Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJméno nádechu
Autor
Nagihan
Celý život je jen probíhající příprava na smrt.
Jak chutnáš poslední nádechu?
Sladce, voláním po nekonečné touze,
nebo hořce, po úniku z bolestné nouze?
Budeš trvat krátce, či dlouze?
Budeš křik, nebo jen tichý sten?
Vím, že se jednou poznáme,
jest to lidem dané smrtí věno.
Kolik času, který v okovech nemáme,
zbývá, než šeptneš mi své jméno?
4 názory
Nádech poslední jako ten první je,
jeden svět končí, ve druhém naděje
rodí se v praskotu tichých okovů,
v šepotu, jenž hledá cestu k domovu.
Těžko říct kdy a jaké to bude.
S tím, že život je jen příprava na smrt nesouhlasím. Vždyť umřít umí každý kojenec. Ledaže by se po člověku chtělo, aby po smrti něco konkrétního vykázal....to by potom bylo zajímavé.
Jednou se mi zdálo, že stojím někde v mlžném oparu a někdo mi říká, že jsem mrtvá. Znejistila jsem, jestli nemůže mít pravdu. Pak jsem začala pátrat v paměti, co bych měla v takovém případě dělat a vůbec nic se mi nevybavilo. Tak jsem tam stála jako bezradné batole. Pak se to začalo hihňat jako pubertální kráva a já jsem se hned nato probudila.