třeba

No, anebo se možná andělé zjeví .. mj. z komentářů ;-)

Tady jsem využil velmi žádané možnosti poezie - nedoříkávat všechno (rozdíl od literatury faktu). A předpokládat fataziii či znalost tohoto příběhu, tedy že následovaly ty zpěvy jásavé, dnes bychom řekli zpěvy chval. Glória atd.

Ono to dvojverší

Andělé se lidem zjeví/Co je tenhle jásot zač

totiž nedává smysl. Tedy aspoň mně ne. Proto jsem si myslel, že andělé pak zjeví, proč se jásá. 

Může být oboje, dobrej nápad. Napřed tam nebyli, najednou se objevili (zjevili), zároveň platí i to co píšeš ty.

K rytmu. Ano, ta kratičká trochej je mírným podřepnutím, jako zborcení mi to nepřijde.

Dík za zamyšlení.

V tom místě - chvalozpěvy a nadechnutí se mi zdá, že se to rytmicky zbortí. U prvního slova bych řekl, že je to těmi 4 slabikami a nepoměrem s délkou předchozího řádku a u druhého slova pak koncovou, nepřízvučnou slabiku.

Škoda, že jste celý text nepřesunul do stepi a nevyužil toho nápadu. 

Nemá být místo Andělé se, Andělé pak? Zjevují primárně zprávu a ne sebe. 

Jasně. Často jsou ty pocity právě spjaty s těmi pravidly, protože už dávno si tvůrci poezie všimli, že i mluvené (pasné) slovo má něco jako rytmus. I když se nezpívá a melodie tedy chybí. A že i v tom je ta poetika.   

Dík za komentář.

Ja nejsem odbornik na básně ,navic si myslím ,že pravidla jsou někdy divné alespoň pro mne kdo je určil ?.Proč?Hodnotim pouze svým pocitem který ve mě báseň či jiné uměni vyvolá a je to jen můj pocit nikomu ho nenutim :-) a dávám tip rozhoduji se srdcem ne pravidly

Já vždy přemýšlím nad svými básněmi do hloubky, po všech stránkách, ale nejsou pro diletanty, kteří na ně nedosáhnou.

Litartsi, jak jsem už psal, počty slabik nejsou řídící, jde o to, jaké to slabiky jsou, jde o přízvuk. Kdyby sisi rytmus třeba vytleskal, nemusel bys tohle stále dokola psát. 

Ale to je jedno, s tvým evergreenem jsem počítal.

Co je na tvém komentáři povzbudivé, je to, že už přemýšlíš, jdeš do hloubky a tak se můžu těšit, že se to projeví ve stále rostoucí kvalitě rytmu tvých vázaných veršů. 

Aha, vždycky sem zabloudím, protože si myslím, že někdo píše kritiku k té mojí. A on to jinej Tenkrátbetlém. ;-)

Chápu, že se snažíte obhájit, ale já na své kritice trvám, ty nedostatky tam prostě jsou, v technice i v obsahu. Ani ten čtvrtý verš nezapadá čtyřslabičným rýmem dobře. Já nemívám v každém verši stejný počet slabik, ale vždy změnami takový, aby nebyl porušen celek básně. Vy máte báseň rozbitou rytmicky (od "Náhle zblízka..."), přízvuky i počtem slabik ve verších. Pane Voříšku, nevystupujte tu jako učitel. 

Příjemné připomenutí sváteční doby. Líbí se mi.

Ale Jale a Ptakopyslu, dík

Litarts - konečně tě můžu pochválit! To mě těší. Dal sis nějakou práci!

I když je patrná veliká (a tím zkreslující) snaha mít pravdu, jde dobrý počin.

Mezi námi - že toto narození ... burcuje a nutí / k nadechnutí - zas až tak naivní není, není to otřelé, nadechnutí jako symbol nového života, nabízeného nové zrození pro nás, prostě je to na tu krátkost v pár slovech, myslím docela slušné.

Náhle zblízka / rozezní se chvalozpěvy - i když vyjmu oba verše a zhodnotím je jako samostatný distichon, vyjde vcelku pěkně, dvě trocheje. Ono totož není nutné mít v každém verši stejný počet slabik (jak se snažíš), to není hlavní parametr veršů. Důležitější je střídání přízvučných a nepřízvučných slabik. 

K začátku, tedy, jak píšeš, k vyježděným kolejím. Ano, jistě, je to tak. Ono u tohoto narození je několik málo daných atributů: noc, hvězda, Betlém, jesličky, andělé, pastýři, Josef, Marie..., ale "vzpínající se stepní vítr" (v okolí Betléma byla tehdy krajina ne nepodobná stepi, tohle není nijak ohrané, nebo aspoň jsem to nikde nečetl.

Jinak čtvrtý verš nevybočuje vůbec, je to docela povedená trochej zapadající mezi ostatní normálně. Pokud je v tom úvodu něco nejméně (i když stále dostatečně) rytmicky o ždibec méně košer, je to první verš.

Ale i tak, velké díky za úsilí, tohle už nemůž ohodnotit jako plácnutí do vody. Jen tak dál!

Mně se to líbilo, možná, že jsi použil otřelejší a známé výrazy, ale to nevadí, jsou-li použity vhodně 

To, co děláte Vy, já nedělám.

Hvězda na zem

shora shlíží

Stepní vítr tmou se vzpíná

Pastýřům se oči klíží

jenom uhlík nezhasíná

Vyježděné koleje bez vlastního přínosu a čtvrtý verš ujíždí rytmicky čtyřslabičným rýmem.

Náhle zblízka

rozezní se chvalozpěvy

Zde úplně rytmicky vybočující věta.

S nimi souzní dětský pláč

Osamocený verš, který se snaží vybrat rytmickou kolizi.

Andělé se lidem zjeví

Co je tenhle jásot zač

Pokus o vyvážení rytmické kolize naivními verši a rýmy: chvalozpěvy-lidem zjeví.

Ty, kteří jej zaslechnou

burcuje a nutí

k nadechnutí.

Opět výpadek proudu, selhání rytmu, naivní obsah a ukončení.

moc hezký

    Hladoví touhou

do Domu chleba běží

  spatřit; však koho?

Klasické, optimistické téma pro vánoční období... radost autorova je znát. Zaujal mě ten stepní vítr - stepní?

Vesuvanka - díky

Litarts - na rozdíl od tebe neprohlašuji svá dílka za mistrovská, tedy vyčítáš MNĚ to, co děláš TY. 

A opět jsi mi nenapsal nic konkrétního. Jaké poskládání veršů - v čem tkví ta směšnost poskládání veršů? Co je s rytmem veršů?  Jaké a kde mají ty trocheje chyby?

Moc pěkně napsané, TIP

Všechno, poskládání veršů, jejich rýmy, rytmus i obsah. Na to, co je mistrovství v básni, máme opravdu rozdílné názory. 

Proč? Co ti přijde směšné?

Směšné, neumíte to.

Hezké :)