dece uvelebila k odpočinku nic netušící maminka ...

To vypadá, že je to vosí hnízdo na dece, tudíž

V tu dobu se na hrázi ve stínu jasanu s vosím hnízdem uvelebila k odpočinku na dece nic netušící maminka ...

 

18.09.2022 19:29:24dát kritice tipAlegna

black, děkuju moc, takový čtenář jako ty je k nezaplacení :)

18.09.2022 19:28:18dát kritice tipAlegna

F.M.R.C. pro tebe je zase radost psát, díky

18.09.2022 17:10:37dát kritice tipblacksabbath

ježíštojeparádnípočteníčko......:-)))))))

18.09.2022 00:04:19dát kritice tipF.M.R.C.

Při čtení jsem pociťoval jedině radost. To se prostě musí umět.

17.09.2022 21:23:45dát kritice tipAlegna

Kočkodánku, jsem si oddychla :))

17.09.2022 01:59:01dát kritice tipKočkodan

Kdyby mě někdo srazil klackem ze stromu, tak bych také zrovna nejásal. Ale po přečtení tvého dílka jsem nebyl podrážděný ani co by se za nehet pulce vešlo.

16.09.2022 21:40:30dát kritice tipAlegna

Díky dievča

Jsem zvědavá, co se od ropuchy dozvíš :).  

Jojo, umějí komunikovat, protože mají dobrou vůli, kéž by to platilo o lidech v reálu ....

16.09.2022 20:34:04dát kritice tipdievča z lesa

pri našom dome pod kríkom býva ropucha ... čo ak je premenená ... spýtam sa jej, možno mi naznačí ... v tvojom príbehu sa mi páči komunikácia medzi rozmanitými bytosťami***

16.09.2022 20:15:38dát kritice tipAlegna

Evženie, vystihlas to, díky za čtení

16.09.2022 19:40:50dát kritice tipEvženie Brambůrková

Někteří kluci-rošťáci, jsou ti nejlepší na práci, která je baví. :-)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2022, provozuje Dobrý spolek, pravidla Pickup lines Letní dětský tábor