Zvony

Přicházím k tobě,když rozlučně zvony zní,

ty city co nosím v sobě,ty jen anděl zná když sní.

Přicházím k tobě,z malým tichým dotazem,

proč city co nosím v sobě, jsou mým nesplněným snem.

A ty se díváš z okna ven,už se stmívá,končí ten den.

Kdy naposled zkusil jsem ti říct,chtěl jsem tě lásko mnohem víc.

Přicházím k tobě,v pokoji svítí jen  svíčka,

dotyky skrývám v sobě, přivřeš jen svá víčka.

Přicházím k tobě,chvíli si budeme lhát,

že lásku co cítíme k sobě,můžeme si teď dát

Zeptej se mích dotyků,zeptej se těch povzdychů.

Co tím co činí myslí,po čem  tak moc dychtí.

Nemohu už chodit k tobě,už nemohu si lhát,

že city co nosím v sobě,ti budu moci někdy dát.

Sen by to byl sice krásný,nechám si ho jenom zdát,

Bude o to více vzácný,aspoň tam si budu moci lhát.