space,

každý byt nějak zní...

Dřív jsem hodně psala o tom, jak zní byty kolem mé garsonky. Představovala jsem si, jaké by to bylo, kdybych nevycházela ven.

a pračka dál přede si

patricie,

určitě je lepší mluvit spolu. Ale začít velmi opatrně, ne hned výčitkami.

mám z toho depku :)

Uličný,

a copak je ono "krásno"? Že by tichá domácnost?

Vím, že jsi příznivec soudobého civilismu. Tahle básnička je celkem dost z (civilního) života.  Ani to ti nestačí? 

hnusný nános na krásnu

kadeřavko,

díky za típek ajsem ráda, že se líbilo.

Libí se mi atmosféra básničky

Vau! *

a2a2a,

děkuji za kritiku. Psát jednoduše a srozumitelně je poměrně těžké. Povede se mi to málokdy. Ale nevzdávám se, mám tréning z psaní haiku.

Takové zachycení všední epizody, ale zato přesné a ve výběru obrazů nápadité, vtipné a vůbec text působí lehkostí a nadhledem. Osobně si myslím, že právě přes tento způsob nadhledu i výběru obrazů lze napsat i texty s přesahem.

Mari,

myslím, že je třeba zároveň žít a zároveň číst. Nechtěla bych se octnout v situaci, kdy bych si četbou nahrazovala skutečný život. Romány je asi nejlepší číst v mládí. Člověk se toho z nich o životě hodně dozví a částečně si tím nahradí vlastní životní zkušenosti. ...Básně lze číst v jakémkoli věku.

Dokud je co číst, je co žít... :)

Mari,

ve "své době", čímž myslím hlavně sedmdesátá a osmdesátá léta, byl Páral osvěžením... Ale jsem ráda, že i dnes existují podobně populární spisovatelé. Znamená to, že to ani s tou naší dobou není ještě úplně špatné.

Válka s mnohozvířetem je jeho nejlepší...co tenkrát napsal dnes žijeme...a nikdo o tom neví

Mari,

když jsem ještě čítávala beletrii, četla jsem Párala ráda. Patřil ke spisovatelům, jejichž knížky si člověk užíval a pamatuji si, že nad některými stránkami jsem se smála odshora až dolů. Ale poslední, co jsem četla, byla Válka s mnohozvířetem.

Aleno, jako rodák z UL znám Párala tak nějak by design ;)

helgarde,

ten text je o situaci, které se lidově říká "tichá domácnost".

Rem,

jsem ráda, že máš pochopení pro akvaristiku.

Marku,

díky za výběr. Líbí se mi, že se umíš rozkročit mezi volný a vázaný verš. Je tady plno lidí, kteří čtou buď výhradně jedno nebo druhé.

Mari,

ty znáš Párala? Fajn.  Možná by se i Páral dal nějak miniaturizovat.

Blackie,

pokusila jsem se vyfotit jen momentku... Veškeré předtím a potom ať si čtenáři domyslí sami.

Leraku,

vždycky jsem ráda, když někoho potěším. Díky.

Anas,

dík za zajímavý koment. Hnízdo z bublinek staví v akváriu sameček bety bojovnice... 

Některé české názvy ryb jsou okouzlující. Například "bojovnice nebojovná". 

Radovane,

jsem ráda, že se líbilo. Díky za výběr.

Evženie,

je to jen "scéna z manželského života". Co bude dál, si může každý domýšlet podle svého.

Milane,

v přítmí akvária, kde v pozadí stoupají stříbrné bublinky za tichého šumotu, se často odehrávají dramatické příběhy...

Jamardi, díky. 

Zdá se, že metafora akvária je chytlavá...  Stojíme za sklem a díváme se dovnitř. 

o čem je ten text? 

Nejen napad se šupinami, ale i to domácí akvárium. 

Vykreslit všední věc či scénu naprosto nevšedními prostředky nedokáže kdekdo. Ty to ovládáš mistrně. Je pro mě potěšením číst tvé básně. A nejedná se o výjimku, ale o trend... 

ty modrozelené večery umakartových kuchyní... župan a natáčky vs. trenky, nátělník a desítka z lahve... Páralovská atmosféra...

možná by stačilo vypnout a zase zapnout.....restart - bouchnutí do stolu....*/****

Ale toje užásná práce Alenakaro. Pročítám a poezií potěšen! Má poklona autorko a paní Nezlomná Vitální.

Šupiny rtů a ploutve rukávů. Jako two lost souls swimming in a fish bowl (Floydi) - všední a přece nevšední. Závojnatky jsou bojovnice, bubilnky samčí hnízda. Zajímavé. I když spotřebiče utvářejí prostor, trochu mne ruší.

Mňamka.

znám tu pezii

kterou myčka recituje

krásnou, že po kolenou za ní polezu

s díky, že nemusím stát u dřezu

To je smutné. Ale umím si to představit.

Zajímavé, tajemné ...

Asi neví, kam jinam by se přesunula, proto raději mlčí. Z toho všeho se klidně může vyvinou pocit z jiného světa. Líbí se mi to.

Markel,

závojnatka je zmutovaný karas stříbřitý, který pochází z Číny a zdomácněl u nás. Kdysi byl v módě, teď jsou už v módě docela jiné rybičky. Všechno podléhá módě - rybičky, květiny, dokonce i kaktusy... 

Je to jak píšeš - někteří lidé si udělají z bytu své akvárko a ani nevycházejí ven.   ...Teď jsem si vzpomněla, že metaforu byt = akvárko kdysi použila i Kateřina Rudčenková. 

závojnatky jsou takové mořské panny, taky jsme je pěstovali, akvárko už nemáme, měli jsme obrovské, prasklo a sousedé pod námi radost neměli :-)). Já jsem doma ráda, znám lidi, kterí se cítí doma jako zavření v akvárku, to já tak nemám, jsem ráda kdekoliv, kde mohu nasávat zajímavou vůni prostoru a času, teď třeba při psaní koukám na závěsy a jednotlivé ornamenty vypadají jako pavouci s dvaceti nohama :-)), často vidím, co ostatní nevidí, je to zajímavej svět, můj svět. Jinak jsem vpořádku, lékaře na hlavu zatím nepotřebuji, snad časem :-)) tvoje dílko moc líbilo ***

Janino,

někdy ale záleží na tom, jestli ty bublinky dobře prokysličí vodu, co už by potřebovala vyměnit. Jsem akvaristka a tak vím, že vodu je třeba občas vyměnit každopádně.

Zajímavý a výstižný pohled "zevnitř"... zvenčí se takové akvárium může zdát zcela pohodové.

"Promiň" je slůvko, které má občas velkou moc. Pokud se ale jeví zbytečným, tak už je asi opravdu pozdě...