Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

QUIRK / QUIRKY i)

02. 12. 2022
0
0
164
Autor
tak-ma-byt

 

 

  21  

 

Anderson contacted Portman after getting her e-mail address from “Darjeeling” producer Scott Rudin. The director says she was well aware that she’d be taking it all off for the small part but stipulated only one script change.

Smoking. She didn’t want to smoke,” he remembered. That’s why, in the final scene, “we changed it to Jason giving her a toothpick. I think it’s better.”

 

Zmíněná Natalie Portmanová se v celém filmu HOTEL CHEVALIER nikomu tak nepředstaví, nikdo ji tak neosloví – přesto odkudsi, zřejmě ze kterési recenze, o ní, a jako málokdo, vím, že se jmenuje Rhett.

Což je slovo pocházející z holandštiny a znamená něco jako pracovitý,

vůdce, poradce, mluvčí, nadšený, vysoká schopnost přesvědčování, úspěch v podnikání. Všechno tedy vlastnosti, které ji jako postavu, charakterizují.

V případném vztahu tedy kdosi již předem potencionálně dominantnější.

I na základě numerologické hodnoty čísla 8 je osoba jménem Rhett praktická, milující postavení, toužící po moci, materialistická, spravedlivá, soběstačná, ráda ovládající ostatní, temperamentní, stresující, mazaná, ambiciózní, realistická, mocná, autoritativní, odvážná a vůdčí.

 

Oproti ní se její partner jmenuje zcela prostě Jack – a proto již pouhá váha exotičnosti obojích nazvání ozřejmuje vnější podmínky vztahů mezi nimi.

 

Jednalo-li by se navíc o chronickou kuřačku, každý si zajisté svede představit, jak asi by to mezi nimi vypadalo, kdyby do hotelového pokoje vstoupila s rozkouřenou cigaretou, kterou by posléze odložila v koupelně napravo pod zrcadlo, a nakonec uvnitř servírovací mísy típla o porci, zřejmě, grilovaného sýra, který si Jack objednal na samém počátku filmu.

 

Takto, jako Portmanová, sice přispěla k vycizelování (quirků) charakteru i rozsahu interpretačních možností postavy nazvané Rhett. Aby touto její svévolí (v jejímž důsledku případnou věčně rozkouřenou cigaretu nahradila v ústech věčně ožužlávanou bílou tyčinkou, kterou, jako její charakterizační atribut, recenzenti pojmenovávají toothpick, čili párátko), mi jenom leda tak pouze rozšířila rozsah nekončící se říše mých nejistot.

Vždyť odkdy pak je známo jako dentální proprieta cosi takového dlouhého dobrých 12 centimetrů, co si ona vyňala ze rtů a odložila naplocho napravo pod zrcadlo hotelové koupelny, před nímž si začala vyzývavě čistit zuby?

 

  22  

 

Párátko je párátko, prostě ke zlozvyku chronického ožužlávání určený víceméně jinak bezesmyslný kus dřívka, byť si byl o ně kdysi zažádal na smrtelné posteli kdosi jako Alfréd Jarry. O autentickém substitučním poslání tohoto atributu by určitě cosi věděl i jiný klasik, Sigmund Freud, stejně jako holohlavý inspektor poručík Kojak věčně cumlající v koutku úst obdobnou bílou tyčinku ukončující se uvnitř úst kulovitým lízátkem.

Že já původní určenosti předmětu nerozuměla, zeptala jsem se na internetu přímo fandů filmů Wese Andersona. Aě jak už to bývá, až na jediného, nikdo z nich nic rozvíjejícího nevěděl. No, a ten jeden víceméně fabuloval, že by se mohlo jednat o umělou hmotu – anebo taky o nějakou lisovanou cukrovoovocnou tyčinku, nebo něco takového, přičemž mě samotnou napadla pendreková příchuť lékořice. Ale kde by se cosi takové dalo koupit, informaci nemám doposud. Zůstaly tak pouze obrázky. Z kupé cestou vlakem po Indii; z průběhu intermezza herecké etudy čištění zubů před zrcadlem v koupelně Jackova pařížského hotelového pokoje.

STŘIH.

Ve scéně uvnitř indického vlakového kupé sedí Natalie Portmanová naprosto neherecky na rozestlané posteli připomínající tamtu hotelovou pařížskou. V jiném filmu sice, přesto zachumlána do žlutého županu se strojově vyšitým nápisem HOTEL CHEVALIER na pravém, pro diváka levém, límci. Na dosah ruky před ní leží ovladač televizoru, jehož program zřejmě sleduje. A jak plyne z ustavení, aranžmá mizanscény, dívá se na nás, a my, dívající se zrovna na ni v kupé, jsme tím jejím programem.

Dokonaný efekt zrcadlovitosti (dokonce možná čehosi jako simulakrity) vede, alespoň snad u někoho, k bizarnosti (tedy quirkovitosti) diváckého pocitu. Třebaže by totéž ani sám režisér opět nejpůvodněji nemínil.

STŘIH.

Jakoby do jiného kupé vracím se opět do prostoru před zrcadlem hotelové koupelny, před nímž si Rhett se zdánlivou, a pro neúčastného diváka málem až nadbytečně příběh zdržující samozřejmostí, čistí zuby.

Jenomže je možno doložit čímsi přibližným sémiotickému rozboru této situace obrázků druhé ze 3 scén záběrů přímé zrcadlovosti vystřižených z pásů dějů dvou filmů Wese Andersona, že ona zdánlivá bezděčnost, jako naopak její vůči partnerovi Jackovi cílená zprostředkovávaná záměrnost prosazované dominance předcházející kopulaci, je čímsi účelem jiným nežli jen pouhou jindy obvykle známou manipulací se zubním kartáčkem.

STŘIH.

 

  23  

 

Nežli popokročím nazpátek k popisu obsaženému v minulém odstavci, stručně pro ilustraci poskytnu odkaz na ukázku výsledku, k němuž použitím mnou prve zmíněné metody sémantické analýzy dospěla filozofka médií Michaela Fišerová v případě jedné, a významově rozhodující, scény filmu Michelangela Antonioniho ZVĚTŠENINA.

(K dohledání na google prostřednictvím zadání SÉMIOTICKÉ PUZZLE.)

 

Zatímco já se navrátím nazpátek k oněm filmovým zrcadlům, jež mají jednu odlišující je zvláštnost: některé zásadní vlastnosti notoricky známých zrcadel jen simulují, neboť jejich plochy jsou z rubu i líce bezeskelné, čiře průhledné, takže herci jimi bez jakékoli překážky, ale i sebe kontroly, hrají v jakési dvojí iluzi přímo do skla objektivu kamery.

Což alespoň mi, jako argument skutečnosti, připadá docela quirkové.

 

Ale budiž.

V prvním zrcadlovém citátu ještě z filmu HOTEL CHEVALIER (když v tarotu má karta příslušející tomuto slovu název kavalír) se ve zdánlivém odrazu shlíží Jack, jak je unaven či nakolik sešel, v odloučení své samoty.

 

Druhý zrcadlový citát zprostředkovává Rhettinu vypočítavě úskočnou oční či pohledovou hru. Iluzi čehosi, co přes týž vzhled bývá pro pozorovatele jako míněný důsledek se lišící, dokonce významově opačně jiné. Zatímco Jack stojí schlíplý pár kroků za jejími zády s nadbytečně darovanou kyticí v ruce, ona při čištění zubů s maskovanou aktivností ovládá situaci. Letmými mžiky jeho směrem pomocí odrazů z různých pohledových úhlů nadřazeně kontroluje i vyhodnocuje, s jistou ironií, zadostiučiněním a především převahou, v tomto vrcholně osudovém souboji o vztahovou dominanci jeho debakl.

 

Třetí iluze zrcadlovosti nastane už málem na konci filmu DARJEELING LIMITED, kdy si před odletem z Indie tři bratři Whitmanovi natlačení vedle sebe upravují před zdánlivým zrcadlem v letištní umývárně jejich zevnějšky. O žádnou složitou symboličnost nebo něco takového se v tomto případě nejedná, tři herci tu pouze skládají a spolutvoří dohromady báječnou dovednostní etudu, v níž každý hraje pohyby a pohledy svou skutečnost s ohledem na partnery, a myšlenka na nějaké, například Lacanovo, zrcadlo, tak jako v běžné všední zkušenosti, jim ani nepřijde.

 

 

 

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru