Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pozdrav z Makedonie

24. 11. 2022
14
21
551
Autor
Filosofka

Básnička je o pocitu ze Severní Makedonie. Země plná hor, horských pravoslavných klášterů, slunce, tepla, zvířat... Není to dlouho, co tu skončila válka, odkazy na válku a zbraně jsou v každé vesnici. Nesmírně krásná příroda, pokrývá většinu země, místní do ní nechodí, je to pro ně divočina.

Dno lidskosti je z psychologického pohledu osobní nevědomí, kde se rodí duše a pocit já. Pro neznalé, teorie vědomí podle Junga. 

Slunce mi spadlo do klína 

a hřeje jako kotě

Radost se ránem prodírá

A roste o samotě

 

Chtěla bych ležet na  skále

Jak ještěrka se slunit

Nasbírat z rosy korále

Naučit kosy mluvit

 

Probudit ducha velehor

Nasbírat ticho do dlaní

Zeptat se mnicha na názor

Proč investujem do zbraní

 

Sestoupit na dno lidskosti

Dotknout se tvojí duše

Zakusit teplo blízkosti

Stulit se do náruče. 

 


21 názorů

Janina6
28. 11. 2022
Dát tip

Safiáne, ale tohle asi nebude podobný případ, že ne? .-) 

Jinak díky, poučím se ráda.


bixley
27. 11. 2022
Dát tip

Popsala jsi to moc krásně, byla jsem tam několikrát, mohu podepsat. :-)


Safián
27. 11. 2022
Dát tip

Dno lidskosti bych formuloval jinak. Na skutečném dně lidskosti bychom se dozvěděli strašné věci.


Safián
27. 11. 2022
Dát tip Janina6

Janino, Eliot (Nobelova cena) doprovodil svou Pustinu rozsáhlým poznámkovým aparátem. Je totiž celá upředena z aluzí.

Manýrista Góngora, 16 a 17 století, otec tzv. metaforického a zároveň vzdělanostního básnění, kombinace umožňující udělat poezii i z velmi nepoetických věcí, a tvůrce abstraktní básnické řeči, je vydáván (rozsáhlé skladby- Samoty a Polyfemos,  v češtině Báje o Ákidu a Galateji - Tak, že na jedné straně je text básně a na druhé její zjednodušený překlad do lidštiny. Není to dobrá praxe. Zjednodušený překlad budí ve čtenáři dojem, že vše ostatní, a právě v tom je podstata Góngorovy poetiky, je zbytečný ornament. Lepší je překlad zakrýt a dobrat se výsledků kombinací vlastního vzdělání a studia. I García Lorca říkal, že Góngora není čtení před spaním, že je třeba jej studovat. V češtině byly takto vydány Samoty. Polyfémos je jen opatřen poznámkami, z důvodů celistvého vnímání. 


Safián
27. 11. 2022
Dát tip

V předposlední strofě je, zřekmě bez vnitřního důvodu, změněno rýmování střídající mužský a ženský rým na rýmování výhradně mužskými rýmy. Možná to někomu nevadí, mně to dalo pecku.


Ferrda
25. 11. 2022
Dát tip

Zdravím a konstatuji : nelze-li jinak, dávám tipů hnedle pět

A pak přeji všem, ten pocit, co z toho mám já -Děkuji, toto je moje radost

Ferrda


Litarts
25. 11. 2022
Dát tip

Fragsteine, kritizuji zde jen nesouznění rýmů, ne jejich rytmus.


Janina6
25. 11. 2022
Dát tip Filosofka

Trochu jsi mě, Filosofko, zklamala. My čtenáři se ti snažíme dát zpětnou vazbu, jak na nás působí to, co jsi napsala (ne to, co jsi zažila nebo co cítíš nebo co jsi měla v úmyslu napsat), a ty změníš název a přidáš vysvětlení, co v tom máme vidět. Takhle se ale poezie nepíše, ona má fungovat sama o sobě, neměla by mít zapotřebí manuál k použití. Jinak je prostě něco špatně.


Filosofka
25. 11. 2022
Dát tip

Přidala jsem do prologu rozbor, pro ty, kteří nerozumí obsahu. Souhlasím, že rýmy by mohly být lepší. 


Filosofka
24. 11. 2022
Dát tip

Psala jsem to na dovolené v horském pravoslavném klášteře a všechno v té básničce jsou zážitky z toho jednoho dne... Východ slunce, ještěrky, mniši, hory, klid, příroda...Nejsou to verše pro verše. 


Luzz
24. 11. 2022
Dát tip

mně to přijde hrozně naivní... a ve své naivitě i trochu velkohubé - probudit ducha velehor... to jako úplně nevím, co si pod tím představit... navíc samotná ta výstavba textu je taková... nepřekvapivá - všechny ty hezké obrazy přírody - a do toho temný stín - proč investujeme do zbraní... a pak - zde je řešení: dotknout se duše, být si sobě na blízku... a hotovo. jak prosté...

prostě to na mě působí jako báseňka, kterou si při hodině dějepisu sepíše žačka osmé třídy, které leží na srdci osud celého světa... jakože chápu, beru... ale s poezií to moc společnýho nemá.


Janina6
24. 11. 2022
Dát tip

Rýmy tady neřeším - ono by se na nich sice dalo něco vylepšit, ale myslím, že pokud má tahle jinak dost povedená báseň nějakou slabinu, jsou to spíš některé okoukané obraty, jako "dotknout se něčí duše". Ony ani ty "korále z rosy" nebo "nabírání ticha do dlaní" nejsou zrovna originální metafory. A sestoupit na dno lidskosti, nezlob se, to mi zní přehnaně, na efekt. No a verš "proč investujem do zbraní" je jako z novinového článku - v citlivé, romanticky laděné básničce prostě uhodí do očí. Trochu mám pocit, že se ti tam ty zbraně "vnutily" kvůli rýmu s dlaněmi... to se při psaní vázaným veršem stává, ale když se nenecháš zlákat tím, co se snadno nabídne, a budeš hledat vlastní, neokoukané obrazy, určitě budeš psát ještě líp :-)


Filosofka
24. 11. 2022
Dát tip

Soihlas s kritiky, mám určitě i povedenější dílka. 

 


Alenakar
24. 11. 2022
Dát tip Bačkovský, Filosofka

Líbí se mi obsah, ta hravost téměř folková. Za to dávám tip. Nad kvalitou rýmů bych na tvém místě ještě podumala.


Litarts
24. 11. 2022
Dát tip

Výhrad bych měl víc, zde jen ty špatné rýmy:  klína-prodírá, skále-korále, slunit-mluvit, velehor-názor, duše-náruče.


Abakus
24. 11. 2022
Dát tip

hej.


Muamarek
24. 11. 2022
Dát tip

Líbí se mi, jak kombinuješ hravé verše s poměrně vážným tématem - války a míru. Dílko je svěží a příjemně se mi zde pobylo... 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru