Ztracen ve sněhu

Vítej v mém světě, ty, který hledá bez ohledu na škody, které způsobí, jsi jako kostka ledu, která na slunci zvolna taje, jsi jako vítr, který nemá ani konce, ani počátku, jsi jako peří páva a barvy chameleona, jsi jako hvězdy, které ve své vlastní kráse hasnou.

Pojď blíž a neboj se, ty, vnitřní dítě a učitel zároveň, tak jako na prahu historie zůstávat bys chtěl, tak jako otevřené okno duše, kterou vyprazdňuješ a plníš, to díky tobě jsem naživu, to díky tobě se cítím a prožívám, bez tebe, harmonie světa, daleko nedošel bych.

Ponoř se do přicházející noci a poslechni matky, kterým děti pláčou, poslechni otce, kterým ruce krvaví a oči se kalí, vždyť ty, v pravdě zasloužilý, jednou dojdeš svého ráje.